Liberalizace agropotravinářské výměny se SR se obávají zemědělci Našimi prioritami jsou spolupráce se SR a konkurenceschopnost českých potravin, prohlašuje ministerstvo zemědělství. V nejbližší etapě do doby vstupu ČR do Evropské unie by se v oblasti potravinářství měla naše země zaměřit především na rozvoj spolupráce se Slovenskem, teprve poté s dalšími státy Visegradské čtyřky (V4).
Liberalizace agropotravinářské výměny se SR se obávají zemědělci
Našimi prioritami jsou spolupráce se SR a konkurenceschopnost českých potravin, prohlašuje ministerstvo zemědělství.
V nejbližší etapě do doby vstupu ČR do Evropské unie by se v oblasti potravinářství měla naše země zaměřit především na rozvoj spolupráce se Slovenskem, teprve poté s dalšími státy Visegradské čtyřky (V4). Náměstek ministra zemědělství pro potravinářství Rudolf Jánský tak reagoval na nedávné výsledky jednání Rady Celní unie (CU) v Bratislavě. Podle nich by měly ČR a Slovensko od příštího roku plně liberalizovat vzájemný agropotravinářský obchod. Na jednání CU byly dohodnuty tři základní principy liberalizace: Obě strany nebudou vůči sobě uplatňovat žádná omezení, nebudou zavádět žádná nová omezení a stávající omezení obchodu budou k 1. lednu 2003 odstraněna. „V posledním roce před vstupem obou zemí do EU bychom neměli vnášet do našich obchodních vztahů žádné komplikace,“ konstatoval náměstek. V praxi bude dohoda obou stran podle Jánského znamenat, že Slovensko zruší kvóty na export českých rostlinných olejů a masových konzerv, česká strana naopak nezavede připravované omezení importů slovenského mléka. Obě strany si budou také od prvního ledna příštího roku bezvýhradně uznávat výsledky laboratorních zkoušek agropotravinářských produktů.
Zájem mají také Maďaři a Poláci
Na posledním jednání potravinářů V4 nabídli plnou liberalizaci agropotravinářského obchodu od poloviny příštího roku Česku i Slovensku podle viceprezidenta Potravinářské komory (PK) Ladislava Červenky také Maďaři. Podle Jánského si ovšem musí ČR takovou nabídku řádně rozmyslet, neboť Maďarsko a Polsko představují pro ČR přímou konkurenci. „Proto se domníváme, že v případě Maďarska půjde o selektivní liberalizaci,“ upozornil Červenka.
Potravináři versus zemědělci
„Zemědělci na obou stranách hranic s liberalizací zásadně nesouhlasili, domnívali se, že ochranářská opatření vydrží alespoň do doby vstupu ČR i Slovenska do Evropské unie,“ konstatoval k připravované liberalizaci prezident PK Jaroslav Camplík. Potravináři ale na rozdíl od prvovýrobců uvolnění vzájemného obchodu vítají, stejně jako vstup ČR do EU. Dohodnuté podmínky totiž komora podle Camplíka považuje za „dostačující k udržení současného rozměru agropotravinářské produkce.“
Je třeba rozjet Marketingovou agenturu
Prioritou současnosti je přitom podle Camplíka soustředit veškeré úsilí na posílení konkurenceschopnosti českých potravinářských produktů na společném trhu EU. Také z toho důvodu by se měl jeho slov již v příštím roce objevit ve spektru dotačních titulů ministerstva zemědělství program 13.C., který by měl umožnit čerpat finanční prostředky na rozjezd potravinářské Marketingové agentury. „Požadavek na nastartování agentury je 50 milionů korun,“ konstatoval Camplík.
Státní podpora potravinářů se zvýší
V případě splnění tohoto požadavku by se v příštím roce zvýšila státní podpora sektoru potravinářství. V rámci programů 13.A a 13.B získali totiž podle svého prezidenta letos potravináři celkem 270 milionů korun na investice pro podporu konkurenceschopnosti potravinářských podniků. V příštím roce je zatím na tuto podporu navrhováno 250 milionů korun, spolu s 50 miliony na Marketingovou agenturu by to bylo 300 milionů korun. To je v rámci rozpočtu ministerstva zemědělství pro rok 2003 zanedbatelná částka. MZe by totiž mělo pracovat s rozpočtem v objemu zhruba 14,5 miliardy korun.
České produkty je třeba identifikovat
Rolí připravované Marketingové agentury by přitom měla být podle ředitele PK Miroslava Koberny také identifikace potravinářských produktů z ČR od dalších kandidátských zemí. „Evropská unie má tendenci házet všechny kandidátské země, včetně Rumunska a Bulharska, do jednoho pytle. My jsme ale v oblasti bezpečnosti a kvality potravin z kandidátských zemí nejdále,“ konstatoval Koberna. ČR nicméně proto musí dělat intenzivní osvětu o své produkci zaměřenou kromě vlastního spotřebitele také k současným členským zemím EU. Tuzemský původ produkce je přitom podle Koberny nutné zdůrazňovat především proto, že některé z kandidátských zemí, například Polsko, mají s EU vyjednána přechodná období pro celé skupiny potravinářských produktů, jako je maso, mléko nebo drůbež, a tyto produkty nemohou být uplatňovány na společném evropském trhu. Ačkoli celní bariéry s EU po vstupu padnou, unie bude podle Koberny na svých původních hranicích sledovat, zdali se do ní zakázané zboží nedováží. T o je nebezpečí i pro ČR, neboť kontroly a následné zákazy by podle něj mohla EU rozšířit i na další země. Právě kvůli možným netarifním překážkám obchodu mezi současnými a kandidátskými zeměmi EU se vedení potravinářských federací zemí V4 minulý měsíc domluvilo na vzájemné výměně informací a zkušeností z obchodního styku. Potravináři se totiž podle Červenky obávají, aby se otázka například bezpečnosti potravin nezneužila k omezení přístupu potravin z nových členských zemí na společný trh EU.
