Vstup Česka do Evropské unie se stal významným impulzem pro řadu změn v sektoru dopravy a logistiky. Během krátké doby je Česká republika nejoblíbenější logistickou destinací střední Evropy a čtvrtou nejoblíbenější zemí v celoevropském měřítku.
Vstup Česka do Evropské unie se stal významným impulzem pro řadu změn v sektoru dopravy a logistiky. Během krátké doby je Česká republika nejoblíbenější logistickou destinací střední Evropy a čtvrtou nejoblíbenější zemí v celoevropském měřítku.
Doprava a logistika se v Česku podílejí přibližně deseti procenty na tvorbě hrubého domácího produktu. Zaměstnávají zhruba 270 tisíc lidí, což je přibližně 8,2 procenta všech pracovních míst. Dynamika rozvoje trhu logistických služeb v Česku je v posledních letech atraktivní pro vstup světových lídrů v oblasti poskytování globálních logistických služeb. S tím souvisí budování nové moderní logistické infrastruktury.
K největším distribučním parkům v České republice dnes patří pražský D1 ProLogis Park Prague, který nabízí 120 tisíc čtverečních metrů skladových ploch. Dále Logistik Park u Rudné D5 s plochou 106 tisíc metrů a v neposlední řadě CentralTradePark v Brně-Modřicích s přibližně stejnou kapacitou.
Kromě toho vzniká na severním okraji Prahy u D8 NorthPoint D8 Distribution Park, který by měl do roku 2007 nabídnout až 140 tisíc čtverečních metrů skladových ploch a nové projekty by měly být zahájeny také v Brně. Z tohoto výčtu je patrné, že nejsilnější koncentrace těchto logistických kapacit je především v okolí Prahy, respektive dálnic D1, D5 a D8, dále pak v okolí dálnice D1 v Brně.
NEROZHODUJE JEN CENA
Podle Ferdinanda Hlobila ze společnosti Cushman&Wakefield Healey &Baker (C&W/H&B), která se mimo jiné zabývá analýzami logistického trhu, přestává být hlavním ukazatelem při rozhodování o umístění distribučního centra cena. „Roste význam dobré dopravní dostupnosti, informačních technologií a dostupnosti lidské práce. Nové technologie otevírají cestu k centralizaci řízení spíše než k fyzické centralizaci zboží do jednoho evropského distribučního centra,“ tvrdí Ferdinand Hlobil. Právě díky dobré dopravní dostupnosti uprostřed Evropy a kvalifikované pracovní síle roste stále význam Česka jako logistického centra nejen střední Evropy. „Přestože trh prochází obdobím velkého boomu, nestačí nová výstavba pokrýt zájem ze strany nájemců,“ upozornil Hlobil na další trend tuzemského logistického trhu. V loňském roce vzniklo v České republice 210 tisíc čtverečních metrů moderních průmyslových ploch určených k pronájmu. Oproti roku 2004, kdy bylo dokončeno 143 tisíc metrů těchto ploch, jde o 47procentní růst.
NEJVÍCE PŘITAHUJÍ BRNO A PRAHA
Pro firmy podnikající v logistice jsou nejzajímavějšími místy pro jejich podnikání Praha a Brno (klíčová je pro téměř 60 procent těchto firem). Jiné společnosti na tomto místě nelpí a jsou ochotné se přestěhovat za lepší cenovou nabídkou. Vyplývá to z průzkumu společnosti King Sturge z počátku letošního roku.
Atraktivnější než dříve se logistickým firmám zdají také Plzeň a Ostrava. Význam ostravského regionu podle odborníků poroste s oznámenou investicí firmy Hyundai v Nošovicích. Většina dotázaných firem plánuje, že využije nové objekty. Jen necelá čtvrtina firem uvažuje o využití rekonstruované budovy. O staré nerekonstruované budovy firmy příliš zájem nemají. Důvodem je rostoucí důraz na kvalitu služeb ze strany klienta a tlak konkurence, která začíná nabízet skladové prostory s vyšším standardem.
SE ŽELEZNICÍ SE NEPOČÍTÁ
V souvislosti se snahou státu dostat nákladní přepravu ze silnice na železnici je zajímavý další výsledek průzkumu firmy King Sturge, který hovoří o tom, že napojení na železnici je důležité jen pro 37 procent dotazovaných firem. Převážná většina společností vlečce důležitost nepřikládá a železniční dopravu pro budoucnost potřebovat nebude. Některé se však domnívají, že v důsledku změn v železniční a hlavně silniční dopravě, vzroste význam napojení na železnici.
Důležitým faktorem pro logistické společnosti je naopak údaj o hloubce skladu, což je ovlivněno jak způsobem nakládání, tak i druhem používané manipulační techniky. Za ideální rozměr při oboustranné nakládce považuje 72 procent dotázaných firem hloubku 80 až 100 metrů. Ostatní preferují menší rozměr. Při jednostranném nakládání převažuje vzdálenost 60 až 80 metrů, kterou upřednostňuje polovina firem.
Některým firmám nevadí ani rozměr až do 100 metrů. Jako ideální výšku haly uvádí většina respondentů (55 procent) deset metrů, 17 procent označilo minimální výšku osm metrů. Několik respondentů by bylo ochotno slevit z požadavku na výšku haly v případě výhodnější ceny.
DOPRAVNÍ POLITIKA ZVÝŠÍ ATRAKTIVITU
Ještě zvýšit atraktivitu Česka pro další logistické firmy má nová dopravní politika pro roky 2005 až 2013 schválená vládou v červenci 2005. Ta vytváří základní rámec pro rozvoj sektoru dopravy ve střednědobém horizontu.
Základním tématem této strategie je změna dělby přepravní práce právě ve prospěch železnice. „Chceme zvýšit atraktivitu železniční dopravy, která disponuje dostatečnou přepravní kapacitou a za určitých podmínek dokáže být cenově konkurenceschopná. Proti silniční dopravě je také ekologicky šetrnější,“ říká ředitel strategie ministerstva dopravy Ondřej Jašek.
Nevýhodou železnice je to, že v současnosti většinou neumí přímo obsloužit koncového zákazníka, respektive realizovat přepravu v režimu z domu do domu. „Podmínkou pro změnu tohoto stavu je existence určitého druhu infrastruktury, která vytvoří předpoklady pro spolupráci těchto druhů dopravy a umožní mezi nimi přechod zboží a informací - existence veřejných logistických center,“ pokračuje Jašek.
LOGISTICKÁ CENTRA PODPOŘÍ STÁT
Právě tato veřejná logistická centra by měl v příštích letech podpořit stát. Podle prezidenta České logistické asociace Miroslava Rumlera by centra měla vzniknout zejména v jižních, severních, západních a středních Čechách a na jihu i severu Moravy.
Role státu pak může být analogická s podporou průmyslových zón. „Předpokládáme, že půjde o financování pozemků, respektive jejich výkupu, dále o jejich zasíťování, a to nejenom dopravní infrastrukturou, ale i telekomunikacemi, protože není možno oddělit tok zboží od toku informací,“ upozorňuje dále Jašek.
Očekávaným přínosem této podpory by měla být mimo jiné koncentrace přepravních proudů v nákladní přepravě, vytvoření podmínek pro větší využívání železniční a vodní dopravy, respektive zhodnocení investic například do modernizace páteřních železničních sítí, dále pak zlepšení podmínek v oblasti logistiky pro malé a střední podnikání a v neposlední řadě také vytvoření podmínek pro rozvoj městské logistiky.
