Měli bychom setrvale a strategicky investovat do vysokorychlostního připojení
Dle posledního žebříčku Networked Readiness Index (NRI) Světového ekonomického fóra (WEF), který srovnává využívání informačních a komunikačních technologií v jednotlivých státech, patří České republice 32. místo ze 134 zemí světa. Dobrou zprávou je, že si ČR oproti loňskému roku o čtyři místa polepšila. Česku se však stále nepodařilo dostat na úroveň roku 2002. NRI přitom zahrnuje mnoho ekonomických, právních, vzdělávacích a technologických faktorů včetně síťové infrastruktury a dostupnosti vysokorychlostního připojení. Ty mohou výrazně ovlivnit úspěch či neúspěch země ve všech dalších oblastech včetně ekonomiky. Co může Česko udělat, aby dohnalo nejlepší země na světě?
===== Vedou Skandinávci =====
WEF sestavuje žebříček NRI každý rok s využitím statistických dat i s pomocí průzkumů. Jednotlivým zemím tyto informace pomáhají zhodnotit slabé a silné stránky a porovnat rozvoj s ostatními státy světa.
Česko se letos umístilo na zmíněném 32. místě. Z nových členských států Evropské unie si lépe než ČR vedlo jen osmnácté Estonsko a 31. Slovinsko. Předstihli jsme tedy například Maďarsko, Slovensko a Polsko. Tradičně nejlépe byly hodnoceny severské státy – první se umístilo Dánsko a druhé Švédsko. Třetí byly Spojené státy americké, za nimi pak Singapur a Švýcarsko. Nejhůře se v hodnocení WEF umístily africké státy Čad, Timor-Leste a Zimbabwe.
Výsledek Česka je druhý nejlepší od roku 2002, kdy byl žebříček WEF poprvé zveřejněn. Tehdy se umístilo dosud nejlépe – na 28. místě. V roce 2003 si však o pět příček pohoršilo. Za ostatními zeměmi zaostalo především v oblasti využití informačních technologií a internetu státní správou.
===== Konzistentní vládní vize =====
Dle posledních dat WEF je na tom ČR dobře především v oblasti poplatků za připojení telefonu do domácnosti a firem. Dobře bylo hodnoceno i v oblasti kvality matematického a vědeckého vzdělání. Nedostatky WEF naopak spatřuje především v zátěži ze strany regulačních orgánů a v nedostatečné vládní podpoře informačním technologiím a jejich propagaci.
To mimo jiné potvrzuje i to, že ve využívání internetu a informačních technologií firmami a veřejností se ČR umístila 22., respektive 25., v případě státní správy však až na 77. místě. Na obdobné pozici jsme se umístili i v oblasti dostupnosti on-line veřejných služeb.
Vládní vize a podpora informačním technologiím a síťové infrastruktuře proto může být pro další ekonomický rozvoj země klíčová. Dle zjištění WEF využívá v Česku internet již přes 43 procent obyvatel. K vysokorychlostnímu připojení má však přístup jen zhruba šestnáct procent. Právě investice do vysokorychlostního připojení přitom umožňují vstup do světa ekonomické prosperity.
===== Jako dříve dálnice =====
Vysokorychlostní připojení dnes v podstatě plní obdobnou úlohu a přináší podobné efekty jako kdysi budování dálničních sítí. Dříve byly státy a regiony spojené jen prostřednictvím pomalých a často nekvalitních silnic, které omezovaly rozvoj obchodu i cestování. Teprve vybudování moderních dálnic zvýšilo jejich vzájemnou dostupnost, což přineslo nové impulzy do ekonomiky i společnosti.
Podobně je tomu u vysokorychlostního připojení. Před deseti lety byl standardem vytáčený internet, což omezovalo jeho použití na prohlížení webu, posílání e-mailu a on-line nakupování. Dnes tvoří internet interaktivní prostor s velkým zastoupením videa, který každodenně využívají firmy i lidé k vzájemné spolupráci. A to způsobem, který byl dříve nemyslitelný.
Například ve zdravotnictví vysokorychlostní sítě dnes umožňují výzkumným týmům přicházet rychleji s léky na nové nemoci. Díky nim mohou úzce specializovaní lékaři hovořit „přímo“ s pacienty vzdálenými tisíce kilometrů, čímž pomáhají kolegům stanovit správnou diagnózu. To je teprve začátek limitovaný pouze rychlostí a kvalitou připojení.
===== Rychlý internet =====
Například Jižní Korea již dnes dle Nadace pro informační technologie a inovace (ITIF) disponuje průměrnými rychlostmi internetu okolo 49 megabitů za sekundu. Zavedení podobně rychlého internetu například do amerických domácností by dle ITIF umožnilo do roku 2012 pracovat z domova nebo na dálku zhruba devatenácti milionům lidí.
To by dle ITIF přineslo 1,5 miliardy hodin ušetřených cestováním a snížilo spotřebu benzinu o pět procent. Penetrace vysokorychlostního připojení nové generace do 80 procent amerických domácností by navíc dle odhadů ITIF vytvořila okolo dvou milionů nových pracovních míst. Strategické investice do vysokorychlostního připojení proto mohou být v konečném důsledku efektivnější a přinést větší efekt než ty, jež podporují jednotlivé oblasti ekonomiky.
===== Pozitivní efekt =====
To platí i pro ČR. Aby však tyto investice do infrastruktury přinesly plný efekt, je nutné je provést současně se změnami celého ekosystému. Srovnáme-li hodnocení ekosystému Česka s nejlepšími zeměmi nebo státy s obdobnými příjmy, je vidět prostor nejen pro zlepšení v oblasti regulací, ale i podnikatelského prostředí.
Z hlediska výdajů ČR na informační technologie vzhledem k HDP je již nyní vidět určitý posun kupředu. Pokud však chce ČR udržet krok s vyspělými státy světa a zvýšit konkurenceschopnost v globálním ekonomickém prostředí, musí setrvale a strategicky investovat do vysokorychlostního připojení. Bude to mít pozitivní dopad na všechny české občany.
Trend
Před deseti lety byl standardem vytáčený internet.
To omezovalo jeho použití na prohlížení webu, posílání e-mailu a on-line nakupování.
Dnes tvoří internet interaktivní prostor s velkým zastoupením videa, který každodenně využívají firmy i lidé k vzájemné spolupráci.
A to způsobem, který byl dříve nemyslitelný.
Situace
Ve využívání internetu a informačních technologií firmami a veřejností se ČR dle žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF) umístila na 22., respektive na 25. místě.
V případě státní správy však až na 77. místě.
Na obdobné pozici se ČR umístila i v oblasti dostupnosti on-line veřejných služeb.
Dle zjištění WEF využívá v Česku internet již přes 43 procent obyvatel.
K vysokorychlostnímu připojení má však přístup jen zhruba šestnáct procent.
Investice do vysokorychlostního připojení umožňují vstup do světa ekonomické prosperity.
