Jaroslav Hornof má za sebou hektické období. Český strojní důstojník před časem upozornil na to, že jeho nadřízený z rejdařské firmy MST nelegálně vypouští do oceánu nebezpečný odpad. Případ se dostal až k americkému soudu, který Hornofa považuje za whistleblowera, jenž natočil důkazy o nelegální činnosti. Podrobnosti celé kauzy i podmínky služby na námořní lodi přibližuje Hornof v rozhovoru pro Euro.cz.
Šestadvacetiletý Jaroslav Hornof sloužil na lodi pro sypký náklad Marguerita jako třetí strojní důstojník od května 2017. Po několika dnech byl svědkem toho, jak první strojní důstojník dal pokyn svým podřízeným, aby přečerpávali znečištěnou odpadní vodu způsobem, který odporuje současné legislativě. Počínání natočil a informoval o něm nadřízené v německé firmě MST, která loď provozuje.
Případ zaujal americkou pobřežní stráž, která loď zadržela v přístavu Portland v americkém státě Maine. Kvůli falšování dokumentů se kauza dostala k americkému soudu, který Hornofa považuje za whistleblowera. Podle soudkyně by mu měla připadnout odměna z vyrovnání, které navrhuje firma. Jaroslav Hornof v rozhovoru pro Euro.cz vysvětluje okolnosti celého případu.
Jaká je práce ve strojovně námořní nákladní lodi?
Práce je to zajímavá a dost komplikovaná. Strojovna je jako lidský organismus. Jakmile budete dělat něco špatně na jednom zařízení, projeví se to i na jiných zařízeních, u kterých byste to nečekali. Buď je strojovna v pořádku, to znamená, že i strojní posádka funguje, jak má, nebo se posádka o loď nestará. To může mít fatální důsledky jak pro loď, tak pro posádku.
V čem byl problém na lodi Marguerita?
Znal jsem sesterskou loď, takže jsem věděl, jak by to mělo vypadat, kde jsou zvláštnosti a na co si dát pozor. I když musíte vždy počítat s nějakou modifikací. Hlavní problém byl v tom, že loď, ačkoliv byla nově postavená, neodpovídala současným ekologickým a provozním normám, takže si posádka musela dělat dodatečné úpravy, aby loď byla provozuschopná za nynějších předpisů.
Problém byl zejména v tom, že jedna z těchto neškodných úprav byla využitá k něčemu, na co nebyla určená. Trasa, kterou měl proudit vzdušný kondenzát z chladiče hlavního motoru (destilovaná voda), byla zneužita k vyčerpávání odpadní vody ze strojovny znečištěné olejem a chemikáliemi.
Nákladní loď na sypký náklad (angl. bulk carrier, bulker) Nina Marie, na které sloužil Jaroslav Hornof v roce 2013. Délka lodi je 180 metrů. Podobná loď Marguerita je o pět metrů delší. Foto: Archiv Jaroslava Hornofa
Jaké je složení odpadní vody a jak se likviduje?
Složení této vody je různorodé, od čisticích prostředků přes provozní kapaliny motorů (chladící kapalina, zbytky paliva a olejů) až po saze z komínu. Odpadní voda se likviduje několika způsoby, ale hlavní je prevence, aby vůbec nevznikala a byla dobře zpracovatelná a škodlivé látky se lépe odloučily od čisté vody.
Hlavní způsob je vodu vypouštět přes speciální filtrační zařízení. Je třeba mít potřebné znalosti a zkušenosti, abyste to prováděli správně. Druhá možnost je vodu odčerpat v přístavu, ale to stojí dost peněz a člověk si to u firmy musí odůvodnit, proč jsme to nezlikvidovali jinou cestou, nebo proč tento problém nastal.
Kdy jste se na loď dostal? Viděl jste hned nesrovnalosti?
Nalodil jsem v květnu 2017 v Panamě a hned jsem si všiml, že je strojovna zanedbaná. Měl jsem sto chutí službu nepřevzít, otočit se a letět domů. Převážila ale moje povaha, opravit loď jsem vzal jako výzvu. Že se na lodi děje něco nekalého, mi potvrdil jeden známý Slovák, kterého jsem znal z jiné lodi. Čekal jsem, až to uvidím na vlastní oči. Deset dní od mého nalodění, při plavbě do Kanady, přišel hlavní strojní inženýr do strojovny a na ranní poradě řekl klukům: Vezměte čerpadlo a víte, co máte dělat.
Když jsem to viděl, tak jsem za ním šel a ptal se, co se děje. Řekl, že to je normální. Že to dělá třicet let a že na nás nikdo nepřijde. Vysvětlil jsem mu, že s tím morálně nesouhlasím a že to dělat nemusíme. Bohužel byl neoblomný, tak jsem vzal tablet a všechno natočil. Později jsem zjistil, že vyplnil zápis do Oil Record Book asi 14 dní před příjezdem do přístavu u Vancouveru. Přečerpávání odpadní vody je přípustné pouze při havárii. Pokud se vše dělá správně, není třeba falšovat dokumenty.
Podívejte se, jak vypadá strojovna na nákladní lodi Marguerita:
Videozáznam pořízený Jaroslavem Hornofem
Kdo na lodi ve strojovně sloužil?
Když jsem na loď přišel, hlavní strojní důstojník byl Chorvat, který neuměl anglicky a ani rusky, což jsou nejdůležitější jazyky v námořní přepravě. Nechtělo se mu učit nové věci a vše dělal tak, jak byl zvyklý a jak se to dělalo před třiceti lety. Nenechal si poradit, já jsem pro něj byl moc mladý. Svým přístupem škodil jak přírodě, tak zařízení ve strojovně.
Pokud by to takto šlo dál, tak je loď do pěti let absolutně na odpis. Druhý strojní důstojník byl z Krymu. Laxní člověk, co se neustále opíjel a do strojovny chodil v kraťasech a žabkách. No a můj předchůdce byl Filipínec, který byl poprvé povýšen a s funkcí 3. strojního důstojníka neměl žádné zkušenosti. Zbytek posádky byli Češi, Slováci a Chorvati, kteří tu loď drželi pohromadě jak se jen dalo, ale bez znalostí, co mají důstojníci, toho moc dělat nemohli.
Jak vypadá provoz na celé lodi?
Na lodi samotné slouží kolem dvaceti námořníků. Strojní posádku tvoří devět lidí. Za strojovnu je zodpovědný hlavní strojní důstojník. Má hlavně dohlížet na to, aby byly všechny dokumenty v pořádku. Komunikuje s vedením firmy v Německu, dohlíží na objednávání náhradních dílů, stav paliva, plánování údržby. V neposlední řadě má pomoci podřízeným, když si někdo s něčím neví rady. Dále máme druhého a třetího strojního důstojníka, kteří jsou zodpovědní za celkový provoz a údržbu zařízení. Zbytek strojního oddělení tvoří elektrikář, údržbář, pomocní strojníci, popřípadě i kadet.
Jak probíhala vaše služba?
Na lodi jste v práci 24 hodin, sedm dní v týdnu. Soboty, neděle nebo svátky neexistují. Jako důstojník si odsloužíte 9 hodin (včetně přestávek). Pokud se něco děje, musíte problémy okamžitě řešit. Nepočítaje doplňování paliva, spalování sludge (olejové odpady) a kontroly zařízení před tím, než jdete spát. Všechna údržba se řeší za provozu.
Říkal jste o problémech s odpady kapitánovi?
Kapitánovi jsem řekl, že se vypouští do oceánu nezákonně odpad, hned druhý den po tom, co se to stalo. Další den za mnou přišel, že to je normální, že to je čistá voda. Nevěděl, která bije, zaměnil si dva systémy a možná ho ani nenapadlo, že by to bylo možné. Obecně se dá říci, že hlavní inženýr a kapitán jsou na stejné úrovni. Kapitán je zodpovědný za celou loď, ale spíše to je formální pravidlo. Kapitán není strojař. Spoléhá na informace a záznamy od prvního strojního důstojníka. Jakmile mi řekl, že je vše v pořádku, začal jsem se trochu obávat a natočil jsem další videa. Šel jsem proti svému nadřízenému, který sloužil u firmy asi 30 let, a nevěděl jsem, co má jak domluvené nebo jaké má známosti.
Co na to říkalo vedení firmy?
S vedením firmy jsem komunikoval osobně v Kanadě, kam přijel technický dozor, jelikož na lodi bylo víc problémů. Později jsem ještě několikrát telefonoval s druhým nejvýše postaveným člověkem v Německu, což je Čech, a napsal jsem několik reportů jak v anglickém, tak českém jazyce, abych vše vysvětlil do podrobností.
Bylo mi přislíbeno, že nejpozději v Panamě za cca 14 dní bude hlavní inženýr vyměněn. To se bohužel nestalo a interní audit přišel až v Brazílii o týden později.
Jak to po interním auditu na lodi vypadalo?
Přišlo mi to jako happy-end. První a druhý strojní důstojník byli vyměněni a přišla tam neskutečně kvalitní posádka, převážně Češi a Slováci. Začali jsme strojovnu dávat do pořádku a vše šlo jak po másle, ale v USA přišel šok. Tam jsme byli arestováni a většina našich snah přišla vniveč.
Jak se případ dostal k americkým úřadům?
Firma to nahlásila sama mezinárodní námořní organizaci (IMO) a liberijskému registru (loď se plaví pod liberijskou vlajkou). Prý to musela udělat, jelikož byla v podmínce kvůli jinému případu, a bála se, že přijde o licenci. Já jsem s tím nesouhlasil, jelikož jsem tušil, co mě bude čekat a na jak dlouho to bude. Doma jsem měl těhotnou ženu, která se starala o našeho tříletého syna, a nemocnou matku. Potřeboval jsem se co nejdříve vrátit domů. Tyto procesy se táhnou minimálně půl roku. Jelikož to firma oficiálně nahlásila, tak si to Američané vytáhli z registru.
Z čeho firmu obvinili?
Nemohli dokázat, že se to stalo v amerických vodách, tak firmu obvinili z falšování oficiálních dokumentů.
Jak probíhalo vyšetřování?
Loď byla v arestu. To znamená, že nikdo nesměl dovnitř a nikdo ven, ani kluci, co měli po skončení kontraktu letět domů, pouze příslušníci americké pobřežní stráže USCG. Například jeden kamarád Slovák sloužil na lodi 10 měsíců, měl letenky domů. V USA ho zadrželi na další dva měsíce.
Vyšetřování probíhalo přímo na lodi asi 10 dní. Chtěli po mě všechna videa a dokumenty, co jsem nashromáždil a já jsem nevěděl, jestli jim je mohu dát, nebo ne. Neměl jsem jakékoliv spojení s firmou a myslel jsem, že firma jim poskytla všechny informace z interního auditu. Bohužel jsem se později dozvěděl, že je poslali americkým úřadům až ke konci vyšetřování. Jinak vyšetřování zahrnovalo i noční výslechy posádky bez překladatele nebo právníka. Nakonec to dopadlo tak, že se vyměnila komplet strojní posádka. Ta zůstala na hotelu k dispozici USCG a loď mohla odplout.
Co říkala na vyšetřování posádka?
Strojní oddělení vše chápalo. Palubáci to nemohli překousnout, i když se jich žádné vyšetřování netýkalo. O to víc mě zaráží, že nový kapitán a palubní první důstojník s mým jednáním nesouhlasili.
Proč mají piráti zájem o staré vraky:
Piráti kradou vraky z druhé světové války. Kvůli neozářené oceli
Jak to dále pokračovalo?
Měli jsme štěstí, že se to stalo na malém městě (Portland, Maine) a že jsme měli skvělého právníka, který nás z toho vysekal, co nejdříve to šlo. Byli jsme zadrženi něco přes dva měsíce, běžná praxe je šest měsíců a déle. Na konci vyšetřování jsme nahráli svědectví na video a slíbili jsme, že se vrátíme do USA na soud. Pak jsme odletěli domů. Soud měl být původně letos v lednu, později se to změnilo na květen. No a je konec září a stále není nic vyřešeno.
Jak reagovala firma po vašem návratu?
Byl jsem pozván do Německa, kde jsem vysvětloval okolnosti, proč k celé záležitosti došlo. Nakonec jsem dostal prémie, které byly zlomek toho, co jsem firmě ušetřil. Nenahradí to v plném rozsahu mzdu, o kterou jsem přišel v souvislosti s tímto procesem. Ale nikdo nemohl vědět, že se to potáhne tak dlouho. Bral jsem to jako takové poděkování za loajalitu vůči firmě.
Myslíte si, že nelegální vypouštění odpadu do oceánu je běžná praxe u dopravních společností?
U horších společností ano. To znamená u nižší střední třídy. U této firmy to nebyla běžná praxe, ale najdou se lidi, kteří to dělají. Jedná se o střet generací. Starší strojní důstojníci jsou zvyklí takto pracovat, neznají novější technologie. Já jsem s tím nechtěl mít nic společného a věděl jsem, že to jde dělat jinak.
Celé to je o lidech, kvalitní lidi jsou dražší. Problém je v tom, že se Němci snaží na lidech šetřit. To je hlavní důvod, proč se to celé stalo. Neuvědomují si, že když zaplatí dobrého člověka, vydělá jim trojnásobek, čtyřnásobek svého platu. Na pohonných hmotách, na olejích, na náhradních dílech. Obecně na provozu.
Na lodi Marguerita důstojníci neuměli používat ani počítač, který řídil hlavní motor. Jelikož u této firmy nejsou moc příznivé platové podmínky, dávají šanci mladým nebo pro ně pracují lidé v důchodovém věku, nikdo ve věku produktivním. Měli studentský program pro lidi z bývalého Československa. Ale jelikož 90 procent z nich, co pro ně vystudovalo, odešlo, tak tento program zrušili.
V květnu jste se s MST rozešel i vy. Proč?
Naštval jsem se, když jsme se v květnu museli dostavit k soudu do Spojených států. Teprve tam vyšlo najevo, že firma chce jít na dohodu s USA. Nemuseli nás tam tahat. Dohoda mezi vládou USA a firmou je ve výši 3,2 milionu dolarů. Firmu to stálo na dalších nákladech, jako je ušlý zisk, právní výlohy, platy, letenky atd. další tři miliony dolarů a oni to vzdají bez boje.
Další věc je to, že zaplatí tak vysokou sumu peněz, ale mně jejich prémie nepokryly ani ušlé zisky. Nelíbilo se mi také, že plošně vyházeli asi 100 námořníků a nedali jim to vědět dopředu. Byli na plánovaném volnu a když zjišťovali, kdy půjdou na loď, bylo jim řečeno, že už s nimi nepočítají. Často jediný důvod pro vyhazov byl, že byli na problémové lodi se špatnými důstojníky. Nemohli za to.
Jaroslav Hornof |
---|
Narodil se v Praze v roce 1991. Námořníkem byl už jeho dědeček. Hornof vystudoval strojní průmyslovou školu v Praze. Posléze prošel tříletým studiem na důstojnické škole v Polsku. Během studia si jej vybrala německá firma MST, u které si udělal praxi a absolvoval tři důstojnické kontrakty. V květnu 2018 s MST rozvázal spolupráci. Upozornil na nelegální nakládání s odpady na lodi pro sypký náklad Marguerita. Případ řeší americký soud ve státě Maine. |
Co od té doby děláte?
Pracuji v Čechách s otcem jako instalatér. Dělal jsem také v Praze na Vltavě údržbu na lodích, které vozí turisty. Zjistíte, že se tady vypouští do řeky taky ropné produkty a olej. Není to ale tak nebezpečné jako látky z nákladních lodí na moři. Ty obsahují k tomu všemu ještě nebezpečné chemikálie. Byl jsem také osloven známým, který chce kompletovat luxusní rychlostní čluny na elektrický pohon. Ve firmě bych dělal technický dozor.
Plánujete, že se vrátíte na moře?
Byl jsem rok doma. Když jste ale zapojeni v námořním pracovním procesu, neřešíte, jaké by to bylo bez služby na moři. Vynucená pauza mi dala možnost přemýšlet. Máme s manželkou dva malé kluky (rok a čtyři a půl roku). Když jsem sloužil na lodi, bylo to asi 50 na 50. Polovinu roku jsem sloužil, půl roku byl doma. Můj plat byl ve výši 3500 dolarů. Plat ale máte pouze za dobu, kdy jste na lodi. Takže to musíte vydělit dvěma. Pokud jste schopný, tak si na takové peníze přijdete i v Čechách. A jste víkendy a svátky doma. Moře mi ale chybí.
Myslíte, že dostanete ještě nějaké odškodnění z pokuty pro německou firmu, pro kterou jste pracoval?
Nečekám moc a rozhodně jsem to nedělal kvůli penězům. Podle posledních zpráv od našeho právníka by se mohlo jednat o částku v řádu procent z udělené pokuty. Právník by si taky měl něco strhnout, 15 až 40 procent z vysouzené částky jako provizi. Pro mě by z toho mohla být částka, za kterou nekoupím ani garsonku v Praze. Pokud k dohodě mezi námi, firmou a americkými úřady nedojde, tak bude soud. První termín je naplánován na 2. října, případně pak v listopadu. Dnes si myslím, že firma by soud prohrála, protože se už přiznala.
Nevyčítáte si zpětně, že jste upozornil nadřízené ve firmě na praktiky hlavního strojního inženýra?
Nevyčítám. Byla to správná věc, že jsem upozornil firmu.
Jak vnímáte to, že vás americká soudkyně, jež zamítla původní dohodu firmy MST s americkými úřady, přirovnala k filmovému agentovi Jasonu Bourneovi?
Každopádně, když jsem natáčel záznamy o přečerpávání odpadní vody, to nebylo příjemné. V kajutě jsem se raději zamykal. Bylo to riziko, když jdete proti nadřízenému, který dělá u firmy 30 let. Nevíte, kdo z posádky je na jeho straně. Třetina posádky byli Chorvati. Oceán je hluboký a temný. Zpětně se nedá dokázat, proč se nějaký námořník ztratí z lodi.
Myslíte, že byste na jiné lodi sehnal práci?
O práci strojníka se nebojím. Pokud bych chtěl, do měsíce mám práci. O strojníky je mezi rejdařskými firmami obrovský zájem. Čechoslováci mají stále velmi dobré jméno jako strojní důstojníci.
Dále čtěte: