Současný stav přípravy výstavby nového jaderného zdroje v Česku podle Františka Krčka, generálního ředitele ŠKODA JS, už není o tom, zda ano či ne, ale jak a za jakých podmínek.
* Ve vašich referencích je významně vidět orientace na reaktory ruského designu obecně označované jako VVER. Zájemci o výstavbu nového jaderného zdroje budou nabízet různé typy reaktorů. Nebudete svou jednostrannou orientací na ruský design v soutěži o dodávky pro ně handicapováni?
Je sice pravdou, že největší zkušenosti máme s reaktory typu VVER 440 a 1000, ale rozhodně nejsme firmou jednoho designu. Začínali jsme s vlastním reaktorem pro elektrárnu A1 Jaslovské Bohunice, v sedmdesátých až devadesátých letech jsme se zaměřili na reaktory a zařízení typu VVER, kterých jsme vyrobili 24 kompletů. Elektrárny s těmito reaktory jsou stále našimi hlavními zákazníky v oborech inženýringu, výroby a servisu. Ale dodali jsme také jediný školní reaktor u nás VR 1 Vrabec pro ČVUT, pro atypické výzkumné reaktory jsme v posledních letech dodávali do Rakouska, Kazachstánu či Belgie. Během 25 let našeho působení v oblasti PWR a BWR reaktorů, které začíná v devadesátých letech, jsme si vybudovali pověst spolehlivého a flexibilního dodavatele. Dodávali jsme například vnitřní části pro reaktory typu BWR pro jadernou elektrárnu Forsmark ve Švédsku, utahovák matic hlavního přírubového spoje pro firmu GE na jadernou elektrárnu Tianwan, spolupracovali jsme se společností Westinghouse v oblasti komponent palivových souborů. Pro francouzské reaktory EPR jsme pro jadernou elektrárnu Olkiluoto ve Finsku a elektrárnu Taishan v Číně dodali vnitřní části reaktorů a dnes vyrábíme další dva komplety těchto zařízení pro Framatome s určením pro britský Hinkley Point. Společnosti Électricité de France (EDF) jsme dodali zařízení na vyvážení použitého paliva pro nově budovaný 3. blok jaderné elektrárny typu EPR ve francouzském Flamanville. Kompletní zařízení bylo zákazníkovi předáno v roce 2017 a rozsah dodávky zahrnoval návrh a detailní design zařízení, jeho výrobu, montáž na staveništi a uvedení do provozu.
* Takže jste v podstatě schopni spolupracovat s kterýmkoli vítězem tendru?
Ano. Myslím, že výše řečený výčet několika projektů mimo technologii VVER jasně demonstruje schopnost ŠKODA JS aktivně spolupracovat i s dodavateli a investory na projektech s různými designy reaktorů a celých elektráren.
* ŠKODA JS je považována za lídra českého jaderného strojírenství. Opravdu jste si tuto pozici uchovali i přes to, že se poslední česká jaderná elektrárna, na jejíž výstavbě jste se významně podíleli, spustila v roce 2002?
Nedávno jsme uzavřeli rok 2019 s tím, že byl dvacátým v řadě, kdy byla společnost zisková. Dosáhli jsme tržeb z prodeje výrobků a služeb téměř 4,7 miliardy korun a zisku před zdaněním přes 244 milionů korun, podepsali jsme nové kontrakty za 3,2 miliardy korun. Takových výsledků bychom nedosahovali, kdybychom nedrželi krok s vývojem odvětví, s novými požadavky bezpečnosti, technologie i legislativy. Vzhledem k omezenému rozsahu českého trhu nyní realizujeme skoro 70 procent našich tržeb v zahraničí a to znamená, že jsme obstáli v tvrdé mezinárodní konkurenci. Uchovali jsme si tedy kapacity, schopnosti, znalosti, know-how a lidský kapitál vysoce kvalifikovaného a motivovaného týmu. Dnes se klíčovým způsobem podílíme na projektu nejmodernější dokončované evropské elektrárny v Mochovcích. Nejen tam prokazujeme své schopnosti, kvalifikaci a potenciál. Sehraný tým, získané zkušenosti a znalosti dnes nabízíme na nový český projekt a dle mého názoru by bylo velmi nešťastné, kdybychom know-how získané na dostavbě JE Mochovce v maximálně možné míře nevyužili při výstavbě nového jaderného zdroje v ČR. » Co tedy dnes nabízíte potenciálním
* zákazníkům? V kterých částech životního procesu jaderné elektrárny jste opravdu silní?
Podíváme-li se na projekt jaderné elektrárny, jsme dnes schopni nabízet jeho obsluhu, služby a dodávky pro všechny jeho fáze. Od záměru, kustomizace designu na lokální podmínky, řízení přípravy a projektu přes výrobu, koordinaci dodávek a spouštění k servisu, modernizaci a údržbě při provozu až po poslední fázi cyklu, tedy vyřazování jaderné elektrárny. V tomto oboru jsme získali cenné zkušenosti při probíhajícím decommissioningu slovenské JE Bohunice V1. Svůj potenciál
integrovat síly a vytvořit komplexní projekt jaderného zdroje jsme ostatně prokázali jako lídr mezinárodního konsorcia v temelínském tendru, kdy jsme předložili jednu ze dvou úplných akceptovaných nabídek.
* Zůstává do budoucna jaderná energetika vaším jediným a výhradním oborem?
Nadále se chceme prioritně zaměřit na projekty v jaderné energetice, ideálně právě ve fázi přípravy a posléze budování a podpory provozu nového bloku v Dukovanech a výhledově i v Temelíně. Současně však chceme v tuzemsku i v zahraničí nabídnout své zkušenosti, kapacity a schopnosti pro projekty v oblasti klasické energetiky. Zaměřujeme se na kompletní EPC dodávku energetických celků v oblasti klasické energetiky v perspektivních technologiích, jakými jsou plynové elektrárny s jednoduchým cyklem (Single Cycle Power Plant) a paroplynové s kombinovaným cyklem (Combined Cycle Power Plant). Charakter těchto projektů zejména z hlediska řady procesů a jejich řízení se významně neodlišuje od těch, s nimiž máme více než šedesátileté zkušenosti. Naše společnost může mimo jiné využít vlastní projektanty, specialisty a manažery, kteří v minulosti pracovali ve firmách, které se na klasickou energetiku specializují a mají dostatek zkušeností v tomto oboru. Naším core byznysem tedy zůstává jádro, ale děláme vše pro to, abychom rozšířili své pole působnosti na další nízkoemisní zdroje elektřiny.
* Nedávno jste uvedl, že by se české firmy mohly na budování nového jaderného zdroje podílet nejméně 70 procenty. Můžete to blíže specifikovat? Proč vlastně je český podíl tak významný, je to jen z pohledu potenciálního dodavatele při výstavbě?
Jsem o tom i nadále přesvědčen, možná bych svůj výrok korigoval s tím, že podíl českých firem by mohl přesáhnout 80 procent. Připomenu, že obě naše stávající elektrárny se sice stavěly dle tehdy sovětského designu, ale nejen absolutní většinu dodávek zařízení, ale také organizaci výstavby, koordinaci prací a projektů zajišťovaly české a slovenské firmy. V období od dokončení Temelína sice některé podniky obor opustily, přesto je zde silná skupina českých firem, schopných zajistit většinu prací a dodávek. Namátkou jmenuji projektové schopnosti a kapacity, řízení projektů a procesů včetně výstavby, dodávky zařízení primárního okruhu, zařízení turbínového ostrova a veškerá elektrotechnická zařízení, vzduchotechniku, kabeláž, technologie pro transport a skladování jaderného paliva, samozřejmě veškeré stavební práce a tak bych mohl pokračovat. A k druhé části vaší otázky. Tím, že se budou české firmy v maximální míře na projektu podílet, posílí nejen svou konkurenční schopnost a postavení na mezinárodním poli, ale dojde také k výraznému posílení výkonnosti české ekonomiky. Zvýší se zaměstnanost ve vysoce kvalifikovaném oboru a v neposlední řadě dojde k posílení atraktivity technických oborů na středních a vysokých školách. A nesmíme zapomínat na to, že výstavbou a předáním jaderného bloku investorovi do provozu vztah mezi investorem a dodavatelem nekončí. Během provozu bloku je nutná každodenní podpora dodavatelské sféry pro zajištění jeho bezpečného a ekonomického provozu. A je velký rozdíl, jestli je dodavatel zařízení „domácí“ firma, nebo jestli sídlí na druhém konci světa. Na obou českých elektrárnách jsme si za posledních 35 let prakticky všechny opravy, ale také modernizaci a zvyšování bezpečnosti i výrobní kapacity zajišťovali my sami v rámci českého průmyslu. Takže mluvímeli o českém podílu na budování, mluvíme i o českém podílu na provozu a údržbě nových bloků. A to není z pohledu jejich ekonomiky a životnosti zanedbatelná položka. Jsem přesvědčen, že dostupnost a soběstačnost při podpoře provozu nových bloků je i v zájmu investora.
* Myslíte si tedy, že Česká republika opravdu nový jaderný zdroj potřebuje?
Kdybych si měl vybrat, co situace, kterou z důvodu onemocnění covid-19 zažíváme poslední měsíce, přinesla pozitivního, tak je to určitě to, že se na seznam nejpoužívanějších slov dostalo slovo soběstačnost. A pokud to s ní myslíme upřímně a vážně, tak v oblasti energetické soběstačnosti, při zachování všech požadavků na snižování emisí CO2, není pro Českou republiku jiné cesty než výstavba nového jaderného zdroje s maximálním možným zapojením českých firem.
O autorovi| Vlastimil Poliačik, poliacik@mf.cz
