První jednání koaličních stran ukazují, že se omezí zdravotní poplatky, obnoví pravidelná valorizace důchodů a bohatí zaplatí vyšší daně
Když Andrej Babiš vystoupil těsně po oznámení volebního výsledku v přímém televizním přenosu, nad možností koalice svého ANO s ČSSD se nedůvěřivě ušklíbl. Nevěřil tomu, že by levicová strana byla ochotná plnit program jeho hnutí. Pár týdnů po volbách je všechno jinak. Strany budoucí vládní koalice uzavírají první obchody o tom, co si kdo prosadí. Česko velmi pravděpodobně čeká zrušení druhého penzijního pilíře, vyšší zdanění bohatých nebo bezdětných či úpravy DPH.
Jestli si předáci stran rodící se koalice dávají na něco pozor, je to odhalování dohod, které se právě rodí. Podle zdrojů týdeníku Euro z blízkosti vyjednávacích týmů jsou už ale strany víceméně dohodnuté na ekonomickém programu nebo zdravotnictví a detaily budou nyní dopilovávat už jen experti stran. Na přetřes se proto dostala těžko stravitelná a pro budoucí vládu stěžejní témata, jako jsou církevní restituce. Nicméně tady vzniká reálný plán, jak neshody vyřešit.
Velký církevní podraz Výchozí stanoviska stran ohledně církevních restitucí nahrávala spíše tomu, že se do jejich podoby zasahovat nebude. Zajedno v tom bylo hnutí ANO i KDU-ČSL. Po schůzkách představitelů ANO a ČSSD zůstali lidovci opuštění. Předseda hnutí Andrej Babiš začal kritizovat inflační doložku. Téměř 60 miliard korun, které mají církve v příštích 30 letech dostat, totiž naroste právě o míru inflace.
Podle Babiše by částka měla být naopak fixní.
Je v podstatě jedno, jaký argument si Babiš proti restitucím našel, pro ČSSD je důležité, že je ochoten téma otevřít. Předvolební program ANO církevní restituce nijak neřešil, hnutí má tedy volné pole pro manévry. Sociální demokraté chtějí se zástupci církví znovu jednat a stejně jako Babiš nabourat 60miliardové odškodné plus inflaci. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka už požádal kardinála Dominika Duku a předsedu Ekumenické rady církví Joela Rumla o schůzku. „Nejjednodušší cesta, jak dospět k revizi církevních restitucí, by byla nová dohoda s církvemi o tom, aby redukovaly své finanční požadavky na státní rozpočet v příštích letech,“ řekl Sobotka.
Jenže jak rovnici vyřešit, když ČSSD zároveň říká, že nic jiného než koalice s ANO a lidovci není možná, přičemž KDU odmítá jakkoli podobu restitucí měnit? Řešení se dá najít ve vyjádření Andreje Babiše, který přitlačil lidovce, když řekl, že je ochoten vážně vyjednávat o koalici i s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Ne, že by to lídr ANO myslel vážně, Okamurovo hnutí ale svou roli mít bude.
„Rodí se plán, že by se u restitucí obešli lidovci a využila se podpora Úsvitu. Byl to nápad, který vzešel z ČSSD. Jde jen o to, jak to šikovně napsat do koaliční smlouvy a jestli to budou lidovci ochotni přejít,“ prozradil týdeníku Euro zdroj blízký vyjednáváním. Nápad koneckonců připustil i předseda ČSSD Sobotka, když připomněl, že s cílem měnit církevní restituce kandidovala do sněmovny řada jiných stran. „Budeme spoléhat na jejich podporu při případných legislativních změnách,“ dodal Sobotka.
Máme to upečené Z průběhu úspěšnějších částí předkoaličních jednání se už dá usoudit, co Česko v příštích čtyřech letech čeká. Velmi pravděpodobné je třeba zavedení registračních pokladen pro podnikatele, od kterého si zejména ČSSD slibuje menší daňové úniky. „Chceme učinit maximum pro zvýšení výběru daní tím, že omezíme nepoctivost v této oblasti,“ uvedl předseda Bohuslav Sobotka.
S ANO i lidovci se dohodl i na majetkových přiznáních. Jen původní plán ČSSD, že je bude podávat zpětně každý, kdo má majetek nad deset milionů korun, zřejmě nevyjde.
Koalice se patrně shodne na nápadu lidovců, že kdo během roku zbohatne o deset milionů, bude muset přiznání podat. Je také jisté, že vláda v čele s ČSSD bude znovu valorizovat důchody, a to minimálně o výši inflace. Strany také dost pravděpodobně více zdaní lidi s příjmem nad sto tisíc měsíčně a zavedou společné zdanění manželů. Progresivní daň pro lidi s vysokými příjmy projde i přes hnutí ANO, ostatní strany mu musejí ale slíbit, že se zasadí o lepší výběr daní. Téma je velmi důležité právě pro hnutí ANO, Babiš už si u Sobotky vymohl, že se nebudou zvyšovat daně ze zisku firem.
Jisté je také zrušení druhého pilíře penzijní reformy, což je velký ústupek ANO, které v programu navrhovalo úplný opak. Podle jeho původních plánů měl být vstup do druhého pilíře automatický, každý by měl ale možnost z něj vystoupit. Skutečnost je taková, že pilíř, kam si lidé mohou přesměrovat část sociálních odvodů, pokud si k nim ze svého připlatí, přestane fungovat dost možná už 1. ledna. Účty pak přejdou do třetího, komerčního pilíře.
Všechny strany jsou už také dohodnuté na tom, že nebudou zavádět školné na vysokých školách a naopak prosadí vyšší mzdy učitelů. Má také klesnout nižší sazba daně z přidané hodnoty na deset procent. Úkol unést v rozpočtu všechny změny nebude lehký, Bohuslav Sobotka chce při tom všem držet schodek rozpočtu pod třemi procenty HDP, což je také jeden z jeho závazků, i když znějící spíše proklamativně.
Jasno ještě není v daňových úlevách pro zaměstnavatele, kteří vezmou do práce lidi starší 50 let, protože to na druhou stranu ohrozí nezaměstnanost mladých lidí. Shoda nepanuje ani ve zdravotnických poplatcích. Lidovci a sociální demokraté chtějí 60 korun za den v nemocnici, ANO chce rušit poplatky pro seniory a poplatky za recept. Ve zdravotnictví by vznikl obrovský deficit, pokud by každý prosadil své.
K bodům, na nichž se lídři shodnou, patří i nápad ANO na centrální nákup pro veřejnou správu a zveřejnění všech státních veřejných zakázek na internetu. Nová vláda také chce (a po výtkách z Bruselu musí) přijmout zákon o státní službě a nová pravidla pro obsazování křesel ve vedení státních či polostátních firem. Kabinet se rovněž zaváže dostavět Temelín, prodloužit životnost elektrárny v Dukovanech a v Evropské unii bojovat za nulovou DPH u léků, knih a základních dětských potřeb.
Kdo bude ministrem Boj o budoucí uspořádání vlády je nyní mnohem vzdálenější než programové shody.
Sociální demokraté a ANO mají mít šest ministerstev, na KDU-ČSL zbudou tři. Podle informací z vyjednávacích týmů je pravděpodobné, že ČSSD neobsadí post ministra financí a stínový ministr Jan Mládek svůj vytoužený post nedostane.
Křeslo by mělo připadnout hnutí ANO.
Není přitom jasné, zda ho obsadí ANO svým vlastním členem. Ve straně sílí názory, které tlačí dopředu odborníky z oblasti mimo politické strany. ANO by se tak vyhnulo nepříjemné situaci, že by jeho členové obsadili ministerstva a šéf hnutí Andrej Babiš by kvůli požadavku na čisté lustrační osvědčení zůstal bez úřadu.
ANO má také zájem o ministerstvo zahraničí, kde by mohl usednout Martin Stropnický.
Šlo by tak o lehkou službu prezidentu Zemanovi, který není fanoušek kandidáta ČSSD na tento post Lubomíra Zaorálka. Koalice bude od Zemana hladký průběh sestavování vlády očekávat a Zaorálek by mohl dostat post šéfa sněmovny. Lidovci míří tradičně na ministerstvo obrany, o dalších postech jednají zástupci stran zatím jen velmi neurčitě. l
Úkol unést v rozpočtu všechny změny nebude lehký, Bohuslav Sobotka chce při tom všem držet schodek rozpočtu pod třemi procenty HDP. Vzniká plán, že by se u církevních restitucí obešli lidovci a využila se podpora Úsvitu Tomia Okamury.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
