Stále přibývající i expandující pobočky německých firem v Česku mají velký zájem o absolventy škol se znalostí angličtiny i němčiny. Přitom zájem o němčinu na vysokých školách je malý a stagnuje.
V posledním akademickém roce se přihlásilo na ZČU na němčinu 700 studentů, kdežto na angličtinu 4036. „Přitom na střední škole je citelný nárůst zájmu o němčinu,“ uvedla ředitelka Ústavu jazykové přípravy Západočeské univerzity (ZČU) Jana Čepičková.
Také na letošní letní jazykovou školu ZČU se přihlásilo jen 37 lidí na němčinu, kdežto na angličtinu 327. „Poslední čtyři roky je to stejné,“ řekla koordinátorka Pavla Matoušková.
Se stejnými problémy jako ZČU se podle Ingo Herziga z katedry němčiny potýká Technická univerzita v Liberci. „Je to hrůza. Doufáme, že nebudeme mít stejný osud jako francouzština,“ uvedl. Podle Herziga, který učí němčinu v ČR už 25. rokem, je velkým nešvarem to, že se v hodně německých firmách mluví anglicky. „Snažíme se dělat projekty v němčině, kontaktovat studenty s firmami. Zájem o spolupráci ze strany podniků i partnerských univerzit přitom je,“ řekl. U poboček německých firem mají velkou výhodu absolventi, kteří umí anglicky i německy.
ZČU se snaží prosadit u firem, aby na výuku němčiny přispívaly nebo ji pomáhaly zajistit. Připravuje velkou dohodu s Průmyslovou a obchodní komorou v Řezně (IHK), hovoří se i o vytvoření společného fondu. „Německé pobočky mají velký zájem o naše absolventy, ale musí vidět koncepci a dlouhodobost,“ uvedl rektor ZČU Miroslav Holeček. Všem jde zejména o to získat studenty se zájmem o technické vzdělávání. Kvalitní jazyková výuka přitom zájem o technické obory podněcuje.
Děti z genderově neutrálních školek budou úspěšnější, tvrdí psychologové
„Spolupracujeme hodně s jihočeským Boschem, který se velmi zajímá o jazykovou vybavenost studentů. Pokud se sejdou zájemci, tak nám financují kurzy. Ale záleží to na studentech,“ uvedla Čepičková.
Personalisté firem podle ní už tři roky říkají, že pokud jsou absolventi jazykově vybavení, tak pro ně mají obrovskou hodnotu. „Tedy pokud umí anglicky a řada firem už požaduje další jazyk. Komunikace v angličtině probíhá na nějaké úrovni. Ale pokud s nimi umí hovořit, třeba u piva, v němčině, tak ten obchod jde lépe,“ uvedla.
ZČU má přitom jako jediná univerzita v zemi vlastní koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem v Plzni a v Řezně, které podporují rozvoj vztahů mezi mladými lidmi. Škola dále deset let pořádá studentskou konferenci podporovanou řadou firem. Studenti prezentují před personalisty velkých firem svůj obor a projekty.
Podle Holečka není jazyková vybavenost studentů stále na úrovni Západu. Příčinou je dlouhodobý pokles státního příspěvku na vzdělávání. Škola se přesto snaží udržet kvalitní výuku jazyků.
Čtěte také:
