ENERGETIKA Větné elektrárny v Česku investory příliš netáhnou. V loňském roce bylo v tuzemsku postaveno „pouhých“ pět větrných elektráren o instalovaném výkonu osm megawattů. „Celková produkce energie z větrných elektráren loni vzrostla o 62,4 gigawatthodiny na 478 gigawatthodin,“ konstatoval předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček. Ten současně upozornil, že větrných elektráren v Česku přibývá jen velmi pomalu.
V Národním akčním plánu se přitom hovoří o nárůstu větrníků o 45 megawatthodin instalovaného výkonu ročně. A dle stejného dokumentu má do roku 2020 instalovaný výkon všech tuzemských větrníků odpovídat 743 megawatthodinám. Janeček je přitom přesvědčen, že za aktuálního tempa výstavby je takový závazek takřka nesplnitelný.
Příčin, proč je budování větrníků tak pomalé, je několik. Většina místních samospráv jejich stavění nechce povolovat. Dalším důvodem je skutečnost, že stát zastavil podporu novým větrným elektrárnám. ČSVE považuje zastavení podpory za nesmyslné. Argumentuje tím, že větrné elektrárny jsou nejlevnější zdroj elektřiny a třeba na rozdíl od uhelných elektráren nevytvářejí žádné externí náklady, které zatěžují veřejné prostředky a budoucí generace.
Nutno ale v této souvislosti poznamenat, že kdyby větrné elektrárny byly skutečně tak atraktivní, zájem investorů by byl velký i bez státní podpory.
V Evropě je budování větrných parků stále populární. Celkem je v současnosti v Evropě instalováno 117,3 gigawattu elektrického výkonu z větrných elektráren, z toho 6,6 gigawattu v offshorových větrných parcích v moři. Zatímco v roce 2000 ročně přibylo 3,2 gigawattu instalované energie z větru, v roce 2013 už to bylo 11,2 gigawattu. Pro letošek se však očekává zpomalení boomu, především u offshorových projektů.