STÁTNÍ SPRÁVA Krize donutila Česko utáhnout rozpočet, který každoročně plyne na jeho členství v mezinárodních organizacích. A nejde o málo peněz. Podle ministerstva zahraničních věcí to budou letos tři miliardy korun. Navíc každý rok náklady rostou o deset procent. „Naším cílem je růst zastavit, nebo alespoň zpomalit,“ říká tisková mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová.
Pohled do seznamu organizací, kterých je Česko členem, udivuje. Nachází se v něm 470 položek, nepočítaje Evropskou unii a desítky jejích institucí. Česká republika se například účastní programu Mezinárodního úřadu pro mořské dno, Mezinárodního chladírenského ústavu či Mezinárodního výboru pro míry a váhy.
Ministerstvo zahraničí v současnosti analyzuje, které organizace opustit, kde změnit status Česka nebo kde alespoň ušetřit na provozu. Stejný úkol mají ostatní ministerstva, jež Českou republiku v mezinárodních organizacích zastupují. „Vstřícně a dobrovolně se k úsporám nehlásí snad žádná mezinárodní organizace, zejména ne její aparáty. Je tedy na členských státech, aby je k úsporám přiměly,“ podotýká mluvčí ministerstva zahraničí. Česko zatím našlo úspory oproti loňsku za osmnáct milionů, škrty mají ale podle ministerstva zahraničí pokračovat. Jednotlivá česká ministerstva má k hospodárnějšímu nakládání s penězi motivovat také to, že členství budou nově hradit ze svých rozpočtů. Výjimku tvoří pouze účast v důležitých zahraničněpolitických organizacích. Peníze za členství v nich půjdou nadále přímo ze státního rozpočtu.
Analýza toho, jak je členství Česku prospěšné, podle ministerstva zahraničí neexistuje a je těžké ji vytvořit. „Účinnost je sice možné vyhodnotit, ale nikoli nasazením metrik. Například podpora mezinárodnímu soudu, kde díky ní působilo několik našich soudců, může být z hlediska obecné světové bezpečnosti a prestiže státu přínosnou, ale čistě finanční přínos oproti nákladům prokázat nelze,“ dodává Johana Grohová.
