Z nejrůznějších průzkumů vyplývá, že většina obyvatel chce vyřešit volební pat novými volbami. Kdo je ale vlastně může (nebo musí) vypsat a za jakých podmínek? Marek Polák Volby do sněmovny vyhlašuje prezident republiky. Předtím ale musí rozpustit Poslaneckou sněmovnu.
Z nejrůznějších průzkumů vyplývá, že většina obyvatel chce vyřešit volební pat novými volbami. Kdo je ale vlastně může (nebo musí) vypsat a za jakých podmínek?
Marek Polák Volby do sněmovny vyhlašuje prezident republiky. Předtím ale musí rozpustit Poslaneckou sněmovnu. To může udělat v případech, že:
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.
Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, musí se volby konat do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.
V současné situaci je tedy nejreálnější možnost a) nebo d). V obou případech Ústava ukládá prezidentovi jen možnost, nikoliv povinnost rozpustit sněmovnu.
K možnosti a) si ještě připomeňme, že současné Topolánkovo vyjednávání s ČSSD je oficiálně teprve prvním pokusem o sestavení vlády. S projektem koalice s lidovci a zelenými totiž Topolánek sněmovnu o důvěru nakonec ani nežádal. Také v případě současného jednání není (z hlediska Ústavy) rozhodující, zda dojde k dohodě s ČSSD - důležitý je až výsledek hlasování o důvěře.
Ohledně možnosti d) se právníci neshodují ve výkladu, co se rozumí „způsobilostí se usnášet“. Podle některých názorů jde o faktický stav, tedy například dlouhodobou neshodu ohledně zvolení předsedy sněmovny a tedy i nemožnost zahájení skutečné činnosti dolní komory parlamentu. Naopak podle jiných názorů musí jít o formální stav podle jednacího řádu sněmovny, tedy nezpůsobilost se usnášet kvůli nedostatečnému počtu poslanců přítomných při hlasování.
