Čest rodiny Pritzkerů

10. 3. 2003

Jeden z nejbohatších rodů Ameriky si rozděluje své obchodní impérium

Dávno předtím, než dospívající herečka Liesel Pritzkerová zdrtila loni v listopadu své rezervované chicagské příbuzenstvo nechutným soudním sporem o své údajně zmizelé dědictví ve výši miliardy dolarů, předvídal její strýc Jay problémy mezi mladými členy Pritzkerovy rodiny. Jeho nejstarší syn porazil svého bratra v boji o ovládnutí rodinného stříbra, společnosti Hyatt Hotels, a třetí syn se snaží prorazit v rock’n’rolu. K tomu ještě Liesel a další Jayovi synovci a neteře sledují cíle nesmírně vzdálené zavedenému rodinnému podnikání v oblasti ubytování a průmyslu: jeden je nadšený parašutista, který v Antarktidě hledá meteority, druhý se vrhnul do politiky, další na buddhismus a dva jsou posedlí Hollywoodem. Patriarchovým posledním odkazem mělo být určení vůdce, který dokáže dozírat na patnáctimiliardové rodinné impérium a sjednotí odlišné zájmy všech třinácti pokračovatelů rodu Pritzkerů.
Jay Pritzker, muž, který se zasloužil o nahromadění většiny rozsáhlého rodinného jmění, věřil, že jeho vzdělaný a ambiciózní syn Thomas bude tím, kdo klan udrží jednotný, a to včetně rebelů. Jay měl se synem obzvlášť blízký vztah: pro tuto roli ho připravoval téměř dvacet let, oba byli nejstaršími ze tří bratrů, oba byli původně právníci a pak se dali na podnikání. Když Jay v roce 1995 oficiálně označil Toma za svého nástupce, požádal rodinu písemně o spolupráci a v dopise uvedl: „Očekávám, že náš osvědčený přístup bude v příští generaci úspěšně pokračovat.“
Nevydržel však ani desetiletí. Čtyři roky po patriarchově smrti je jedna z nejbohatších rodin Ameriky zmítána rivalitou a nesnášenlivostí sourozenců. Čtvrtá generace je tak rozštěpená, že jediné řešení, na němž se příbuzní shodli, je rozdělit impérium na rovné díly a vydat se vlastní cestou. Společnost Hyatt bude možná donucena uvést akcie na burzu, přijmout další partnery, nebo se zatížit hypotékou. A společnost Marmon Group, různorodá skupina průmyslových podniků s ročním výnosem šest miliard dolarů, kterou Jay vytvořil spolu se svým bratrem Robertem, bude zřejmě rozprodána. Myšlenka jejich předků – nazývaná v záznamech rodiny „Rodinný systém“, který lze nejlépe popsat slovy jeden za všechny, všichni za jednoho – je dlouho nepřežila.
Jádrem sporu je roztržka o kontrolu nad rodinnými firmami a majetkem. Tom, kterému je nyní 52 let, odmítl poskytnout příbuzným vedoucí místa v rodinné investiční bance Pritzker Organization s tím, že respektuje otcovo přání a drží pevně otěže. Někteří z nich mají ovšem pocit, že Tom a dva z příbuzných, které si vybral jako své spolupracovníky – Nicholas a Penny – se přehnaně obohatili (zhruba o 500 milionů dolarů), i když rodinné jmění zvýšili mnohem více.
Rozpad impéria, který začal v tichosti před dvěma roky a očekává se v příštím desetiletí, mohl proběhnout hladce – nebo alespoň tak hladce, jak je to v podobných případech možné, když každý z rodiny zaměstnává právníka. Soudní pře Robertovy osmnáctileté dcery Liesel ovšem přitáhla pozornost veřejnosti a zničila rodinný plán. Liesel tvrdí, že její otec nezákonně a systematicky vyčerpal svěřenecký fond její a bratra Matthewa po rozvodu s matkou. Rozvod byl divoký a provázely ho soudní boje o řadu maličkostí od rozhodnutí, jaká domácí zvířata děti smějí mít, až po otázku, jaké příjmení budou používat ve škole a v případě Liesel na plátně. Robertovi právníci nepopírají, že nějaké částky byly z Lieseliných fondů převedeny, všechny převody však prý byly řádné a otec měl údajně v otázce fondů „neomezenou možnost jednání podle vlastního uvážení“. Soudní pře navíc odhalila názor Lieseliných bratranců a sestřenic, často o několik desetiletí starších, že Liesel a její bratr mají být považováni spíše za pátou generaci, a tedy mít menší nárok na rodinný majetek. Lieselina žaloba znamená pro rodinu mnohem víc než jen ostudu: mohla by zmařit veškerou snahu o rozdělení, pokud Liesel a Matthew nedostanou to, co považují za spravedlivý podíl. „Je to tragedie,“ prohlašuje chicagský právník Ronald H. Galowich, který po dlouhou dobu spravuje nemovitosti rodiny a stále považuje mnoho bratranců a sestřenic za své přátele. „V této rodině je to velice neobvyklé.“
Přesto se stává, že velké rodiny se časem rozpadají. Uznávaný patriarcha nedokáže udržet handrkování v patřičných mezích a nový vůdce neumí uklidnit nespokojence. Mladší členové rodiny jsou stále nezávislejší a nedůvěřivější. Vždyť vlastně chtějí jen své peníze. Bratři Kochovi z kansaské Wichity, kteří zdědili druhou největší soukromou společnost ve Spojených státech, strávili dvacet let zuřivými boji před soudem poté, co jeden z nich prohlásil, že byl ošizen při prodeji podílů v rodinném ropném podniku. Spor byl konečně vyřešen v loňském roce. Rodina Dorranceových, která vlastní většinový podíl ve společnosti Campbell Soup, se zle rozhádala kvůli plánu na prodej společnosti po smrti otce v roce 1989. Členové rodiny se nakonec o několik let později sjednotili pod vedením prezidenta společnosti, jenž není členem rodiny. Rodina Binghamů musela v roce 1986 prodat svou mediální dynastii v ceně 430 milionů dolarů, aby vyřešila spory dědiců.
Jak zjistil Business Week při bližším zkoumání, Tom takřka neměl v usmiřování rodiny šanci. I přes své značné vyjednávací schopnosti a ohromné charisma nemohl vyzdvihovaný syn nikdy potlačit rivalitu a odstranit napětí tak, jak to dokázal jeho otec. Jak naznačují někteří kritici mezi členy rodiny, nespokojení příbuzní nehodlají poklonkovat bratrovi nebo bratranci – dokonce ani tak schopnému, jako je Tom, který získal titul MBA a absolvoval práva na univerzitě v Chicagu, vypiloval své obchodní schopnosti na Wall Street, publikoval studie o tibetských jeskynních malbách a po léta pracoval po boku svého otce. „Tom je velice schopný a bere své povinnosti vážně,“ hodnotí jeho dlouholetý přítel Melvyn N. Klein, bývalý investiční bankéř firmy Donaldson, Lufkin & Jenrette. Avšak dodává, že rodinné záležitosti „jsou plné problémů a emocí, které s obchodem příliš nesouvisí“.
Nicholas Pritzker emigroval do Ameriky v osmdesátých letech devatenáctého století z židovského gheta blízko ukrajinského Kyjeva, naučil se sám anglicky, vystudoval farmakologii a práva a založil si vlastní právní firmu právě ve chvíli, kdy se na počátku dvacátého století v Chicagu rozvíjel průmysl. Jeho vnuci – právníci Jay a Donald a technik Robert – pomalu a odhodlaně zaměřovali pozornost na nemovitosti, zatímco první světová válka a následně Velká krize měnily život města. Rodina nyní ovládá více než 200 soukromých společností a podle listin poskytnutých rodinou v Lieselině soudním sporu tvoří dvě třetiny jejího bohatství společnosti Marmon a Hyatt.
V Chicagu a okolí najdete jméno Pritzker všude. Je tu Pritzkerova lékařská fakulta při Chicagské univerzitě a Pritzkerova právnická knihovna při Northwestern University. Na Chicagském institutu umění najdete Pritzkerovo křídlo budovy, Pritzkerovu laboratoř v městském Fieldově muzeu i Pritzkerovu Galerii kosmologie v Adlerově planetáriu. V roce 2000 rodina přispěla více než třiceti miliony dolarů asi 340 různým organizacím v celé zemi. A Pritzkerova cena za architekturu, často označovaná za Nobelovu cenu v tomto oboru, je Nadací Hyatt udělována každoročně už od roku 1979.
Přesto se rodina vždy snažila přitahovat co nejméně pozornosti. Pritzkerové žijící i nadále v Chicagu jsou skromní: jejich požitky kromě 860akrového rodinného pozemku blízko illinoiského Libertyvillu zahrnují sbírku dinosauřích kostí (Nickova záliba) a himálajské umění (Tom). Jen málokdo z rodiny mluví na veřejnosti o ostatních, obzvláště nyní – a žádný z nich se nechtěl do tohoto článku vyjádřit. Tomovi obhájci dokonce tvrdí, že jeho úspěch, pokud to tak lze nazvat, spočívá v tom, že roztržku zatím dokázal udržet v mezích slušnosti. Všichni bratranci a sestřenice mají právníky – a někteří dokonce poradce pro styk s veřejností – a rodina je plná nepřátelství, starší členové se však soudům vyhnuli. Nejsou přece Kochovi.
Tomovo manévrování osobní i profesionální vřavou prozrazuje hodně o povaze jeho i celé rozhádané rodiny. Dosažené výsledky napoví, jak si rezervovaný obchodník, zvyklý pracovat v ústraní, povede pod bdělým okem Wall Street, regulátorů trhu a investorů, pokud by se rozhodl uvést Hyatt na burzu a zůstat ve vedení. Dokáže si získávat mocné a vlivné osoby – hostil například čínského premiéra Ču Žung-ťi – a předsedal představenstvu jedné veřejné obchodní společnosti a byl členem ještě alespoň jedné další. Ani to však nemusí být dostačující příprava na nástrahy, které číhají při vedení dnešní veřejně obchodované společnosti.
Jistěže Jay doufal, že jeho dědicové budou schopní udržet impérium pohromadě. Právě Jay a jeho bratr Robert rozhodli, že Tom má spolupracovat s jejich mladším bratrancem Nickem, kterému je nyní 57, a pilnou třiačtyřicetiletou neteří Penny. Tím, že Jay do vůdčího triumvirátu prosadil zástupce tří větví rodiny, neosvědčil jen diplomatické vlohy, ale i praktičnost. Vybral tři osoby – samé právníky – kteří už měli zkušenosti s budováním rodinných podniků. Tomův odvážný průnik do zdravotnictví, respektive do společnosti First Health Group vydělávající 800 milionů dolarů ročně, vynesl v roce 1984 zisk 370 milionů dolarů za dvoumilionovou investici. Penny podpořila luxusní bytovou výstavbu pro starší občany nazvanou Classic Residence. Z akce se zrodil lukrativní řetěz sedmnácti zařízení společnosti Hyatt, z nichž některá vyžadují zálohu za apartmá 250 tisíc dolarů. A dvě zábavní lodě s hernou, které opatruje Nick, vytvářejí výnosy v řádu několika set milionů dolarů ročně. Nick navíc zmapoval možnou akvizici komplexu Fan Pier v centru Bostonu zahrnujícího hotel, kanceláře a bytové prostory v celkové hodnotě dvou miliard dolarů.
Napětí mezi Tomem a jeho sourozenci však vzrostlo natolik, že se je otec pokusil usmířit penězi. V roce 1997 Jay podělil každé ze svých dětí majetkem v hodnotě třiceti milionů dolarů – kromě Toma, který svůj podíl přenechal ostatním. Někteří spolupracovníci tvrdí, že Tom peníze odmítl jako gesto na usmířenou. Ostatně dostával značné osobní odměny – v rodinném žargonu nazývané pobídky – v nejrůznějších podnicích, které řídil. Právě tyto pobídky (které získávali i ostatní Pritzkerové) se staly předmětem sváru. Jenom za společnost First Health vydělal Tom 70 milionů dolarů osobně a 300 milionů pro rodinu.
Brzy po Jayově smrti se rozpory v rodině začaly prohlubovat. Nejzklamanější byl zřejmě Tomův mladší bratr John. Zatímco Tom studoval práva, John opustil studium cestovního ruchu na univerzitě v Denveru, aby otevřel několik hotelů Hyatt a pomáhal s jejich vedením. Časem se stal divizním viceprezidentem v Kalifornii. Řetězec opustil v roce 1988, ačkoli někteří členové rodiny věřili, že by se Johnovy řídící schopnosti výborně doplňovaly s Tomovým talentem uzavírat výhodné dohody. Zasvěcení dokonce tvrdí, že Tom Johna popsal jako „jediného z Pritzkerů, který by zastal práci v recepci“. Také Dan se podílel na rodinné firmě, dokud se nerozhodl věnovat své hudební skupině – Sonia dada – a vydávání nahrávek. Pět CD skupiny si občas vysloužilo pochvalu kritiků, ale nešlo moc na odbyt.
S Tomem ve vedení získalo mnoho členů rodiny, a zejména John, pocit, že jsou ve vlastních podnicích odsouváni na vedlejší kolej. John pomohl vybudovat, vést a prodat luxusní podnik zvaný Mandara Spa, který působil v tak honosných místech, jako je kasino a hotel Paris v Las Vegas, ale nedokázal se dohodnout s vedením Hyattu. Někteří lidé si stěžují, že Tom Johnovi neudělil stejná privilegia jako ostatním členům rodiny: Nick vedl kasina částečně pod značkou Hyatt a Jean (zvaná Gigi) měla produkční společnost, díky níž pronikla do Hollywoodu. Zatím financovala jeden z kasovních trháků roku 2001 – Svatby podle Mary s Jennifer Lopezovou a Matthewem McConaugheyem v hlavních rolích.
Podle některých lidí Tom nedokázal využít boomu devadesátých let. Zatímco ostatní řetězce rostly – Marriott International a Hilton Hotel nyní mají každá více než dva tisíce ubytovacích zařízení jen ve Spojených státech – Hyatt jich vlastní jen 212 na celém světě a dalších 486 kontroluje díky nedávno nabytým franšízám.
V roce 2000 se odpor mezi členy rodiny jen zvýšil. Šest Pritzkerů pod vedením Johna a Dana nechalo kolovat dopis – přátelský, ale napsaný ruku v ruce s právníky – v němž žádali nezávislou kontrolu rodinného majetku. Po počátečním odmítání Tom souhlasil v naději, že se vyhne „spoustě zlé krve a žalob“, jak uvedl někdo blízký celé trojici.
Tato naděje se však nesplnila: kontrola, která vyčíslila „pobídky“ získané Tomem, Nickem a Penny na asi pět set milionů dolarů, rozzuřila další členy rodiny. Většina té částky podle nich patří do společných rodinných fondů. Lidé z blízkosti hlavní trojice ovšem namítají, že „pobídky“ schválil už Jay a že jsou jen malým zlomkem bohatství, které ti tři pomohli vytvořit. Je pravda, že Robert a Jay ve svém dopise z roku 1995 žádali, aby „zvláštní uznání a finanční účast patřila těm, kdo pomáhají s vedením záležitostí klanu a s rozšiřováním jeho majetku, což je často obtížný a nevděčný úkol“.
Situaci začaly komplikovat těžké časy v ekonomice. Tom sdělil ostatním, že v sektoru ubytovacích služeb panuje nejhorší krize za celých padesát let. V roce 2001 pak Marmon, vedený stále ještě Robertem, oznámil téměř šedesátiprocentní pokles čistých zisků na 121 milionů dolarů se snížením tržeb o 5,5 procenta, tedy na 6,4 miliardy dolarů. Navíc si Robert, který v současné době bojuje s Parkinsonovou nemocí, ani nevychoval nástupce. Jeho nejstarší syn James udělal kariéru jako parašutista v armádě, Linda se stala terapeutkou v buddhistické škole v Montaně, druhá dcera Karen původně pracovala jako redaktorka a dnes se věnuje rodině v Connecticutu.
Později přišly ještě větší potíže. Poté, co v červenci roku 2001 zbankrotovala malá illinoiská banka Superior Bank, v níž měli Pritzkerové padesátiprocentní podíl, začala být rodina zkoumána pod drobnohledem jako nikdy předtím. Na Jayovu žádost působila v čele představenstva Superior Bank několik let předtím Penny, která také zasedala v představenstvu holdingové společnosti banky. Uprostřed vzájemných obviňování mezi Pritzkery a Alvinem Dwormanem, dlouholetým Jayovým společníkem, který dosadil do ústavu výkonné vedení, nechala vláda banku zavřít. Ve snaze ukončit spor souhlasili Pritzkerové s tím, že Federální pojišťovně vkladů uhradí 460 milionů dolarů, ale žádná provinění nepřiznali. Nyní mohou většinu z částky získat zpět, jestliže stát uspěje v soudním sporu s auditory banky. Lidé kolem Penny tvrdí, že zprostředkováním celé záležitosti koneckonců chránila zájmy rodiny.
Když začal sílit tlak z okolí a většina rodiny se bouřila proti němu jako vůdci klanu, Tom si nevěděl rady. Rozhořčené trio rozhodlo, že jediné možné východisko je to nejdrastičtější: opustit rodinný systém a rozdělit majetek na jedenáct rovných dílů. Přesto panovala nadále nedůvěra. Rodina požádala o arbitráž Michaela I. Soverna, bývalého rektora Columbia University, který často půtky mezi soukromými společnostmi urovnává. Tom dosadil do představenstva Hyattu více lidí zvenčí a vládnoucí trio přinutilo Roberta, aby svou pozici v Marmon Group předal bývalému generálnímu řediteli strojní firmy Illinois Tool Works Johnovi D. Nicholsovi.
Pro některé členy rodiny byly tyto roztržky skutečně srdcervoucí. Například Jay Robert (zvaný J. B.) a Anthony tvořili kdysi se sestrou Penny nerozlučnou trojici: jejich otec Donald zemřel ve věku pouhých devětatřiceti let a matka asi deset let nato. Penny, která na Havaji závodila v triatlonu Ironman a na Stanfordově univerzitě vystudovala práva a získala i titul MBA, pomáhala v illinoiském Evanstonu v roce 1998 financovat nepovedenou kampaň Jaye Roberta v primárních volbách do kongresu. Teď s J.B. téměř nepromluví. Gigi je naproti tomu patrně jediná z Tomových sourozenců, kdo se snaží zůstat vůči němu loajální, a přitom si udržet srdečné vztahy s Johnem a Danem. Uprostřed této napjaté situace začal navíc Nick trpět kožní poruchou, při níž mu vypadaly všechny vlasy.
V roce 2002 se chvíli zdálo, že se Tomovi podařilo dát příbuzným, co chtěli, aniž by zcela ztratil nad věcmi kontrolu. Pak ovšem Liesel, která začala studovat na Columbia University a zároveň vystupuje na Broadwayi ve hře Vincent in Brixton, veškeré plány zhatila. Lieselin dvacetiletý bratr Matthew s některými bratranci a sestřenicemi vycházel dosud stále dobře, pak se však dozvěděl o rozpadu rodinného podniku a o tom, že se sestrou jako příslušníci mladší generace nedostanou stejný podíl jak ostatní. Když se na situaci Toma dotázala matka sourozenců, odkázal ji na rodinného právníka. Matka Irene se místo toho obrátila na nezávislé odborníky na správu svěřeného majetku. Liesel a Matthew měli totiž přes rozvod rodičů v roce 1991 nárok na peníze z fondů, které založil pro všechna svá vnoučata dědeček Abram Nicholas.
Po měsících prověřování dospěli právníci pracující pro Irene k závěru, že její děti byly podvedeny. Tato větev rodiny byla již tak těžce zasažena trpkým rozvodem Irene a jejího muže zaviněnému psychickým týráním, jemuž Robert svou rodinu vystavoval. Podle slov jeho tehdejšího právníka Donalda C. Schillera, „skutečnost, že byl tento termín použit v rozhodnutí soudu, žádným způsobem nenaznačuje nic, co by v Robertově chování sahalo za hranice běžného nešťastného soužití manželů ve svazku, který se rozpadá“. Znepřátelení rodiče u soudu bojovali o Robertovy návštěvy dětí, o to, zda desetiletá Liesel má vystupovat ve filmu A Little Princess, a jestliže ano, pak pod jakým příjmením. Robert, který se o její roli zjevně dozvěděl z novin, nechtěl, aby Liesel hrála, ani aby používala příjmení svého tehdejšího nevlastního otce. Nakonec souhlasil s tím, že Liesel roli vezme, pokud ovšem přijde na jeho svatbu s třetí ženou - Liesel přišla a jako herečka začala vystupovat pod uměleckým jménem Liesel Matthews (přijatým podle jména jejího bratra).
Nedlouho poté Tom odstoupil z funkce správce fondů pro správu Lieselina majetku. Podle právníků zahořklý Robert krátce nato fondy „vyraboval“. Uvádějí, že Robert majetek svých dětí přerozdělil do svěřeneckých fondů založených pro ostatní Pritzkery, když jejich pětiprocentní podíl v holdingové společnosti Hyatt převedl na rodinnou nadaci a pak zpět na Hyatt a část daroval rodinné nadaci, aby peníze věnovala na charitativní účely.
V rozčilení nad jednáním svého otce Liesel jeho i ostatní příbuzné koncem roku 2002 zažalovala. Jako náhradu skutečných škod žádala jednu miliardu dolarů a nad jejich rámec dalších pět miliard jako penále. Krátce poté si Matthew najal vlastního právníka – Dana Webba, který ve sporu o porušení protimonopolních zákonů hájil společnost Microsoft – a pokud nedojde k dohodě, zřejmě se připojí k žalobě. Matthew by se ovšem soudům rád vyhnul, neboť na rozdíl od Liesel měl k otci v mládí blízko. Robert na svou obhajobu a přes své právníky trvá na tom, že jeho manévry s financemi byly legální, a poznamenává, že Lieselin fond dosud spravuje majetek čítající asi 160 milionů dolarů. Robertovi právníci v soudních spisech navíc argumentují slovy: „k žádné z těch transakcí nevedl Roberta hněv nad tím, že má desetiletá Liesel hrát v hollywoodském filmu“.
Lieselina soudní pře velkou část rodiny sjednotila– to však může brzy pominout. Ostatních jedenáct Pritzkerů podepsalo prohlášení vypracované Tomem, v němž stvrzují, že budou „i nadále spolupracovat jako rodina způsobem, který odráží hodnoty a zásady našich rodičů a prarodičů“. Jednota rodiny, již Jay budoval a v jejímž upevňování měl Tom pokračovat, byla však otřesena, když všech jejích třináct členů požádalo o svůj podíl na dědictví. Započítáme-li i pátou generaci, rodinné bohatství si nárokuje nejméně 52 Pritzkerů. Už v roce 1995 Jay a Robert varovali: „Je možné, že s rozrůstající se rodinou na budoucí generace zbudou nižší částky. Je tedy důležité využívat rozdělované peníze opatrně tak, aby z nich něco zůstalo pro dědice.“
Těžko říci, kolik přesně zbude a jak to bude zařízeno. Tom, Nick a Penny musí přeorganizovat finanční strukturu rodiny, do níž spadá přibližně tisíc svěřeneckých fondů, aby mohli kapitál rovnoměrně rozdělit. Mají v plánu zredukovat organizaci holdingu Hyatt tak, aby případně mohli holding přetransformovat na veřejně obchodovanou společnost a prodávat akcie na burze, přibrat společníky nebo ji použít jako zajištění pro získání úvěru. Zatím nebyl stanoven směr, jakým se budou ubírat, ale prezident korporace Hyatt Douglas G. Geoga konstatuje, že by se společnost ráda rozšiřovala. Argumentuje tím, že Hyatt teď může pohltit konkurenci za výhodné ceny. Jak říká, kupovat, když ostatní prodávají, je „styl typický pro Pritzkery“.
Je to ovšem paradoxní, protože s rozdělením království rodina samozřejmě ztratí svůj styl, vliv a místo mezi americkými dynastiemi podnikatelů. Možná byl svár nevyhnutelný, někdo může tvrdit, že přirozený. Nikdo však neočekával, že se bude odehrávat na veřejnosti. To nikdy nebyl styl Pritzkerů.

Obrázek stromu:
Rodokmen Daniel (narozen 1959) Jean (Gigi) (narozena 1962) Karen (narozena 1958) Liesel (narozena 1984) Matthew (narozen 1982) Jay Robert „J. B“ (narozen 1965) Nancy (1948–1972) THOMAS (narozen 1950) John (narozen 1953) James (narozen 1950) Linda (narozena 1953) PENNY (narozena 1959) Anthony (narozen 1961) Jay (1922–1999) Robert (narozen 1926) Donald (1932–1972) NICHOLAS (narozen 1945)
Harry (1893–1957) Abram Nicholas „A. N.“ (1896–1986) Jack (1904–1979)
Nicholas Pritzker (1871–1957)

Praporek1:
Triumvirát: Tom (uprostřed) vládl s pomocí bratrance Nicholase a sestřenice Penny, ale NEDOKÁZAL UKLIDNIT napětí v rodině.

Praporek2:
Tom nyní musí DOHLÉDNOUT NA DOHODU, která spořádaně rozdělí impérium Pritzkerů a ZABRÁNÍ soudním bitkám.

Popisek1:
NICHOLAS, TOM A PENNY – VZALI SI VÍC, NEŽ JIM PRÁVEM NÁLEŽÍ?

Popisek2:
ZAKLADATELÉ: ABRAM A JEHO SYN JAY VYBUDOVALI RODINNÉ IMPÉRIUM V HODNOTĚ MNOHA MILIARD.

Popisek3:
HYATT: STANE SE ŘETĚZEC VEŘEJNĚ OBCHODOVANÝM?

Box:
POLOČAS ROZPADU: 1994 Tři roky po nenávistném rozvodu zažaloval Robert svou bývalou manželku a pohrozil žalobou proti Warner Bros. kvůli plánům, aby jeho dcera Liesel hrála ve filmu Malá princezna. Jedním z důvodů bylo to, že desetiletá Liesel měla použít příjmení svého tehdejšího nevlastního otce. Podle žaloby, kterou Liesel podala v roce 2002, potom Robert vyčerpal peníze z jejího svěřeneckého fondu a z fondu jejího bratra Matthewa.
1995 Jay a jeho bratr Robert rozeslali krátký dopis, v němž jmenují Toma příští hlavou rodiny a Nicka s Penny jeho pomocníky. Také doporučili, aby „zvláštní uznání a finanční účast“ patřila těm, kdo pomáhají s vedením záležitostí klanu a s rozšiřováním jeho majetku.
1997 Znepokojen rivalitou mezi členy rodiny poskytne Jay každému majetek za třicet milionů dolarů. Tom svůj podíl odmítne a přebírá skutečné vedení impéria.
1999 Jay umírá a Tom formálně přebírá vedení. O řízení Hyattu a dalších podílů se dělí s Nickem a Penny. Někteří z Tomových příbuzných si stěžují, že jim Tom neumožnil použít fond k vybudování vlastních podniků.
2000 Šest Pritzkerů svolává jednání, na němž probírají, jestli by se řízení rodinných záležitostí nemělo po Jayově smrti změnit. Požadují nezávislou zprávu o rodinném majetku.
2001 Zpráva o majetku konstatuje, že Tom, Nick a Penny osobně získali více než 500 milionů dolarů z obchodů uzavřených jménem rodiny. Někteří členové klanu jsou tímto příjmem rozhněváni, ačkoli investice obohatily celou rodinu. Rozhádaní Pritzkerové pracují na tajné dohodě o rozdělení majetku rodiny během příštích deseti let. Liesel a Matthewovi jsou odepřeny spravedlivé podíly. 2002 Liesel žaluje svého otce a bratrance a požaduje miliardu dolarů jako náhradu škody a pět miliard jako penále za údajné vyčerpání jejích fondů. Objevují se nejméně čtyři oddělená seskupení s vlastními právníky, z nichž tři mají dokonce odborníky pro styk s veřejností. Jednota rodiny je v troskách.
Únor 2003 Vládnoucí trojice připravuje Hyatt pro předvedení finančníkům z Wall Street a bankám, aby si na společnost mohli vypůjčit peníze, nebo ji uvést na burzu a snáze rodinné jmění rozdělit na jedenáct stejných částí.

Popisky v boxu:
1) ZPRÁVA PRO RODINU: TOM JE USTANOVEN VŮDCEM A OTEC POŽADUJE SPOLUPRÁCI.
2) ŽALOBA: LIESEL POŽADUJE MILIARDY.

Tabulka:
IMPÉRIUM PRITZKERŮ Rodina vlastní nebo řídí společnosti s odhadovanými ročními příjmy přes jedenáct miliard dolarů.
NEMOVITOSTI
Stavební podnikatel a vlastník více než čtrnácti tisíc bytových jednotek po celých Spojených státech. Provozuje sedmnáct luxusních center pro seniory v deseti státech. Vlastní průmyslové a administrativní komplexy. Projektuje Baldwin Park, komplex zahrnující byty, kanceláře a obchodní prostory na místě bývalé vojenské námořní základny v Orlandu. Připravuje se dvoumiliardový projekt multifunkčních budov v Bostonu.
HOTELY
Podnik provozuje za úplatu 212 hotelů Hyatt po celém světě, z nichž šedesát rodina zcela nebo částečně vlastní. V roce 2001 zajistila franšízy levnějších řetězců Microtel Inns & Suites a Hawthorn Suites.
PRŮMYSLOVÉ PODNIKY
Vlastní skupinu Marmon s ročním výnosem přes šest miliard, různorodý konglomerát asi 150 většinou výrobních podniků. Jedním z nich je firma Trans Union, velká agentura podávající informace o úvěruschopnosti zákazníků.
ZDRAVOTNICTVÍ
Vlastní asi osmiprocentní podíl ve skupině First Health, pečovatelské společnosti s ročním výnosem 800 milionů dolarů, a padesátiprocentní podíl ve firmě Reliant Pharmaceuticals.
OSTATNÍ INVESTICE
Rodina vlastnila padesát procent zkrachovalé Superior Bank. Patří jí společnost Conwood, jež je druhým největším výrobcem šňupacího tabáku ve Spojených státech s ročním prodejem v hodnotě 300 milionů dolarů. Spolu s ostatními investory drží pětadvacetiprocentní podíl ve společnosti Royal Caribbean Cruises (obrázek vlevo).
Pramen: údaje rodiny Pritzkerů.