Společnost Scio realizovala na podzim roku 2005 a 2011 testování 9. ročníků základních škol. Součástí obou šetření byly téměř shodné testy. Počet testovaných opakovaně dosáhl počtu téměř 25 tisíc žáků.
Foto: Profimedia.cz
Obou testování se zúčastnilo 273 škol, což je dostatečně velký vzorek pro posouzení, zda a jak se změnily schopnosti a znalosti českých deváťáků, a to v českém jazyce, v matematice a v angličtině.
Statistické porovnání výsledků z dvou uvedených let ukazuje, že obecné studijní předpoklady (měřeno testem OSP) zůstávají nezměněny. Minimálně v některých předmětech však dochází ke znatelným posunům v úrovni znalostí (měřeno předmětovými testy). Negativní posun je nejvýznamnější u matematiky, kde výrazně ubylo žáků v oblasti nadprůměru (těch nejlepších), přičemž se tato část posunula do průměru. Mírnější zhoršení se týká i českého jazyka, kde došlo jak k poklesu nadprůměrných žáků, tak k výraznějšímu navýšení těch, kteří se ocitají v podprůměru. U anglického jazyka došlo naopak k posunu z podprůměru do průměru, což je pozitivní signál.
Je zajímavé, že zhoršení není plošné (co se týká předmětů) a že tedy - velmi pravděpodobně - hraje roli motivace žáků učit se. Dalším zajímavým poznatkem je i fakt, že nelze vysledovat žádné trendy (zlepšování určitých skupin škol např. dle velikosti, místa, typu). Jinými slovy, zlepšení či zhoršení nelze přičítat nějakému společnému jmenovateli, záleží zejména na dané škole a jejím vlastním vývoji. Studijní předpoklady žáků se mezi roky 2005 a 2011 významně nezměnily. Změny byly pouze dílčího charakteru. Došlo například ke zhoršení hrubé úspěšnosti u úloh se zlomky, s procentními počty a geometrií. Tento trend se potvrdil i u podobných úloh v testu z matematiky.
V angličtině se čeští žáci zlepšují
Ke zlepšení došlo v testu z anglického jazyka. Žáci se v angličtině po 6 letech zlepšili významně a stejnoměrně v tom smyslu, že dnešní podprůměrní umějí víc než tehdejší podprůměrní apod. Výrazné zlepšení bylo zaznamenáno v otázkách zaměřených na konverzaci a komplexní cvičení. V poslechových částech dopadly výborně jednoduché otázky, zejména na určení času, složitější otázky měly protinim úspěšnost méně než poloviční. Současným deváťákům jde lépe čtení a porozumění textu.
V českém jazyce jsou dovednosti žáků po 6 letech významně horší, ubylo dobrých a velmi dobrých žáků, přibylo průměrných a podprůměrných. Podíl podprůměrných zůstal beze změny. Přesto se objevily úlohy, kde se současní deváťáci oproti svým předchůdcům polepšili. Šlo o některé úlohy, v nichž měli žáci určit, je-li věta napsaná bez chyby.
Významné zhoršení v matematice
V matematice jsou dovednosti žáků po 6 letech významně horší, ubylo velmi dobrých žáků, přibylo průměrných. Podíl podprůměrných zůstal beze změny. V testu z matematiky dokonce nebylo u žádné úlohy zaznamenáno zlepšení hrubé úspěšnosti. Pokles se pohyboval v rozmezí od 1 do 15 %. Analýza výsledků odhalila, že žákům činí potíže poměrně jednoduché numerické počítání, zlomky a kombinace jednotek a různých forem zápisu čísel. Největší potíže a zároveň největší úbytek správných odpovědí byly zaznamenány u úloh zaměřených na výpočty kombinující zlomky a desetinná čísla. Výsledky z matematiky jsou v souladu se závěry mezinárodních šetření PISA a TIMSS.
Testování bylo v obou letech provázeno dotazníkovým šetřením. Děti mohly v dotazníku vyjádřit preference ohledně jejich dalšího studia, část otázek zjišťovala, jaký je celkový pohled žáků na školu, kterou navštěvují, nebo jaký je jejich názor na výuku klíčových předmětů a na přístup jejich učitelů. Více než třem čtvrtinám žáků se ve škole líbí a výuku v hlavních předmětech hodnotí pozitivně. Podíly žáků, které výuka baví, pozitivně hodnotí výuku i přístup učitelů a cítí se ve škole dobře, zůstaly v rozmezí 6 let téměř stejné. Významná změna nastala u volby střední školy. Přibylo zájemců o gymnázia a o učební obory s maturitou, snížil se naopak zájem o střední odborné školy.
Jedna ze škol, která dosáhla za 6 let výrazného zlepšení, je ZŠ J. A. Komenského z Lysé nad Labem. Její ředitelka Marie Nováková vidí příčiny úspěchu v omlazení učitelského sboru a v tom, jak škola přistupuje k žákům s individuálními vzdělávacími plány. „Tyto děti se snažíme integrovat ne tím, že jim budeme ulevovat nebo že na ně budeme klást menší nároky, ale tak, že se s nimi snažíme pracovat různými speciálními metodami, aby i při svých poruchách zvládaly základy v jednotlivých předmětech. Uvědomujeme si, že tyto děti potřebujeme připravit na život, který se s nimi nebude mazlit,“ prozradila paní ředitelka. Její škola vidí základy úspěšného vzdělávání i v dlouhodobé péči o školní klima. „Děti se rády učí tam, kde se cítí bezpečně a kde je jim dobře,“ dodala Marie Nováková.
