PRAHA (mtc) - Producenti ropy a zemního plynu se stále více otáčejí na východ a Evropa se v horizontu několika let může dostat do obtížné situace kvůli nedostatku energetických zdrojů. Posledním znamením o změně směru je plánovaná výstavba obří rafinerie na východě Jávy, společný projekt Indonésie a Íránu. Minulý týden při návštěvě nejlidnatější muslimské země podepsal prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád se svým indonéským protějškem Susilem Bambangem Yudhoyonem dohodu o širší energetické spolupráci.
Nová rafinérie by měla zpracovávat tři sta tisíc barelů ropy denně a dokončena by měla být v roce 2010. Rudy Radjab, generální ředitel společnosti El Nusa, dcery indonéské státní ropné společnosti Pertamina, řekl listu Financial Times, že sedmdesát procent produkce nové rafinérie bude určeno na export. Hlavním trhem má být energeticky nenasycená Čína. Kdo bude celý projekt v hodnotě čtyř až pěti miliard dolarů financovat, ještě není vyřešeno. Írán se zavázal, že bude rafinérii dodávat minimálně sto tisíc barelů ropy denně po dobu dvaceti let.
Teherán přitom již v roce 2004 uzavřel rámcovou dohodu s Čínou na dodávky ropy a zemního plynu pro příští čtvrtstoletí a v brzké době se chce dohodnout na výstavbě plynovodu přes Pákistán do Indie.
Poslední zahraniční cestu Mahmúda Ahmadínežáda je přitom třeba vnímat nejen v kontextu diplomatického boje o íránský jaderný program, ale také v kontextu nebezpečí odklonu producentů ropy a zemního plynu od Evropy. Je to totiž jen pár týdnů, co Rusko ústy prezidenta Vladimira Putina a šéfa Gazpromu Alexeje Millera kontinentu pohrozilo, že může své suroviny posílat do Asie a Ameriky (EURO 18/2006).
