Zájem o zvýšení svých podílů v českých distribučních společnostech projevil E.ON Miliardový obchod nebyl pro elektrárenskou společnost patrně jediným cílem. Úder z oblasti supertěžké váhy profesionálního boxu zasadil ČEZ největšímu tuzemskému distributorovi elektřiny Severomoravské energetice.
Zájem o zvýšení svých podílů v českých distribučních společnostech projevil E.ON
Miliardový obchod nebyl pro elektrárenskou společnost patrně jediným cílem.
Úder z oblasti supertěžké váhy profesionálního boxu zasadil ČEZ největšímu tuzemskému distributorovi elektřiny Severomoravské energetice. Elektrárenská společnost ČEZ uzavřela v závěru loňského roku kontrakt s Ostravskokarvinskými doly (OKD) na dodávky elektřiny pro letošní rok. OKD se tak stala vedle distribučních společností největším konečným zákazníkem ČEZ. Těžební společnost je po Českých drahách a Chemopetrolu třetím největším odběratelem elektřiny v ČR. Smlouva zní na dodávky zhruba jedné TWh elektřiny, což znamená, že ve finančním vyjádření se může jednat o obchod za miliardu korun. O tuto částku se sníží letošní tržby Severomoravské energetice, která dosud těžební společnosti proudem zásobovala. „Je to hodně,“ říká Jiří Gavor z poradenské firmy Ena a dává do souvislosti množství proudu prodaného OKD s celkovou roční spotřebou v České republice, která se pohybuje něco nad 50 TWh. „Když se dovezou do České republiky tři terrawathodiny, je z toho poprask,“ upozorňuje Gavor. V roce 2001 představovaly tržby Severomoravské energetiky, která je největším tuzemským distributorem proudu, 14 miliard Kč. Přesné výsledky hospodaření za loňský rok nejsou ještě známé.
Uhlí z OKD odebírají Dětmarovice
„Jsem potěšen, že jsme ve výběrovém řízení OKD uspěli. Věřím, že naše dlouhodobé partnerství se tímto krokem ještě prohloubí,“ řekl k tomu ředitel ČEZ pro obchod Pavel Hejkal. Nepřímo tak naznačil, že pro výběrové řízení vyhlášené OKD na dodavatele proudu mohla elektrárenská společnost nabídnout i jiná lákadla než pouze výhodnou cenu. ČEZ je dlouhodobým odběratelem černého uhlí od OKD pro elektrárnu Dětmarovice, takže má možnost tlačit na těžební společnosti z této pozice. „Byli nejlepší ve výběrovém řízení,“ uvedl k tomu mluvčí OKD Radek Chalupa bez dalšího komentáře. Analytici se ale shodují, že elektrárenské společnosti v tomto případě ani o vylepšení svého hospodaření tolik nešlo. Cílem má být pádná odpověď na nevyhlášenou válku některých nezávislých výrobců elektřiny a distribučních společností. Protivníci, ale i někteří obchodní partneři zaútočili v prosinci na ČEZ v nejméně příhodnou dobu, a to když čekal na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS), zda povolí jeho spojení s distribučními společnostmi.
Pokračování sporů
„Tento projekt je zbytečně megalomanský,“ uvedl v této souvislosti před novináři generální ředitel SME Tomáš Huner. SME, jako jeden z nejostřejších kritiků fúze, se také snažila dostat mezi účastníky správního řízení ÚHOS a vytvoření tzv. SuperČEZ zabránit. Pokračovaly tím spory mezi elektrárenskou společností a největším tuzemským distributorem elektřiny z loňského roku, kdy se SME nedohodla s ČEZ na nákupu základního pásma Duhové elektřiny a raději proud ve výši 2,5 TWh nakoupila v zahraničí. „Mrzí nás ztráta OKD,“ řekl k tomu mluvčí SME Pavel Nováček, ale dodal, že na otevřeném energetickém trhu, kde si zákazník volí dodavatele proudu, je to běžné. Připomněl, že SME má zatím pro příští rok uzavřeny smlouvy se 65 oprávněnými zákazníky, kteří si již mohou vybrat dodavatele elektřiny. Firma získala některé odběratele mimo region, například Dopravní podnik v Ústí nad Labem, Severočeskou armaturku či Gramofonové závody v Loděnicích. SME nebyla jediným vážným kritikem spojení výroby a distribuce elektřiny, o kterém v květnu po předchozí nevydařené privatizaci elektroenergetiky rozhodla vláda. Vytvořením silnějšího ČEZ se cítila ohrožena například Severočeská energetika, z nezávislých výrobců elektřiny Pražská teplárenská nebo Dalkia Morava. Naproti tomu odboráři z elektráren a horníci ze Severočeského sdružení odborových svazů zaslali premiéru Vladimírovi Špidlovi otevřený dopis, v němž vyjádřili znepokojení z mediální kampaně proti propojení ČEZ a distribučních společností. Poukázali přitom na rostoucí tlak proti fúzi nejen ze strany zahraničních energetických společností, které si nepřejí mít silného konkurenta na českém energetickém trhu, ale i od představitelů podniků, které vlastní stát.
Podmínky ÚOHS
Antimonopolní úřad nakonec fúzi povolil, ale se třemi podmínkami, které by výrazně ovlivnily původní plán. Úřad povolil spojení ČEZ s pěti distributory, v nichž má získat majoritu, a to Středočeskou energetickou, Východočeskou energetikou, Severočeskou, Západočeskou a Severomoravskou energetikou. Podmínkou je, aby ČEZ do roka jednu z těchto distribučních firem prodal. V Jihočeské energetice, Jihomoravské a Pražské energetice získala elektrárenská společnost blokační minimum 34 procent, ale tyto minoritní podíly musí ČEZ rovněž do roka prodat. Dále musí prodat ve stejné lhůtě 34procentní podíl v České přenosové soustavě, která zabezpečuje dálkovou přepravu elektřiny v tuzemsku i export do zahraničí. ČEZ tvrdí, že ÚHOS svými podmínkami popřel představu vlády o energetice v ČR. „Navíc krátká doba pro převod podílů reálně vede pouze ke znehodnocení majetku současných akcionářů ČEZ ve prospěch zahraničních nabyvatelů,“ vyjádřil se k tomu mluvčí elektrárenské společnosti Ladislav Kříž. Antimonopolní úřad si měl podle představitelů ČEZ dokonce vyhradit právo schválit, kterému zájemci budou podíly prodány.
Zájem Němců
Zájem o získání podílu až ve čtyřech regionálních distributorech inzerátem v českém tisku projevil německý E.ON. Firma, která již vlastní podíly v šesti českých distributorech, je připravena okamžitě zahájit jednání.
