Střední a východní Evropa je pro investory stále velmi zajímavá V Česku ovlivnily příliv investic projekty na zelené louce. Investoři předpokládají další růst investic ve střední a východní Evropě. Investice z regionu vloni klesly o dvanáct procent.
Střední a východní Evropa je pro investory stále velmi zajímavá
V Česku ovlivnily příliv investic projekty na zelené louce. Investoři předpokládají další růst investic ve střední a východní Evropě. Investice z regionu vloni klesly o dvanáct procent.
Česká republika přilákala do konce minulého roku ve srovnání s transformujícími se ekonomikami střední a východní Evropy nejvíce přímých zahraničních investic (PZI) na jednoho obyvatele, a to 2432 USD. V absolutním vyjádření je druhým největším příjemcem PZI ve střední a východní Evropě od roku 1998. Toto místo si udržela i vloni. V přílivu investic hrály hlavní úlohu velké projekty na zelené louce včetně vstupu japonské Toyoty a francouzské automobilky PSA. Českým dodavatelům dílů pro automobilový průmysl se tak otevírají nebývalé možnosti. Nebudou se už muset omezovat pouze na koncern Volkswagen/Škoda, který byl zatím jediným velkým výrobcem automobilů na jejich území. Podle Světové zprávy o investicích 2002, kterou vydala Konference OSN o obchodu a rozvoji, vzrostl vloni příliv PZI do střední a východní Evropy o dvě procenta na rekordní částku 27 miliard USD. O rok dříve to bylo 26,5 miliardy USD. Přitom pouze dva regiony - právě střední a východní Evropa a také Afrika - se vyhnuly loňskému globálnímu poklesu přímých zahraničních investic o více než padesát procent. PZI vzrostly ve čtrnácti z devatenácti zemí střední a východní Evropy. Podíl tohoto regionu na světových investicích vzrostl ze dvou procent v roce 2000 na 3,7 procenta vloni. Zhruba dvě třetiny vloni sledovaných investorů odhadují další růst investic ve střední a východní Evropě v příštích třech až pěti letech. Je to nejpozitivnější výhled ze všech regionů, jimž se zpráva o investicích věnuje.
V Polsku a na Slovensku byl příliv investic nižší
V rámci střední a východní Evropy se příliv zahraničních investic koncentruje do určitých států. Polsko, Česká republika, Rusko, Maďarsko a Slovensko absorbovaly vloni tři čtvrtiny celkového objemu investic do regionu. Všechny tyto státy s výjimkou Slovenska si dominantní postavení udržují od počátku 90. let. Největším příjemcem investic - v absolutním vyjádření - je od roku 1996 Polsko. Vloni však utrpělo pokles na 8,8 miliardy dolarů z 9,3 miliardy USD v roce 2000. Podle konference OSN o obchodu a rozvoje příčiny tohoto jevu jsou v polském hospodářství. Privatizace se blíží ke konci a objevily se také makroekonomické problémy. Vláda zahájila nový stimulační program na přilákání investorů. Není bez zajímavosti, že se podobá programům, které již fungují v Maďarsku a v České republice. Na loňské úrovni se udržel i příliv investic do Ruské federace. Ten činí pouze 2,5 miliardy dolarů, a to navzdory atraktivním přírodním zdrojům a růstu hrubého domácího produktu. Právě masivní růst HDP přispěl k nárůstu přímých investic v Maďarsku, a to z 1,6 miliardy dolarů na 2,4 miliardy, což je nejvyšší příliv PZI od konce privatizace v roce 1998. Pokles investic naopak vloni zaznamenali naši východní sousedé Slováci. V roce 2000, kdy dosáhli nejvyššího investičního boomu 2,1 miliardy dolarů, souvisejícího s privatizací, spadli vloni na 1,5 miliardy dolarů zahraničních investic. Přesto byl příliv investic na Slovensko druhý nejvyšší od začátku transformace na tržní hospodářství.
Lákadlem je stabilita, růst a privatizace
Většina zemí střední a východní Evropy zaznamenala vloni nárůst investic. Napomohla tomu stabilita, nadprůměrné tempo růstu a pokračující privatizace v některých zemích a průmyslových odvětvích. Slovinsko otevřelo zahraničním investorům taková klíčová odvětví jako telekomunikace a bankovnictví. Některé státy s nejvyšším objemem PZI se však vzpamatovávají z velmi nízké úrovně investic v roce 2000. To je například případ Jugoslávie, bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Běloruska.
Největší investor je Rusko
Objem investic plynoucích ze střední a východní Evropy vloni klesl o dvanáct procent - ze čtyř miliard USD na 3,5 miliardy. Přesto je to číslo stále nižší než světový průměrný pokles, který činí 55 procent. Tak samozřejmě vzrostl podíl regionu na tvorbě investic z 0,3 procenta v roce 2000 na loňských 0,6 procenta. Rusko, které zodpovídá za téměř čtyři pětiny PZI plynoucích z regionu, vloni zaznamenalo pokles o 18 procent (z 3,2 miliardy dolarů na 2,6 miliardy). A to navzdory investicím do zahraničí, které podnikly nejvýznamnější ruské firmy, těžící z vysokých cen ropy a zemního plynu. Poklesly také investice plynoucí z Maďarska. Zatímco v roce 2000 Maďaři investovali v zahraničí 555 milionů dolarů, vloni pouze 338 milionů. Pokles nezměnil ani významný vstup maďarského telekomu Matavu do bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Naopak významně vzrostly investice z Estonska, Chorvatska a Slovinska. Je však třeba říci, že z velmi nízkého základu. Většina nových investic z menších zemí směřuje do sousedních států. V zemích jako Estonsko, Maďarsko a Polsko připadá značná část přímých zahraničních investic směřujících do zahraničí na cizí společnosti, které vlastní firmy domácí. Příkladem je Matav, jehož vlastníkem je Deutsche Telekom.
Kumulativní příliv přímých zahraničních investic na jednoho obyvatele (v USD, 1993 - 2001)
ČR 2432
Maďarsko 2256
Estonsko 2238
Slovinsko 1508
Chorvatsko 1372
Lotyšsko 1021
Slovensko 1017
Polsko 1009
Litva 759
Bulharsko 494
Rumunsko 339
Rusko 159
Česká republika přiláká nejvíce přímých zahraničních investic na 1 obyvatele
Zdroj: WIW - WIFO, Wiener Institut für internationale Wirtschaftsvergleiche, 2002
Střední a východní Evropa: příliv PZI, 10 nejvýkonnějších ekonomik
(rok 2000 a 2001, v mld. USD)
2001 2000
Polsko 8,8 9,3
ČR 4,9 5,0
Rusko 2,5 2,7
Maďarsko 2,4 1,6
Slovensko 1,5 2,1
Chorvatsko 1,4 1,1
Rumunsko 1,1 1,0
Ukrajina 0,8 0,6
Bulharsko 0,7 1,0
Estonsko 0,5 0,4
Pramen: Světová zpráva o investicích 2002
