KomentářKolem volebního vítězství Vladimíra Železného v senátních volbách padají nejen ostrá slova, ale i nejrůznější dohady a polopravdy. Novináři začali upozorňovat na nebezpečí "berlusconizace" českých médií, potažmo české politiky.
Komentář
Kolem volebního vítězství Vladimíra Železného v senátních volbách padají nejen ostrá slova, ale i nejrůznější dohady a polopravdy. Novináři začali upozorňovat na nebezpečí „berlusconizace“ českých médií, potažmo české politiky. Použili jméno italského premiéra jako odpudivý příklad spojení politické a mediální moci, který může vést jedině ke špatnosti a nemravnosti. V debatě však zatím ani jednou nepadlo, porušení kterého zákona bylo Silvio Berlusconimu prokázáno v soudním řízení. Nejspíše proto, že žádné obvinění prokázáno nebylo a žádný verdikt nepadl. Kde zákon chybí, nastupuje morálka. Již před volbami jsme slyšeli stesky, že pravidelné sobotní litanie v pořadu „Volejte řediteli“ jsou pokusem o ovlivnění volební atmosféry. Nepochybně ano. Jenže v mezích zákona. Bavme se jistě, zda též v mezích etiky a jejích norem (a kterak pružné ty normy jsou, a kdo je určuje, a proč, atd.). Pořad „Volejte řediteli“ není příliš mravný. Ale - nemýlím-li se - on nemá být měřítkem mravnosti. On má jiný úkol: informovat diváka a ovlivnit jeho hodnotovou a postojovou orientaci. To jsou ovšem dva základní úkoly všech médií již od časů c. a k. Krameriových poštovských novin. Pořad „Volejte řediteli“ je zboží, které má svérázným způsobem přivábit latentní zájemce o další zboží, nabízené týmž producentem. Tedy svým způsobem reklama. A ta je zákonem povolena. Kdybychom se měli rigidně bavit o mravnosti všude tam, kde jde o velký vliv a politiku, pak bychom si museli odpovědět na tyto otázky: Proč Clintonův impeachment, tedy posouzení jeho mravnosti, skončil debaklem a expresident USA jezdí po světě poučovat mimo jiné i o morálce v politice? Proč kampaň kolem údajné korupce spojené s osobou Helmuta Kohla skončila Kohlovým aklamačním zvolením čestným předsedou CDU? Odpovědí je lakonické konstatování: z hlediska zákona se tito pánové ničeho nedopustili. Pokud je nový senátor formát, pověsí televizní klobouk na hřebík, přenechá kormidlo „svého“ impéria jeho skutečným vlastníkům, zruší pořad „Volejte řediteli“ a začne se věnovat zákonodárství. Je to zřejmě jediná cesta jak vyrazit kritikům z ruky argument, že jeho senátní kandidatura sleduje dva cíle: imunitou předejít stíhání za činy předsenátní a zákonodárným vlivem posílit své obchodní zájmy, To vše má ale jednu podmínku: senátor by vskutku musel být formát. Nechme se tedy překvapit.
