Půjde o nejvýznamnější technologický počin, kterého vysoké školy za poslední roky dosáhly. Už v září otevře České vysoké učení technické svůj nový Institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIICR). Desetipatrová budova roste v pražských Dejvicích a vyjde na 1,3 miliardy korun. Přes 200 mi lionů z celkové částky bude stát vybavení moderními přístroji.
ROBOTI, KTEŘÍ NÁS NAHRADÍ
Výzkumné a výukové centrum CIIRC bylo sice založeno již před několika lety, dosud ale působí v dočasných prostorech. Sdružuje špičkovou vědu napříč IT obory a má pomáhat převést vědecké nápady a knowhow do průmyslu. Nové prostory o rozloze 40 tisíc metrů čtverečních obsadí nejen institut, ale i Rektorát ČVUT, který se vystěhuje ze současných pronajatých prostor.
„Aktivity CIICR spočívají především v oblasti zvané Průmysl 4.0, což je technologický hit, který přišel z Německa. V Bamberku už existuje továrna, která pod tímto heslem vyrábí, tedy razí plnou automatizaci výroby,“ popisuje rektor ČVUT Petr Konvalinka. A že je o nový institut zájem, potvrzují jeho úspěchy v získávání grantů a dotací. Celkově dostal už zhruba sto milionů korun, a to zejména ze zahraničí.
Těsně po jeho vzniku například podepsali zástupci centra memorandum a podílejí se na výzkumných a technologických projektech společnosti HewlettPackard.
Aby institut obhájil velkou investici do stavby, a tedy i vlastní existenci, otevírá se nejen všem fakultám ČVUT, ale i ústavům Akademie věd ČR či týmům z ostatních vysokých škol. Excelentní pracoviště má lákat rovněž mozky ze zahraničí. Záměrem je vybudovat společné laboratoře s předními univerzitami v Evropě či USA a také s významnými zahraničními průmyslovými výzkumnými centry.
TŘI STA HLAV
Čím vším se institut zabývá a co se v nové budově bude rodit, není úplně lehké vyjmenovat. Výzkum zahrnuje především automatické řízení, robotiku, umělou inteligenci, počítačovou grafiku, počítačové vidění a strojové učení, návrh softwarových systémů, návrh rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikaci v medicíně, distribuované systémy rozhodování, průmyslovou diagnostiku nebo i telematiku. V prostorách CIIRC bude umístěn i akcelerátor startupových firem Club, který v současnosti patří k nejlepším v Česku a spolupracuje s podobnými inkubátory v USA.
ČVUT usilovalo o financování stavby z evropských dotací Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale nakonec dostane dotaci vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu ze státního rozpočtu.
AKADEMIK Z BYZNYSU
Již teď pracuje pro institut 106 zaměstnanců.
V plném provozu kolem roku 2020 by tam měly působit až tři stovky vědců. Šéfem institutu je profesor kybernetiky Vladimír Mařík, který jako jeden z prvních začal do praxe uvádět to, o čem se v Česku roky jen mluvilo – praktické propojení špičkové akademické vědy a byznysu. Namátkou stojí za kontakty ČVUT se společnostmi Google, Samsung, Toyota, Rockwell, Airbus Industries nebo americkým NASA. V roce 1993 dokonce založil a do roku 2009 řídil Výzkumné středisko Rockwell Automation Praha.
Z byznysu ale zcela neodešel. Jako obchodní ředitel a předseda představenstva společnosti CertiCon objíždí světové veletrhy a představuje softwary, které společnost vyvíjí. Jako velmi progresivní se zdají zejména programy pro zdravotnictví. Jeden z nich,
pro pacienty po totální laryngektomii, dokáže věrně reprodukovat ztracený hlas.
CertiCon je úspěšná žrma, má kolem 130 zaměstnanců a podle účetní závěrky hospodařila v roce 2014 se ziskem 68 milionů korun před odpisy a daněmi.
Mařík je také předsedou Výzkumné rady Technologické agentury České republiky, která financuje projekty aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Kromě byznysu dokáže komunikovat i s politiky.
Loni například vedl tým, který pro ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka vypracoval vzývaný, více než dvouset stránkový dokument nazvaný Národní iniciativa Průmysl 4.0. Ten by měl mimo jiné připravit Česko na tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci, zásadní změny ve výrobních procesech a nástup „chytrých“ továren.
Již teď pracuje pro institut 106 zaměstnanců. V plném provozu kolem roku 2020 by tam mělo působit na 300 vědců.
