ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Populace České republiky loni vydala na životní pojištění 44,9 miliardy korun. To představovalo meziroční nárůst pouhých 1,6 procenta. V prvním pololetí tohoto roku se ovšem dynamika výdajů na tento typ pojištění ještě dále snížila.
ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Populace České republiky loni vydala na životní pojištění 44,9 miliardy korun. To představovalo meziroční nárůst pouhých 1,6 procenta. V prvním pololetí tohoto roku se ovšem dynamika výdajů na tento typ pojištění ještě dále snížila. Za všechny typy životních pojistek obyvatelé Česka za prvních šest měsíců letošního roku zaplatili 22,5 miliardy korun. V roce 2005 to bylo 22,27 miliardy, meziroční růst se tedy pohybuje kolem jednoho procenta. Objem výdajů na životní pojištění (platí to ovšem i pro sféru pojištění majetkového) tak stále více pokulhává za tempem růstu příjmů. To v letech 2000 až 2005 činilo ročně 5,3 procenta. Stejně tak výdaje na pojištění, respektive jejich vývoj, nekopírují ani růst HDP (loni dosáhl 7,1 procenta). Po letech velmi razantních přírůstku předepsaného pojistného (ještě v roce 2004 činil 6,6 procenta) tak celý pojistný sektor vstupuje do etapy, kterou by bylo možné označit za „stabilizační“. Viditelný útlum zájmu o životní pojištění je výsledkem působení několika faktorů. Především už byla v zásadě nasycena poptávka, která byla důsledkem značně omezené nabídky pojištění v době před rokem 1989. V současnosti by - tak jako v západní části Unie - prodej produktů životního pojištění mohla akcelerovat především potřeba zajištění na stáří. Stávající důchodový systém a nejasnost jeho budoucího vývoje ovšem životní pojištění jako „důchodový“ instrument zatím značně diskvalifikují. Navíc je konstrukce životních pojistek investičních a kapitálových poměrně složitá. Potenciální zákazníci se v nich orientují jen obtížně a proto často dávají přednost penzijnímu připojištění, jehož výhody i zápory jsou na první pohled zřetelné. Odborníci poukazují rovněž na některé okolnosti, které dynamizovaly růst životního pojištění v minulosti (například konverze depozit z vkladních knížek na jednorázově placené pojistky). Statistiky na první pohled dokazují, že Češi jsou vzhledem k ochraně svého zdraví a příjmů méně odpovědní než některé jiné evropské národy. Ve „starých“ unijních zemích celkové předepsané pojistné v průměru představuje částku ekvivalentní devíti procentům HDP, v Česku je to jen 4,5 procenta. V rámci střední a východní Evropy je ovšem Česko pojistným premiantem, protože třeba v Polsku či Maďarsku se pojistné na HDP podílí jen 3,6 procenta, respektive třemi procenty. Na druhou stranu se podíl životního pojištění na příjmech a výdajích českých domácností v posledních dvou letech snížil, takže k „pojistným“ poměrům ve vyspělých zemích se nyní blížíme velmi zvolna, dokonce pomaleji než počátkem dekády. ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ VS. RODINNÉ VÝDAJE**
(podíl plateb za životní pojištění
na příjmech domácností Česka)
Rok Podíl
2001 1,61 %
2002 1,76 %
2003 2,00 %
2004 2,05 %
2005 1,97 %
Pramen: ČSÚ, ČAP,ČNB
