Daně se nám nemusí líbit, ale platit je musíme Výzkum mořského dna, kurzy potápění, přednášky o vesmíru tak vypadala fingovaná poradenská činnost zakrývající největší organizovaný daňový únik na území ČR. Spis nyní leží na státním zastupitelství v Českých Budějovicích.
Daně se nám nemusí líbit, ale platit je musíme
Výzkum mořského dna, kurzy potápění, přednášky o vesmíru tak vypadala fingovaná poradenská činnost zakrývající největší organizovaný daňový únik na území ČR. Spis nyní leží na státním zastupitelství v Českých Budějovicích.
Na počátku byl inzerát s nevinnou větou: „Chcete si inteligentním způsobem snížit daň z příjmů?“ Na konci je spis, který má 60 tisíc stran a který dokumentuje snahu o podvody 270 daňových subjektů v celkem 280 obchodních případech. Za daňové úniky je stíháno celkem 120 osob, přičemž předpokládaná výše škody na nezaplacené dani z příjmů právnických osob a DPH tvoří 221 milion korun. Případ provázejí zvláštní bezpečnostní opatření. Někteří policisté jsou dokonce přesvědčeni, že za touto kauzou stojí loňský požár v budově krajského úřadu vyšetřování v Českách Budějovicích, který se dodnes nepodařilo objasnit. V rukách policistů a v následné vazbě se ocitli i dva organizátoři daňových machinací - Češka, která sice utekla do Německa, ale byla vydána našim úřadům, a Belgičan, kterého zadrželi belgičtí policisté. Od roku 1994 až do zadržení se jen jim samotným podařilo prostřednictvím vlastní firmy Dell, s. r. o., IČO 60826223, se sídlem ve Strakonicích, spáchat škodu ve výši 40 milionů korun a do trestné činnosti „namočit“ další více než stovku podnikatelů. Většinu klientů, kteří pocházeli převážně ze severní Moravy, získávali na inzeráty typu „Chcete si inteligentním způsobem snížit základ daně z příjmů?“ Řešení této úlohy už mnohdy tak inteligentní nebylo. A už vůbec nebylo v souladu se zákonem. Spočívalo ve fingovaném vykazování nákladů za nerealizované nebo finančně nadsazené poradenství a služby. Pracovníci finančních úřadů se setkávali i s doklady o poradenství na průzkum podmořského dna či na vesmírné projekty, mnohdy se jednalo o studie regionu, jež na činnost dotyčné firmy neměl žádnou vazbu. Podařilo se rovněž prokázat, že za nejrůznějšími sofistikovanými marketingovými studiemi stojí opsané diplomové práce. Přitom v naprosté většině případů finanční orgány zjistily, že k platbě za provedenou službu vůbec nedošlo, případně měla údajně směřovat k subjektu, který je ve ztrátě, a tak by případnou daň tak jako tak nezaplatil. „Dodavatelé“ fingovaných služeb postupují většinou následovně: Podnikatelé, kteří na jejich služby přistoupí, zaúčtují od nich přijatý daňový doklad za údajnou službu (např. za 1 220 000 Kč) a nárokují si odpočet DPH na vstupu (220 000 Kč). Zaúčtováním takovového dokladu si zahrnou do daňově uznatelných nákladů částku bez DPH (1 000 000 Kč) a tím sníží základ daně z příjmů. Dodavateli uhradí po dohodě čásku nižší (například 100 000 Kč) plus částku ve výši uplatněného odpočtu DPH, (220 000 Kč), anebo ji dokonce vůbec neuhradí. Dodavatel však DPH na výstupu neodvede, neboť se jedná zpravidla o nekonkrétní osobu, případně o daňový subjekt ve ztrátě či o daňového dlužníka. Neuhrazená částka jako nezdaněná putuje do kapes představitelů firem, jež takový doklad přijaly.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Vodítkem pro obezřetný postup finančních orgánů a impulzem pro předání případů policii bývá především neobvyklost služby ve vztahu k předmětu podnikání, k působišti podnikajícího subjektu, nadsazená cena za dodaný produkt ve srovnání s cenami obvyklými, a v neposlední řadě směrování plateb za dodané zboží či služby na subjekty, které jsou danově insolventní či na jejichž zástupce nemůže finanční úřad najít spojení. Ti to „dodavatelé“ bývají často personálně propojeni, dokonce se jedná často o ty samé osoby, které zakládají po celém území České republiky fiktivní firmy pouze za účelem poskytování podobných „služeb“. V okamžiku, kdy jim začíná hořet půda pod nohama, změní působiště. Zabránit této trestné činnosti je však složité, protože finanční orgány jsou i ve směru k obchodním soudům vázány mlčenlivostí, a tak není pro osoby, které se podobným podnikáním živí, problémem nechat si zaregistrovávat jednu firmu za druhou pod jinými názvy. Finanční orgány proto hovoří o těchto „podnikatelích“ jako o novém typu „bílých koní“.
Pachatelé jsou stále vynalézavější
„Začátkem devadesátých let se finanční orgány postupně začaly setkávat se zcela novým typem daňových úniků, které jsou založeny na organizování celými skupinami subjektů,“ říká náměstkyně ministra financí Yvona Legierská, která se ještě jako ředitelka Finančního úřadu v Ostravě na rozklíčování případu organizovaného krácení daně významně podílela. Formy daňové trestné činnosti jsou přitom podle ní stále sofistikovanější a pachatelé vynalézavější. Proto finanční orgány při kontrole věnují pochybným dokladům mimořádnou pozornost. “ Za odhalením takovýchto podvodů s následným doměřením daní stojí práce desítek obětavých lidí z finančních úřadů,“ vyzdvihuje práci úředníků z „berňáků“ náměstkyně. Obdobné podvody se podle ní dějí i za hranicemi naší země, a tamní daňové správy jim také věnují zvýšenou pozornost. „Ani my bychom na nové a nové finty podvodníků neměli rezignovat,“ dodává.
Když je v tom člověk nevinně…
Uvedené příklady jsou z hlediska protiprávnosti jednání poměrně jasné. Někdy ovšem může podnikatel narazit na situaci, kdy nic neprovedl, ale vnější okolnosti nasvědčují daňové nesrovnalosti či podvodu. A tam už je situace složitější. Bohužel, obecně platí, že daňový orgán, tedy finanční úřad, může náklady vyloučit a daň doměřit v případě, kdy daňové řízení dostatečně neprokáže, že, byť formálně, tyto náklady sloužily k dosažení, udržení a zajištění zdanitelných příjmů podle paragrafu 24 zákona o daních z příjmů. A navíc - pokud má správce daně při daňovém řízení podezření z trestného činu krácení daně, je povinen toto oznámit policejním orgánům. Celý proces je o to problematičtější, že daňový orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Zejména je daňový orgán povinen vzít vždy v úvahu skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálněprávním a liší se od něho.
Ani skutečné náklady nemusí berňák uznat
Převedeno do českého jazyka to znamená, že podnikatel bude mít asi hodně problémů vysvětlit daňovému orgánu, že platba dodavatelskému subjektu skutečně odpovídá jeho nadějím, které v dodaný produkt vkládal, pokud daňový orgán usoudí, že služba byla finančně nadhodnocená. Takže i zmíněná diplomová práce o průzkumu mořského dna může mít pro podnikatele jako marketingová studie cenu zlata (aniž by vůbec musel vědět, že se jedná o opsanou diplomku), berňák ji však může chápat jako pokus o podvod. Přitom správce daně žádá vysvětlení pro své domněnky a skutečnosti vyvracející věrohodnost údajů poskytnutých daňovým subjektem. Na daňovém subjektu je veškeré důkazní břímě, aby veškeré pochybnosti rozptýlil a prokázal pravdivost svých údajů. Do problémů se ale můžete dostat i proto, že reálné problémy má váš obchodní partner, od něhož jste službu či zboží získali. Pokud bude například ve ztrátě, budete mít hodně co k vysvětlování, že získaný produkt nebyl pouze fiktivní, a že jste se s dodavatelem o platbu napřík
lad nepodělili.
Obraťte se na odborníky
Nejlepší bude, když se ve složitějších případech obrátí podnikatel na odborníky - ať už na účetní, kteří vědí přesně, jak danou věc doložit, a nebo na daňové poradce, kteří mohou poradit, jak a který daňový náklad uplatnit, aby se podnikatel nedostal do sporu se zákonem. Rady odborníků stojí sice peníze, ale mnohdy vás mohou ochránit od nejhoršího.
Počet daňových trestných činů (§ 148 tr. zák.) a způsobená škoda
rok 1997 1998 1999 2000 2001
počet 911 1308 1361 1133 1074
škoda (mld. Kč) 2,0 2,5 2,2 1,5 1,7
