Přechod od přímého k nepřímému zdanění není českým experimentem, trendem většiny zemí. Důvod je zřejmý - vlády si chtějí zajistit stálé výnosy a přesouvat náklady na dodržování daňové legislativy ze státních úřadů na samotné poplatníky. Z tohoto pohledu je nárůst nižší sazby DPH z pěti na devět procent v rámci reformy veřejných financí pochopitelný.
Přechod od přímého k nepřímému zdanění není českým experimentem, trendem většiny zemí. Důvod je zřejmý - vlády si chtějí zajistit stálé výnosy a přesouvat náklady na dodržování daňové legislativy ze státních úřadů na samotné poplatníky.
Z tohoto pohledu je nárůst nižší sazby DPH z pěti na devět procent v rámci reformy veřejných financí pochopitelný.
Rovněž rostoucí schodek státního rozpočtu takový krok nesporně považuje za rozumný. Sazby nepřímých daní zvýšili v nedávné době i někteří naši sousedé. Například Slovensko zrušilo sníženou sazbu a zavedlo jedinou. V Německu základní sazbu zvedli z 16 na 19 procent v lednu.
Česká vláda ale nerozhodla o zvýšení DPH proto, abychom byli „in“, ale spíš v duchu přísloví „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Předvolební sliby politiků hovořily o snižování daně z příjmu. Tak jsme se ho v jakési kocourkovské verzi dočkali, zpestřené o vyšší sazbu DPH, o které se před volbami příliš nehovořilo.
Lidé, kteří žijí sami nebo bez dětí, budou na přímých daních odvádět stejně nebo více než dosud. A kdo chodí na koncerty, do muzeí, kupuje knihy, lyžuje a v neposlední řadě touží po vlastním bytě či domu, si rovněž připlatí.
Kolik různých informací o změně DPH za poslední dobu bylo zveřejněno? Naprosto markantním příkladem jsou stavební práce. „Změny daně z přidané hodnoty spolu s otazníkem kolem platnosti a definice sociálního bydlení jsou nesmysly. Trvale a soustavně deformují trh a ceny, komplikují firemní strategii i nákupní rozhodnutí,“ kritizuje oprávněně například Aleš Michl z Raiffeisenbanky.
Bylo to jako na houpačce. Nejprve zvýšení daně s ohledem na končící výjimku České republiky ze strany Evropské unie možná až na 19 procent. Pak setrvání v nižší DPH u výstavby menších bytů a domů podle definice sociálního bydlení schválené vládou, poté možná setrvání ve snížené sazbě. Nakonec ovšem zase parlamentem odhlasované zvýšení snížené sazby daně na devět procent.
Jak to skutečně bude, se dozvíme na podzim po jednání ministrů financí zemí Evropské unie. Ale jaká je dlouhodobá strategie naší vlády v léčení schodku státního rozpočtu, to se asi nedozvíme nikdy. Zatím zažíváme spíš chaos.
Vláda rozhodla o DPH spíš v duchu přísloví „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“.