51,7 procenta účastníků Manažerského barometru by vyměnilo ministra vnitra Radka Johna
Vyberte jednoho z ministrů české vlády, který je podle vás nejvíce zralý na výměnu.
- John 51, 7 %
- Fuksa 8,2 %
- Heger 7,1 %
- Bárta 5,8 %
- Kalousek 3,5 %
- Drobil 3,5 %
- Drábek 2,4 %
- Pospíšil 2,4 %
- Nečas 2,4 %
- Jankovský 1,2 %
- Vondra 1,2 %
- Kdokoli z VV 2,4 %
- Nevím 4,7 %
- Nikdo 3,5 %
Prezident Václav Klaus jmenoval současnou vládu 13. července, pověstných sto dní hájení tedy skončilo již v říjnu. V hodnoceních médií, jež uplynulou dobu většinou provázejí, se jako nejslabší článek kabinetu jevil ministr vnitra Radek John z Věcí veřejných. Výzev k jeho odstoupení od té doby z nejrůznějších příčin notně přibylo i od opozičních stran. Jako další adepti na výměnu bývají občas zmiňováni i ministr zdravotnictví Leoš Heger, životního prostředí Pavel Drobil či školství Josef Dobeš. A právě v jeho případě se mínění respondentů Manažerského barometru diametrálně liší. Dobeš patří ke čtyřem ministrům, kteří prošli aktuální anketou týdeníku EURO s čistým štítem. Kromě něj by ani jeden z oslovených manažerů nevyměnil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, ministra průmyslu Martina Kocourka a Jiřího Bessera, šéfa resortu kultury.
Naopak více než polovina hlasujících se vyslovila pro konec ministerské kariéry bývalého novináře Radka Johna. „Zmatečné a naivní návrhy třeba boje proti korupci svědčí o jeho nevyzrálosti pro post ministra. Ale abych byl spravedlivý – je možné, že jiní ministři odvádějí horší práci, jenom to o nich není dostatečně známo. České republice a myslím, že i politikům samým, by prospělo stanovení konkrétních měřitelných cílů pro každý rok a pro celé volební období. Tyto měřitelné cíle a jejich vyhodnocení by byly zveřejňovány, “ navrhuje recept ke zlepšení práce celého kabinetu jeden z dotázaných. Pro jiného z hlasujících je dokonce John jedním z nejkomičtějších ministrů v posledních letech.
Opominout však nelze ani skupinu hlasujících, kteří jsou s vládou jako celkem spokojeni. „Vláda je tým, pokud funguje, proč někoho měnit?“ ptá se jeden z nich. Jeho názor není osamocený; čas k jakýmkoliv změnám ani podle jiných ještě nenazrál: „Přestože nesouhlasím s některými názory a opatřeními ministrů, na výměnu bych ještě nikoho zatím neviděl, chce to ještě počkat.“ „Domnívám se, že ve srovnání s dřívějšími vládami má ta současná nejlepší složení. Nejméně je snad slyšet o ministru kultury Besserovi a ministru pro místní rozvoj Jankovském. Výsledky jejich práce mi zůstávají skryty; buď se teprve skokově projeví a budu příjemně překvapen, nebo by se z nich postupně mohli stát adepti výměny. Zatím bych ale počkal a ponechal vládu ve stávající skladbě. “
Další hlasující by s odvoláváním také posečkal, leč svého adepta přece jen našel: „V této vládě nemám akutních antipatií, na první rozmysl mne nikdo nenapadl. Dříve to bylo zřejmější – mladý kariérista Gross neměl nikdy být ministrem vnitra, prohnaný Němec neměl nikdy být ministrem spravedlnosti, podezřelý z korupce Čunek neměl nikdy být ministrem místního hospodářství. Současní ministři by ale měli dostat ještě více času. I ten Vít Bárta se snaží. Nicméně na výměnu volím právě jeho, z principu, i když je to manažer. Princip spočívá v tom, že se mi nelíbí, když strany do ministerských rolí jmenují sebe, tedy své šéfy. Dle mých představ by měl být nominován odborník, politicky blízký ideálům strany, nikoli přímo šéf strany. I v tomto případě si partajníci a politikáři v Čechách nenechají utéci svá koryta. Takže Vít Bárta.“
Tomuto respondentovi na postu ministra nevyhovuje Leoš Heger a uvádí pádné argumenty: „Při prvním vystoupení v televizi se představil v naprosto komické roli, když řekl, že zdravotnictví je dvacet let v rozkladu. Vzhledem k tomu, že v rozkladu může být něco, co předtím bylo v pořádku, a vzhledem k tomu, že souhrnný ukazatel kvality zdravotní péče a kvality života vůbec – průměrný věk dožití – mezitím stoupl o neuvěřitelných sedm let, je ve výroku ministra zřejmý rozpor. Ten člověk je úplně mimo, je nalevo od komunistů a zdravotnictví rozhodně nezreformuje tak, aby bylo ještě kvalitnější a ve svém provozu úsporné. Měl by proto jít co nejdříve ven.“
Ani ministr financí by pomyslné defenestraci neunikl: „Volím Miroslava Kalouska pro jeho podporu daňových zákonů, které zpětně mění pravidla hry pro investory. Tato neúcta údajně pravicového politika k právu a k legitimním očekáváním účastníků trhu je neomluvitelná schodkem veřejných financí.“
Názorovou přehlídku českých manažerů na téma výměna ministrů můžeme uzavřít tímto přiznáním: „Je to nejtěžší otázka, jakou jsem od vás kdy dostal. Vybrat nejneschopnějšího ministra z neschopných ministrů v dnešní vládě si opravdu netroufám.“
Odpovídalo 85 manažerů
