Tuzemskou ekonomiku trápí narůstající odliv zisků a dividend nadnárodních společností
Po dvouleté recesi v české ekonomice jsme v roce 2014 konečně byli svědky oživení. Došlo k výraznému oživení investic, které podle předběžných odhadů loni vzrostly o 4,5 procenta, rostla i spotřeba domácností, a to o 1,4 procenta. Růst hrubého domácího produktu (HDP) za celý rok je odhadován ve výši 2,4 procenta a obdobná dynamika je očekávána i v roce 2015. Výkon ekonomiky by měl být tažen výhradně domácí poptávkou.
K hlavním rysům cenového vývoje v roce 2014 patřil zpomalený nárůst cen na spotřebitelském trhu, a to podle předběžného odhadu o 0,5 procenta. Tento výsledek ovlivnilo působení deflačních sil, na kterém se podílel souběh nízké centrálně nastavené úrokové sazby v blízkosti nuly, značná konkurenceschopnost na spotřebitelském trhu (působí zde přes 20 obchodních řetězců) a prozatím omezený sklon obyvatel ke spotřebě. Ten byl daný nepříliš vysokou úrovní mezd ovlivněnou stagnací růstu produktivity práce a mezd v recesních letech. Cenový vývoj, jenž byl v roce 2014 do značné míry stabilní, nebrzdil ekonomický růst, spíše jej podporoval. Nízké ceny výrobců podpořily investiční proces a rovněž nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby.
Odliv dividend Agregátní indikátory finančního sektoru vykázaly v roce 2014 podle předběžných odhadů příznivý vývoj. Vládní dluh se snížil ze 46 procent HDP na 44 procent HDP, nízký zůstal meziroční deficit ve výši 1,5 procenta HDP a očekává se rovněž vyváženost příjmů a výdajů běžného účtu platební bilance.
Dlouhodobým problémem je však deficit výnosů. Očekává se, že za rok 2014 přesáhne 300 miliard korun. Je to způsobeno narůstajícím odlivem zisků a dividend nadnárodních společností. Tyto korporace dříve alespoň polovinu svých zisků proinvestovaly, ale krizová situace v mnohých případech přerušila jejich investiční aktivity, a tak odliv kapitálu narůstá. Vzniká tak určité riziko, až hrozba, že v dlouhodobém horizontu může být ekonomika podkapitalizována, což by mělo negativní vliv jak na udržitelnost stability finančního sektoru, tak i růst ekonomiky.
Nízké mzdy Míra nezaměstnanosti se v roce 2014 snížila na hodnotu 5,8 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v témže období v roce 2013. Na tomto výsledku se podílejí především vyšší výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v rekvalifikačních aktivitách a v tvorbě nových pracovních příležitostí. V rámci mezinárodního srovnání zemí Evropské unie patří pozice Česka v míře nezaměstnanosti ke skupině zemí s nižší mírou nezaměstnanosti, průměr zemí eurozóny činí 11,5 procenta.
Pozice České republiky v rámci mezinárodního srovnání má však i své slabé stránky. Patří k nim míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která je 43 procent oproti průměru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je to 34 procent. Dále mezi české slabiny patří zkrácené pracovní
úvazky, jichž je 4,3 procenta (oproti průměru OECD 16,9 procenta), míra nezaměstnanosti mladých (19 procent oproti průměru OECD 16 procent), průměrná roční mzda (20 487 dolarů oproti průměru OECD 43 523 dolarů v paritě kupní síly). Hospodářská politika má tak v uvedených segmentech trhu práce prostor pro dosahování pokroku. l
Po dvouleté recesi v české ekonomice jsme v roce 2014 konečně byli svědky oživení.
O autorovi| Slavoj Czesaný • Vysoká škola ekonomická v Praze
