Menu Zavřít

Cesta za dobrým červeným

29. 6. 2007
Autor: Euro.cz

Cabernet Moravia 2005, jakostní - Stanislav Šoman

bitcoin_skoleni

Červeným vínům, respektive modrým odrůdám révy, se na našem území ne všude daří. Proto se šlechtitelé pokoušejí již delší dobu vykřížit odrůdu, která by i v poměrně málo příznivém klimatu rodila hrozny pro přípravu atraktivních jedinečných vín s charakteristickým stigmatem terroiru. Pravda, nikdy to asi nebudou vína velké pověsti světového významu, ale to není účelem. Zájmem všech, kdo se pokoušejí červená vína vyškolit, je dosažení jejich kvality srovnatelné s našimi bílými víny. A lze říci, že se to přinejmenším v jednom případě podařilo. Jde o odrůdu Cabernet Moravia, jejímž šlechtitelem je Lubomír Glos, vinař z Moravské Nové Vsi. V roce 1975 se pustil do práce s révami Zweigeltrebe a Cabernet Franc a nespočet pokusů, zkoušek a hledání vedl v roce 2001 k zápisu do odrůdové knihy.
Dnes je Cabernet Moravia pevně usazen v odrůdové skladbě mnoha vinařů, malých i těch větších, prakticky ve všech podoblastech Moravy. Z dobře vyzrálých hroznů, pečlivě zpracovaných a s citem školených, se stále více daří získat dobrá vína s patrným charakterem oblasti, plná a harmonická.
Právě proto zařadili odrůdu do svého sortimentu i malí vinaři. Jedním z nich je Vinařství Šoman v Dolních Dunajovicích na Mikulovsku. Ani ne desetiletý sklep vlastně není až tak malý. S osmi hektary a asi třiceti tisíci litry roční produkce patří spíše do kategorie středních. Široký sortiment odrůd vinařství pěstuje přírodě blízkou technologií a stejně šetrně postupuje i při zpracování hroznů.
Cabernet Moravia 2005, jakostní - Stanislav Šoman, Dolní Dunajovice. Víno vykazuje temnou granátovou barvu, místy s mírně narezlým valérem, skrze niž prolétají jiskrná zablesknutí. V buketu se prosazují černorybízové tóny, zdatně ovšem doháněné ostatními tmavými bobulemi. Chuť je oproti vůni poněkud méně vyzrálá, působí trochu mladistvě a neurovnaně. Za zpočátku silným ovocitým partem středního těla se dere dopředu výrazný tanický projev, který nakonec chuť opanuje, a doušek tak doznívá v tvrdších tóninách. Určitá vyzrálost však dává předpoklad, že víno se dalším ležením srovná, a přes zřejmě stále dominující přítomnost hořčinek nabídne harmonický, zakulacený dozvuk.

  • Našli jste v článku chybu?