Podle makroekonomů máme ekonomickou recesi alespoň prozatím za sebou. Jiného názoru je ale většina českých firem. Podle nich krize trvá i letos a v některých oborech, zejména ve stavebnictví, bude pokračovat i v příštím roce.
Autor: ČTK
Ekonomická recese skončila. Alespoň tedy recese podle definice, jak ji vidí ekonomické učebnice. Česká ekonomika totiž podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve druhém letošním čtvrtletí opět vzrostla – meziroční nárůst tažený především oživením ekonomik zemí eurozóny činil optimistických 2,4 procenta a překvapil i samotné ekonomy. V prvním čtvrtletí roku 2010 zaznamenal český HDP také růst, a to o 1,1 procenta. Dle ekonomické teorie, jež recesi definuje jako propad hospodářství po dvě čtvrtletí za sebou, by se tak české firmy mohly radovat. „Zveřejněná data potvrzují, že se česká ekonomika zřetelně vymanila z recese,“ uvádí v prohlášení i Česká národní banka (ČNB).
Makroekonomický paradox Jenže teorie je jedna věc; praxe často vypadá jinak. A tak zatímco makroekonomové nad hospodářským vývojem opatrně jásají, monoho českých firem období ekonomického útlumu za skončené rozhodně nepovažují. Vypovídá o tom alespoň průzkum Hospodářské komory zveřejněný v září. Podle něj si dvě třetiny českých firem myslí, že ekonomická krize stále trvá. Čím je dán tento rozpor? Prvním důvodem je meziroční srovnávání výkonu ekonomiky – loni v létě totiž česká ekonomika prožívala nejhorší období. „Vyšší meziroční přírůstek byl zčásti důsledkem nízké srovnávací základny, neboť dno výkonnosti ekonomiky bylo právě ve druhém čtvrtletí 2009,“ vysvětluje ve své zprávě ČSÚ. Druhým, neméně podstatným důvodem, proč očekávání firem nereflektují makroekonomická data, jsou velké rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. „Vývoj efektivnosti firem byl v jednotlivých odvětvích velmi diferencovaný,“ tvrdí ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu Jaroslav Vomastek. Zatímco průmysl má tak už zřejmě nejhorší za sebou a zejména automobilky zvyšují výrobu i nabírají zaměstnance, stavebnictví očekává naopak zhoršení situace a masivní propouštění. Vůbec nejhůře podle analýzy ministerstva poškodila krize zpracovatelský průmysl. Krize má i pozitiva
Průzkum Hospodářské komory mezi českými firmami vedle značně pesimistického názoru na (ne)přetrvávání krize přináší ještě další zajímavá zjištění, například ohledně očekávaných finančních výsledků v letošním roce. Z výsledků dotazování vyplývá, že třetina společností letos očekává snížení obratu a další třetina jeho stagnaci. A téměř polovina z dotázaných předpovídá i pokles zisku. Naopak v růst obratu a zisku věří jen čtvrtina, respektive pětina podniků. Pozitivní je však očekávání v oblasti zaměstnanosti. Zatímco v krizi většina firem musela snižovat počty zaměstnanců či jim alespoň krátit platy, letos už podle výzkumu přes 70 procent firem další propouštění neplánuje.
Přestože pro většinu firem ekonomická recese znamenala velmi těžké období, podle průzkumu s sebou přinesla i pozitiva. Tvrdí to alespoň dvě třetiny z oslovených společností. Krize je například přinutila zefektivnit výrobu či služby, jež poskytují (28 procent), eliminovat přezaměstnanost (11 procent), nalezení nových trhů (10 procent) nebo větší využití inovací a zlepšení technologií (8 procent).
A co by naopak firmám podle průzkumu za současné situace nejvíce pomohlo? Třetina podniků se vyslovila pro zajištění zakázek, 19 procent pro nezvyšování daní a zhruba stejný podíl jmenoval snížení byrokracie, která jim komplikuje podnikání. Trn z paty by mohlo vytrhnout i vyřešení druhotné platební neschopnosti a získání nedobytných pohledávek, jejichž počet se v recesi kvůli zhoršené platební morálce mnoha firem výrazně zvýšil. Exportéři by pak ocenili slabší kurz koruny, výrobní firmy zastavení růstu cen surovin. Stát by se na zlepšení hospodářské situace mohl podílet podle názoru firem i legislativně – kdyby například uzákonil dobu splatnosti pohledávek a zvýšil tím práva věřitelů.
Ekonomiku táhne průmysl Hlavním tahounem růstu české ekonomiky v posledním čtvrtletí je především průmysl. Ten zaznamenal podle ČSÚ v červenci meziroční růst o 5,3 procenta. Dokonce dvojnásobně pak vzrostla hodnota nově zadaných zakázek. Růst se sice oproti předchozím dvěma měsícům zpomalil, i tak je ale průmysl „premiantem“ české ekonomiky. Výrazné oživení zažívají zejména automobilky. Vzhledem k jejich významu pro českou ekonomiku je to dobrá zpráva. Na výrobce aut je totiž v Česku napojeno mnoho dalších firem a subdodavatelů. Ti navíc mohou spoléhat i na export; automobilkám se daří všude v Evropě. Například společnost Brano Group, která vyrábí zámky i pro zahraniční automobilky, díky růstu trhu zvyšuje produkci a najímá zaměstnance. „Kvůli nutnosti uspokojovat objednávky jsme museli během prvního pololetí přijmout tři stovky lidí,“ upřesňuje ředitel firmy Pavel Juříček. Automobilky táhly především firemní nákupy, které v první polovině roku tvořily přes polovinu prodejů automobilek. Nárůsty prodejů přitom hlásí všechny významné automobilky, které v Česku působí. Nošovický Hyundai v červnu na brněnském veletrhu Autotec Autosalon oznámil zdvojnásobení výroby oproti loňskému prvnímu čtvrtletí. Celoročně odhaduje podle mluvčího Petra Vaňka nárůst výroby o několik desítek tisíc automobilů. Kolínské továrně TPCA se dařilo slušně i v době krize – v loňském roce činil její zisk 1,4 miliardy korun. Letošek tento trend zřejmě potvrdí. Rostoucí prodeje hlásí i Škoda Auto. Ta letos v červenci prodala přes 58 tisíc vozů a za první pololetí si oproti loňsku polepšila o 13,4 procenta. Škodovce přitom výrazně pomáhá export. Na čínském trhu vzrostl počet prodaných Škodovek proti loňskému červenci o 54,3 procenta na více než 15 tisíc vozů. Druhým největším odbytištěm zůstává Německo, kde bylo zaregistrováno 7 667 aut a firma tam je importérem číslo jedna. Růst výroby Škodovky bude mít dopad i na zaměstnanost – firma potřebuje v září podle mluvčího Jaroslava Černého nabrat až několik stovek nových zaměstnanců. Už v srpnu si přitom přes agentury najalo zhruba tisícovku dělníků. Stavaři jsou pesimisté Naopak zřejmě nejpesimističtější situace panuje ve stavebnictví. To zaznamenalo letos v červenci podle ČSÚ další propad – oproti loňsku klesla stavební produkce v Česku o 4,5 procenta a stavební úřady vydaly o 12 procent méně stavebních povolení. Za celý letošní rok očekávají stavaři podle průzkumu společnosti CEEC Research pokles odvětví dokonce o 6 procent. Optimističtí nejsou ale ani v předpovědích na příští rok. Krize oboru má podle nich pokračovat i v roce 2011. Důsledkem bude propouštění dalších tisíců lidí a krach až pětiny stavebních firem. Krušné časy přitom zažívají jak firmy, spoléhající na státní zakázky, tak soukromí developeři. První z nich se musejí připravit na úspory především ze strany ministerstva dopravy – ministr Vít Bárta se snaží firmy dotlačit ke slevám a některé dopravní stavby úplně zastaví. Krizi developerů pak potvrzují data ČSÚ. Podle nich bylo letos zahájeno o 40 procent méně staveb bytů a dokončeno jich bylo o 24 procent méně než loni. Služby i turismus v nejistotě **
Mírný optimismus, ale také opatrnost. Tak vypadá letos situace v oblasti cestovního ruchu. V první polovině roku se podle ČSÚ počet hostů v tuzemských hotelech snížil o necelé jedno procento. Je však poměrně obtížné určit, zda je na vině pouze ekonomická recese. Letošní jaro totiž z hlediska cestovního ruchu ovlivnila také erupce islandské sopky, kvůli níž musely být zrušeny stovky letů nad Evropou. Vliv sopky ilustruje ostatně i statistika odbavených cestujících v pražské Ruzyni. Letiště v prvním pololetí odbavilo o půl procenta méně cestujících než vloni, a to právě kvůli sopce. V době, kdy vulkán nevyvrhoval tuny popílku, se počty cestujících oproti loňsku zvyšovaly.
Na menším zájmu o ubytování v hotelech a další služby, jako jsou třeba průvodci, se ale podepsala i jiná struktura zahraničních turistů, kteří přijíždějí do Česka. I když v létě jich do naší země zavítalo zhruba o čtyři procenta více než loni. Hlavními tahouny jsou ale podle analytické firmy Mag Consulting především takzvaní „batůžkáři“, kteří na dovolené utrácejí daleko méně než movití turisté.
Nejistota ovlivňuje i plány cestovních kanceláří. Ty si totiž musejí zvykat na nové preference turistů. V době krize se zvýšila obliba cestování „na vlastní pěst“, bez pořizování zájezdů od cestovek. A tak i přesto, že počet českých turistů, kteří si vyrazili na dovolenou do zahraničí, zůstává stejný, kanceláře mají méně objednávek. „Zejména mezi mladými je oblíbené kupovat cenově výhodné letenky nízkonákladových společností, či společně v partě několika lidí vyrazit autem do sousedních či přímořských států Evropy,“ popisuje trend analytik Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting.
I proto jsou cestovní kanceláře opatrné i co se zimní sezony týče. Pro zimní exotické zájezdy k teplým mořím letos objednaly na charterových letech 20 tisíc míst, což je téměř o 40 procent méně než uplynulou zimu. „Cestovní kanceláře vyhodnotily krizi a přistoupily k zimní sezoně jako k té letní,“ připomíná mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura jarní rušení objednaných kapacit. Podle něj je snahou cestovních kanceláří minimalizovat nabídku na poslední chvíli, která je pro ně ekonomicky nevýhodná.
