Podtitul: Firma chce investovat hlavně do obnovy domácích dosluhujících zdrojů a výstavby nových v ČR
Elektrárenská společnost ČEZ končí s velkými zahraničními akvizicemi. Alespoň do doby, než postaví nové bloky jaderných elektráren a obnoví dosluhující tepelné elektrárny na severu Čech. Týdeníku EURO tuto informaci potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z vedení firmy. „Společnost potřebuje stovky miliard korun na výstavbu nových jaderných zdrojů a je logické, že další investice musí utlumit. V tomto případě je nejlogičtější, aby to byly zahraniční akvizice, tedy nákupy podílů ve firmách,“ konstatoval zdroj z vedení ČEZ. Současně dodal, že o definitivním plánu management firmy teprve jedná. „Již teď je ale jasné, že se budeme soustředit především na tuzemský trh a konsolidaci firem, které již v zahraničí vlastníme,“ dodal. Další zdroj z vedení ČEZ již dříve týdeník EURO upozornil, že je ve hře i možný prodej některých akvizic v zahraničí, třeba v Turecku. „Dovedu si to představit,“ prohlásil zdroj. ČEZ v Turecku vlastní kromě jiného podíl v distribuční společnosti Sedas.
Hledáme úspory
„V tomto období, kdy stále přetrvává recese s jemnými náznaky oživení, všechny firmy přehodnocují plánované výdaje. My samozřejmě také. Když jsme již před několika lety zahájili program efektivita, kdy průběžně hledáme úspory ve všech činnostech, deklarovali jsme, že jde o nekončící proces. A i nyní logicky v tomto programu pokračujeme,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Současně dodal, že si energetická firma vytyčuje další cíle pro nový podnikatelský plán do roku 2015. „Nyní ale ještě není nic definitivního. Určité signály jsme již dali při prezentaci pololetních hospodářských výsledků. Prioritou jsou pro nás investice v České republice,“ naznačil Kříž.
Elektrárenská firma investovala do zahraničních akvizic zhruba sedmdesát miliard korun. Za dobu, co je ČEZ vlastní, již vydělaly přes čtyřiatřicet miliard korun.
Sedmdesát miliard korun je na české poměry sice pěkná částka, ale v porovnání s investicemi, které musí ČEZ investovat do obnovy dosluhujících energetických zdrojů a výstavby nových, je to jen zlomek. Jen výstavba dvou nových jaderných bloků v Temelíně vyjde dle předběžných odhadů až na 500 miliard korun. Další stovky miliard si vyžádá případná výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech a ve slovenských Jaslovských Bohunicích. K tomu je nutné připočíst desítky miliard korun, které bude stát rekonstrukce některých dosluhujících tepelných elektráren na severu Čech a výstavba nových. ČEZ je sice dlouhodobě na špici nejvýdělečnějších tuzemských firem, ale financování výstavby nezvládne bez velkých bankovních půjček. „Na výběr jsou de facto dvě možnosti, buď kupovat podíly v zahraničních firmách, nebo se v dalších letech soustředit především na budování nových zdrojů, hlavně pak v tuzemsku,“ konstatoval zdroj.
Další příležitosti
Pro vedení firmy je tu ještě jedno velké lákadlo. O výstavbě nových jaderných zdrojů začínají uvažovat i další země střední a východní Evropy, třeba Polsko, Maďarsko či Slovensko. A ČEZ by se na takové výstavbě rád podílel. I proto se v této souvislosti vedení elektrárenské firmy intenzivně zabývá myšlenkou, zda do výstavby jaderných elektráren nepřibrat nějakého finančně silného „parťáka“ z oboru. „Příležitosti jsou skutečně obrovské, nicméně lidská a finanční kapacita nám neumožňuje, abychom v regionu ještě více otiskli svůj palec. Šanci vidím v tom, vytvořit silný finanční vehikl a pořádně proniknout na regionální trh,“ řekl již dříve Vladimír Schmalz, ředitel úseku fúzí a akvizic. Současně dodal, že větší angažovanost ČEZ při výstavbě nových jaderných elektráren ve střední a východní Evropě je pro firmu šance, jak se stát regionálně silným hráčem.
O změně strategie ostatně svědčí i to, že ČEZ upustil od dvou významných zahraničních akvizic. Vedení společnosti o prázdninách rozhodlo, že nepodá nabídku na vstup do polské energetické společnosti Energa ani na privatizaci německé energetické divize Steag. Ve společnosti Energa prodává polská vláda asi 83 procent akcií, jejichž hodnotu analytici odhadují na 4,2 miliardy až 5,4 miliardy zlotých, tedy na 26 až 33,7 miliardy korun. ČEZ se přitom dostal na užší seznam zájemců o Energu na začátku června společně s Energetickým průmyslovým holdingem (EPH) a dalšími třemi firmami. Energa se specializuje na distribuci elektřiny. „Rozhodli jsme se nepodat nabídku na Energu a dále toto rozhodnutí nebudeme nyní rozvádět,“ komentoval rozhodnutí firmy její ředitel Martin Roman. Zároveň dodal, že se ČEZ hodlá v tuzemsku soustředit na posilování svých pozic v sektoru teplárenství.
Energetické impérium
Ke konci loňského roku vlastnil ČEZ pětašedesát společností v zahraničí s takřka šestnácti tisíci zaměstnanci. Na tržbách energetické skupiny se podílejí zhruba šedesáti miliardami korun a na stálých aktivech více nwež čtvrtinou. Zahraniční expanzi započala firma v roce 2005, kdy ovládla majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech. Ve stejném roce pak uspěla i v tendru na koupi majoritního balíku v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V roce 2006 společnost ovládla dvě polské tepelné elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu. O rok později se nejvýznamnější zahraniční akvizicí stalo partnerství s maďarskou firmou MOL na společnou výstavbu plynových elektráren.
Počátkem července 2008 uspěla společnost ČEZ v konsorciu s tureckým partnerem v aukci na distribuční společnost Sedas, a to prostřednictvím společné firmy Akcez Enerji, ve které vlastní padesátiprocentní podíl.
ČEZ rovněž staví v Rumunsku největší větrnou přímořskou farmu v Evropě Fantanele a Cogealac s instalovaným výkonem 600 megawattů. Společnost také ovládá 76procentní podíl v jediné albánské distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes. Navíc jako partner figuruje v projektech dostavby 3. a 4. bloku rumunské jaderné elektrárny Černavoda a ve výstavbě jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. ČEZ ovládá i podíl v německé těžební a elektrárenské společnosti Mibrag.
