Mezera ve výběru daně z přidané hodnoty, která představuje rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem DPH, se v roce 2016 v Česku snížila o deset miliard korun na 58,5 miliardy korun. Tzv. VAT Gap tak klesl ze 17 procent na 14 procent a Česko se přiblížilo průměru Evropské unie. Ten v roce 2016 činil 12,3 procenta, tedy 147,1 miliardy eur (cca 3,8 bilionu korun). Vyplývá to ze studie Evropské komise.
Partner v oddělení daňových a právních služeb PwC ČR Martin Diviš upozornil, že pokles znamená, že Česko nebude moci použít režim plošného režimu přenesené daňové povinnosti u DPH (tzv. reverse charge), který Česká republika v rámci EU prosazuje. Ministerstvo financí to ovšem odmítlo. „Nově zveřejněné údaje by neměly vést ke změně přístupu Česka k uplatnění plošného reverse charge, neboť návrh směrnice bude i nadále odkazovat na zprávu zveřejněnou v roce 2017, podle níž se Česko kvalifikuje,“ uvedl úřad. Ve zprávě z roku 2017 jsou totiž uvedeny údaje z roku 2015.
Návrh směrnice hovoří o tom, že členský stát EU přiloží k žádosti o zavedení reverse charge „výpočet výpadku příjmů z DPH podle metody a údajů, které jsou k dispozici v poslední zprávě o výpadcích příjmů z DPH, již zveřejňuje komise“. Jednou z podmínek pro uplatnění plošné přenesené daňové povinnosti je, že mezera výběru DPH by měla být nejméně pět procent nad mediánem Evropské unie, který podle aktuální studie za rok 2016 klesl z 10,7 procenta na 9,9 procenta. „Této podmínce vyhovuje například Slovensko, Rumunsko nebo Polsko,“ upozornil Diviš.
Ze studie komise vyplývá, že nejlépe jsou na tom Lucembursko, Švédsko a Chorvatsko. Nejhorší výsledky má Rumunsko. Polsko vykázalo v roce 2016 mezeru ve výběru DPH 21 procent a Slovensko 26 procent.
TIP:
Souhrnné informace o vracení DPH ze zemí EU
„Od roku 2012 poklesla mezera ve výběru DPH o šest procentních bodů, přičemž lepšího výsledku dosáhlo pouze šest zemí. A na rozdíl od řady dalších členských států EU jsme se navíc v tomto ukazateli během období 2012 - 2016 setrvale zlepšovali,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Premiér Babiš dlouhodobě usiluje o to, aby země mohla reverse charge používat obecně. Evropská komise tuto možnost navrhla už koncem roku 2016, poté, co na ni Babiš tlačil ještě jako ministr financí. Od té doby byl návrh několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun).
Podle Babiše by systém pomohl k efektivnějšímu výběru daně a ztížil by daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
Čtěte také:
Lhůta pro podání žádosti o vrácení DPH ze zemí EU vyprší 30. září
Dvanáct klíčových změn v novele zákona o DPH v roce 2019
