Zbavit se nejvýdělečnější tepelné elektrárny je asi nesmysl, uvažuje vedení energetické firmy ČEZ
Zvažujeme prodej dvou elektráren, Počerad a Chvaletic, znělo z vedení ČEZ ještě před několika měsíci. Teď se ale situace změnila.
Týdeník Euro má informace, že management polostátní firmy se od svého původního plánu poněkud odklonil. Důvodem je především to, že elektrárna Počerady je jedním z nejmodernějších a nejvýkonnějších zdrojů ve flotile ČEZ. Dalším argumentem proti prodeji je, že obnovy a modernizace elektráren, které měly Počerady ve firemní flotile zdrojů nahradit, se oproti původním plánům zpožďují.
Prodej oktávku, nech si trabanta „ČEZ prodá některé ze starších elektráren, naopak prodej Počerad je za současné situace málo pravděpodobný,“ sdělil týdeníku Euro zdroj blízký vedení ČEZ. „Bylo by to stejné, jako kdyby se rodina rozhodla prodat zánovní octavii a místo ní si nechala jen obstarožní trabant a wartburg,“ komentoval případný prodej elektrárny.
Společnost přitom ve svých původních plánech počítala s tím, že ve finále se může zbavit až pěti tepelných elektráren: již zmíněných Počerad a elektráren Chvaletice, Tisová, Mělník 3 a Dětmarovice. Energetická firma má totiž v úmyslu v budoucnu provozovat jen moderní tepelné elektrárny s vysokou účinností.
S transakcí ČEZ radí společnost Deloitte Advisory. Zájem o koupi zmíněných výrobců elektřiny již projevily mimo jiné společnosti Czech Coal, ovládaná finančníkem Pavlem Tykačem, a Energetický průmyslový holding. Na dění v posledně zmíněné firmě zase „dohlížejí“ Petr Kellner, Patrik Tkáč a Daniel Křetínský.
ČEZ se navíc musí jedné z těchto elektráren zbavit kvůli šetření Evropské komise, která energetickou firmu podezřívala z omezování konkurence.
Ale zpět k jednotlivým elektrárnám. Jak již bylo řečeno, prodávat z této pětky „na odstřel“ právě Počerady, dává dle odborníků oslovených týdeníkem Euro nejmenší smysl. Někteří dokonce takové rozhodnutí označují za strategickou chybu. Právě Počerady jsou aktuálně jednou z nejmodernějších a nejvýkonnějších elektráren z flotily ČEZ. Například společnost ČEPS, která se stará o chod páteřní sítě na přenos elektřiny v České republice, reguluje tuto soustavu i s pomocí elektřiny, jejíž výrobu si operativně objednává u producentů. Jen elektrárně Počerady, a tudíž i firmě ČEZ, zaplatí za tuto službu zhruba miliardu korun ročně. Počerady spálí 160 tun uhlí za hodinu a svým výkonem se rovnají polovině Temelína. Na rozdíl od jihočeské jaderné elektrárny se ale díky svým pěti blokům lépe regulují.
Proti prodeji Počerad navíc mluví i aktuální situace kolem projektu modernizace dalších elektráren vlastněných ČEZ. Kupříkladu uhelná elektrárna Tušimice má problémy se dvěma ze svých čtyř nově zrekonstruovaných bloků. Kvůli konstrukční vadě, která způsobuje chvění rotorů turbín, musí být dva bloky odstaveny. ČEZ hovoří zhruba o tříměsíční pauze, někteří lidé z oboru ale předpokládají, že to může být významně déle. Rekonstrukce Tušimic přitom oficiálně skončila letos na jaře.
Podobné problémy a zpoždění údajně provázejí i další z projektů ČEZ. A právě tyto výpadky ve výrobě elektřiny, a tím i v tržbách, by měly částečně nahradit Počerady. Nápad zbavit se této elektrárny proto za současného stavu nevypadá tak dobře.
Zbavte se problémů Jistě, existuje jeden malý zádrhel, který hovoří ve prospěch prodeje Počerad. Elektrárna je závislá na uhlí od společnosti Czech Coal a kontrakt na dodávky této suroviny již v příštím roce vyprší. ČEZ se s Czech Coalem zatím bezúspěšně dohaduje na novém kontraktu, navíc na těžařské firmě požaduje miliardové odškodné. Obě firmy totiž před lety uzavřely dohodu, která měla zajistit elektrárně Počerady dodávky uhlí na desítky let dopředu. Czech Coal ale označil smlouvu za neplatnou a vypověděl ji.
Pokud se ČEZ zbaví Počerad, zbaví se současně s tím i většiny problémů s Czech Coalem. Jenže nic není tak horké, jak to na první pohled vypadá. „Pokud ČEZ prodá ostatní ze čtyř zvažovaných elektráren, bude mít uhlí pro Počerady dostatek,“ tvrdí Petr Paukner, majitel firmy Carbounion Bohemia, která patří k největším domácím obchodníkům s uhlím a elektřinou.
Energetický gigant totiž vlastní Severočeské doly, které by mohly s dodávkami uhlí pro Počerady vypomoci. Navíc je možné část suroviny dovést i z Německa a poté ji přimíchávat do českého hnědého uhlí.
Je tedy patrné, že mnohem výhodnější pro ČEZ je zbavit se čtyř zbývajících elektráren. Desítky let staré Dětmarovice patří mezi ty s největšími výrobními náklady. I proto tento zdroj, kvůli aktuálně nízkým výkupním cenám elektřiny na trhu, v posledních měsících produkuje jen minimum proudu. V letošním roce dle předběžných odhadů spotřebuje zhruba o 300 až 400 tisíc tun uhlí méně v porovnání se stavem, kdyby elektrárna jela naplno.
O moc lépe ale na tom nejsou ani další elektrárny ČEZ, u kterých připadá v úvahu případný prodej. Tisová je na hranici životnosti a její provoz se vyplácí jen kvůli dodávkám levného uhlí ze společnosti Sokolovská uhelná. To ale nemusí trvat věčně. Těžařská firma vede s ČEZ od roku 2006 spor, ve kterém požaduje vyšší platby za dodávky hnědého uhlí. Spolumajitel Sokolovské uhelné František Štěpánek navíc před časem upozornil, že má o koupi Elektrárny Tisová zájem. „Monitorujeme situaci kolem elektráren ČEZ, Tisová nás logicky zajímá,“ připustil Štěpánek. Zbývají poslední dvě elektrárny, Chvaletice a Mělník 3. Prvně jmenovanou se ČEZ snaží prodat již několik let. Před časem se dokonce dohodl na prodeji se společností Energetický a průmyslový holding. Z transakce ale nakonec sešlo. Mělník 3 je tak trochu na pokraji zájmů vlastníka ČEZ. Jak říká zdroj týdeníku Euro, elektrárna je poměrně často poruchová, ČEZ do její údržby příliš neinvestuje.
Existuje jeden malý zádrhel, který hovoří ve prospěch prodeje Počerad. Elektrárna je závislá na uhlí od společnosti Czech Coal.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
