Příprava na mýtný tendr už začala, přestože zatím není aktuální
Dosud se mohlo zdát, že soutěž na rozšíření mýta bude především ostrým rakousko-slovenským duelem. Poté, co v květnu liberecký podnikatel Petr Syrovátko – mimo jiné zakladatel velké stavební firmy Syner – koupil 90procentní podíl ve společnosti Ibertax provozující slovenské mýto, je zřejmé, že do tendru promluví i domácí byznys. Přestože výběrové řízení na rozšíření mýta není na pořadu dne a zřejmě bude spojeno s koncem smlouvy Kapsche na provozování stávajícího systému v roce 2016, partie o další mýto je rozehraná.
Vizionářský nákup
Syrovátko, který je spojován s bývalým primátorem Liberce Jiřím Kittnerem a je prezidentem tamního hokejového klubu Bílí Tygři, svým nákupem konečně učinil akcionářskou strukturu společnosti Ibertax průhlednou, jak sám poznamenal. Dosud totiž nebyla nikdy kompletně zveřejněna. Od koho Syrovátko podíl koupil, však odmítl uvést. Ví se, že desetiprocentní podíl ve společnosti SkyToll – vítěz mýtného tendru – drží společnost SanToll, jejímž vlastníkem je francouzská firma Sanef. O vlastnících samotného Ibertaxu s devadesátiprocentním podílem se spekulovalo ve spojitosti s finanční skupinou J&T, která budování mýta financovala. Ta následně přiznala desetiprocentní podíl, který údajně stále vlastní.
Slovenští finančníci letos vyjednávali o vstupu do tuzemské společnosti Eltodo, která se spolu Kapschem podílí na tuzemském mýtu a do svého portfolia před třemi lety zařadila společnost Vegacom zaměřenou na služby informačních a komunikačních technologií. J&T však z obchodu nakonec z neznámých důvodů vycouvala. Na nákup majority ve SkyToll použil Syrovátko vlastní peníze a zdroje od PPF banky nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. J&T je v Česku spojena s Kellnerem v rámci Energetického průmyslového holdingu. „Slovenský mýtný systém je technicky úspěšný projekt s jasným byznys modelem. Je to z mého pohledu stabilní investice s rozvojovým potenciálem do budoucnosti,“ řekl k obchodu Syrovátko. Možná tím měl na mysli i ten český.
Soutěž na firmu, která vybuduje slovenské mýto, provázely před třemi lety emoce podobně jako u nás před sedmi lety. Měla i podobný průběh. Ze čtyř uchazečů byli tři vyřazeni a zvítězila nejdražší nabídka. V Česku zůstala v soutěži jen společnost Kapsch s mikrovlnnou technologií a s druhou nejvyšší cenou vyhrála. Kromě průběhu samotného tendru tehdy kritici poukazovali především na to, že mikrovlna se stovkami ocelových bran byla už tehdy zastaralá a pro regionální trasy nepoužitelná. Rakouská firma získala kontrakt na deset let, jehož součástí bylo i to, že odzkoušela na státní náklady hybridní systém mýta, který kombinuje mikrovlnnou technologii se satelitní. SkyToll na Slovensku zvítězila se satelitem a podepsala smlouvu na čtrnáct let.
Máme se na co těšit.
Ministerstvo dopravy mluví o tendru na rozšíření mýta pro komunikace první třídy a silnice druhé a třetí třídy už několik let. Na konci roku 2010 dokonce úředníci oslovili čtrnáct společností, aby otestovali, co jsou schopny nabídnout. Nabídek se sešlo deset. SkyToll tehdy vyrukoval s tvrzením, že je schopen zpoplatnit až devět tisíc kilometrů silnic za 3,6 miliardy korun, čemuž Kapsch nemohl konkurovat a označil takovou nabídku za nereálnou. Zaplatil si také celostránkové inzeráty v novinách, které obsahovaly výběr článků ze slovenských médií kritických k SkyTollu. Následně SkyToll spolu se Siemensem představily pilotní test satelitního mýta na českých silnicích.
**Mikrovlna, nebo satelit **
Je výhodné vsadit na mikrovlnu, satelit nebo preferovat hybridní systém? „Bohužel, u nás se vždy začíná mluvit prvně o technologii, a ne o účelu, proč se má systém zavádět. Technologie je prostředek, nikoli cíl,“ říká Pavel Přibyl, vedoucí ústavu Dopravní systémy Fakulty dopravní ČVUT. Stát se podle něho musí rozhodnout, který princip bude preferovat. Základní je princip fiskální, kdy vybrané peníze proudí do komunikací. Druhý cíl může být regulační, kdy se pomocí proporcionálního mýta mění poplatky například v denní době (časový princip). „Ten se snaží zavést Holandsko pro osobní vozidla, kdy by se v ranní a odpolední špičce platilo násobně více a lidé by zvolili jinou dobu nebo veřejnou dopravu,“ říká Přibyl. Další princip, teritoriální, zpoplatňuje násobně více pro nákladní vozidla silnice nižších tříd a tím je odtamtud vytěsňuje. Dopravní průzkumy ale ukazují, že se na těchto silnicích žádná významná přeprava nekoná. Pokud by byl zaveden satelitní systém, pak by se cíleně dalo zavést mýto na několika silnicích nižších tříd, které jsou prokazatelně využívány jako objízdné trasy, soudí Přibyl. Třetí princip je využíván hlavně ve městech, kde se mýtem omezuje vjezd do jistých lokalit. „Mikrovlny se osvědčily na komunikacích liniových s malým počtem vjezdů a výjezdů. Pro komplikovanou dopravní síť v ČR jsou ale nevyužitelné, například mezi Benešovem a Táborem na R3 je asi 12 exitů,“ soudí Přibyl. Pokud chce vláda mýto v budoucnosti jakkoli variovat – rozšiřovat, zavádět progresivní tarify nebo využívat zpoplatněná vozidla pro dopravní telematiku, bude asi vhodnější přejít na satelity.
