Česku chybí vysokoškolský dorost

INVESTICE DO IT Západoevropské firmy stěhují část technologických procesů směrem na východ. Česko jim sice nabízí kvalitní IT odborníky, je jich ale málo. Navíc často neovládají druhou odbornou profesi - bankovnictví, účetnictví a podobně. Hrozí, že investoři časem budou hledat dál - v Rusku, Indii či v Číně.

INVESTICE DO IT Západoevropské firmy stěhují část technologických procesů směrem na východ. Česko jim sice nabízí kvalitní IT odborníky, je jich ale málo. Navíc často neovládají druhou odbornou profesi - bankovnictví, účetnictví a podobně. Hrozí, že investoři časem budou hledat dál - v Rusku, Indii či v Číně.

Společnost Hewlett-Packard vyrábí v Česku více než čtyři miliony počítačů pro celou Evropu. „Nedávno jsme otevřeli v Rudné u Prahy evropské centrum řízení logistických řetězců. Další centra provozujeme v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku a v Bulharsku,“ říká Jan Zadák, viceprezident a regionální ředitel této firmy pro střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku. Dodává, že jde o trend, kdy západoevropské společnosti stěhují své IT služby do střední a východní Evropy, případně dále na východ.

Podle Jana Zadáka utrácí západní Evropa za IT ročně zhruba 350 miliard dolarů, z toho služby tvoří 156 miliard. Odhaduje se, že z těchto služeb má být zhruba desetina převedena do blízkých zemí (near-shoring). Pro Česko se tak naskýtá obchodní příležitost za 15 miliard dolarů.

Poměrně bohaté zkušenosti s investicemi v Česku má softwarová společnost SAP. Zaměřuje se na oblast vývoje softwaru a téměř 10 let již provozuje vývojové centrum v Brně. „V porovnání výkonu jednotlivých center si to české vede velmi dobře a zatím jsme zde vždy našli potřebné specialisty,“ uvádí generální ředitel SAP pro střední Evropu Martin Bednár. „Co nás ale znepokojuje, je negativní trend nárůstu nákladů v porovnání s dynamikou růstu produktivity práce,“ doplňuje.

ZAČÍNAJÍ CHYBĚT ODBORNÍCI

Klíčovou otázkou je trh práce. Nedostatek odborně vzdělaných lidí totiž jejich práci zdražuje. České školství v současné době produkuje ročně zhruba tři tisíce absolventů v oboru IT, přičemž k prosté reprodukci by jich bylo potřeba alespoň o polovinu více. Kvůli tomu se cena pracovní síly v oblasti IT rychle zvyšuje a nyní přesahuje dvojnásobek průměrné mzdy. Musí proto dojít k přestavbě vzdělávacího systému směrem k jeho vyšší pružnosti, shodují se odborníci. To se ale dnes neděje.

Jiří Voříšek, vedoucí Katedry informatiky VŠE a předseda České společnosti pro systémovou integraci, upozorňuje, že ryzích IT pracovníků ubyde na úkor dvouoborových profesionálů. Tedy těch, kteří vedle IT ovládají další odvětví.

„Znalostní infrastruktura je jednou z hlavních oblastí, kam chceme směrovat naše aktivity,“ souhlasí Michal Bohrn z vládní agentury CzechInvest. „Chceme pomoci zlepšit stav vysokého školství s využitím řady nástrojů. Například prostřednictvím specificky zaměřených investic, propojení se zahraničními školami nebo pomocí business inkubátorů,“ upozorňuje.

HROZÍ ZTRÁTA POZIC

Pokud jde o výchovu informatiků, odborná znalostní úroveň je poměrně vysoká. „Ale pokud bychom šli do jiných oblastí, tak bychom si přáli, aby tito lidé měli lepší komunikační, prezentační a jazykové schopnosti. A v tom by mohla spočívat konkurenční výhoda České republiky. Totiž to, že bychom se neměli jednostranně orientovat na angličtinu, ale vysokoškoláci by si měli osvojit alespoň dva jazyky na profesionální úrovni,“ tvrdí Martin Bednár.

„Určitě by pomohlo větší sepětí mezi státním školstvím a soukromými investory. V zahraničí existují modely, které podporují talentované mladé absolventy a jejich obchodní plány v určitém časovém úseku, kdy mohou prokázat životaschopnost projektu. Takto stát zvyšuje podíl inovací na tvorbě HDP,“ dodává Jan Zadák.

Podobné a úspěšné projekty ale existují i v tuzemsku, pomáhá je organizovat pražská Vysoká škola ekonomická. Nicméně zájem o podporu takových projektů ze strany státu je podle Jiřího Voříška z této školy prozatím minimální. „Změna motivace a financování vysokých škol se musí uskutečnit ve dvou směrech. Zaprvé: podporovat vysoké školy, jejichž absolventi snadno nacházejí uplatnění na trhu práce. A zadruhé, změnit grantový systém směrem k větší transparentnosti. Podle mého názoru bude také nutno zavést placené studium jako podporu dalšího financování vysokých škol a zvýšení motivace studentů, kteří za své peníze budou chtít kvalitnější výuku,“ říká Voříšek.

„Objem investic do vysokého školství v porovnání s HDP je v České republice naprosto nedostatečný. V mnoha zemích střední a východní Evropy cítíme větší podporu v oblasti vzdělávání. V porovnání s těmito zeměmi je sice Česká republika stále na špici, nicméně může se stát, že své pozice ztratí, a tím také zmenší své šance stát se technologickým centrem tohoto regionu,“ uzavírá Jan Zadák.

Pramen: VŠE Praha