Soukromá firma chce vybudovat a provozovat civilní část armádní letecké základny
Zakázku na výstavbu a následnou správu civilní části strategické letecké základny české armády v Čáslavi by chtěla získat společnost Damovo ČR. Do modernizace letiště nyní investují stovky milionů korun jak české ministerstvo obrany, tak i Severoatlantická aliance.
Damovo donedávna ovládal přímo švédský Ericsson, který se podílí na výrobě stíhaček Gripen. Nyní má ve společnosti pětinový podíl. Damovo chce v Čáslavi použít takzvaný Public Private Partnership (PPP) projekt, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Postaví pro vojáky například ubytovnu, bazén a jídelnu. Po dokončení ale nehodlá budovy předat vojákům a sbalit kufry. Chce je i nadále vlastnit a provozovat, armáda bude jen dohlížet, zda je všechno v pořádku.
Zástupci Damova tvrdí, že čáslavskou akci neplánují jako součást zatím utajovaného offsetového programu, který doplňuje nedávno schválený pronájem čtrnácti švédských nadzvukových letounů. „Ne, o offsety nejde,“ řekl týdeníku EURO mluvčí Damovo ČR Radomír Mervart.
Zvyklí na komfort.
V Čáslavi by mělo jít o jeden z prvních projektů PPP v resortu českého ministerstva obrany. „Čáslav je myslím tím nejpříhodnějším případem, kde by se měl udělat pilotní PPP projekt pro armádu. Kde by se vyzkoušelo, jak to bude fungovat,“ řekl týdeníku EURO prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
Proč zrovna Čáslav? „Je to výkladní skříň. Tam budou nejvíce létat lidé z NATO, to bude letiště, které bude nejvíce využívané. Oni jsou zvyklí na komfort. Kdybychom to budovali z vlastních zdrojů nějakých deset patnáct let, řeknou si proboha, to je nějaké polní letiště, tam není civilizace,“ dodal Hynek.
Modernizace čáslavské základny, ze které mají vzlétat i objednané pronajaté gripeny, začala v loňském roce. Armádní propočty uvádějí, že náklady na rekonstrukci, která by neměla trvat déle než patnáct let, nepřesáhnou čtyři miliardy korun. Část z potřebných milionů (zatím jde zhruba o 200 milionů korun) dodá i Severoatlantická aliance z rozpočtu svého programu bezpečnostních investic NSIP (NATO Security Investment Programme).
Čáslavský projekt ale zatím probíhá standardním způsobem. Vojáci si klasicky nakupují služby a zboží. Momentálně se totiž staví citlivé letištní zóny C a B, které armáda nehodlá nikomu „cizímu svěřit“. Jde přímo o takzvanou bojovou část základny a letištní plochu.
Damovo chce áčko.
Zóna A, o kterou má Damovo zájem, by měla být více méně přístupná i veřejnosti. Má v ní být vystavěna ubytovna hotelového typu a další ubytovací prostory, sportovní a společenské centrum, stravovací komplex, posádková ošetřovna, nákupní centrum a středisko služeb. Práce na ní ale zatím stojí, vojáci nemají dostatek peněz. „Přehodnocujeme, co je skutečně důležité a co méně. Vychází nám, že vše musí jít do bojové zóny. Na ostatní investice peníze nejsou,“ komentoval situaci před časem velitel základny Jiří Verner.
Právě toho chce zřejmě Damovo využít. Jeho vedení totiž tvrdí, že při využítí PPP projektu armáda nakonec ušetří. „Nejde pouze o úsporu prostředků z rozpočtů všech zúčastněných stran, ale zvláště o efektivitu provozu jednotlivých komplexů, snížení nezaměstnanosti v průběhu realizace a při provozu areálu,“ uvedl mluvčí Radomír Mervart. „To armádě umožní soustředit se především na hlavní činnosti a obslužná činnost bude dle projektu řešena z jiných zdrojů. Je předpoklad využití zejména místních pracovních sil, které budou po patřičném zaškolení zastávat potřebné profese zcela mimo rámec armády. Zkušenosti z obdobných projektů ukazují výraznou úsporu prostředků na tento obslužný provoz. Je většinou patrná ve zvýšení obvyklých standardů u většiny obslužných celků při zachování nebo i snížení celkových nákladů na ně,“ dodal Mervart.
Cítí miliony
Současně s pracemi v Čáslavi se modernizuje také letecká základna v Náměšti nad Oslavou. Náklady na oba projekty se blíží deseti miliardám korun. Zbrojaři a firmy, které s armádou spolupracují vědí, proč se snažit. Cítí obrovské zisky. Zjišťují, že na projektech pro českou armádou mohou slušně vydělávat. A hlavně, že v budoucnosti nepůjde jen o dodávky zbraní. Vojáci se už nechali přesvědčit a začínají rozjíždět první outsourcingové projekty. Letos na ně má padnout „jen“ 70 milionů korun, v roce 2005 ale už bezmála 812 milionů a v dalších letech až jedna miliarda korun ročně. Potenciální armádní kontraktoři ale chtějí možnosti tučných zisků co nejvíce rozšířit a nyní vojákům nově navrhují orientaci právě na PPP projekty.
„Je to tak. Bylo by málo zůstat jen u těch elementárních outsourcingových projektů. Chce to PPP,“ říká prezident českých zbrojařů Jiří Hynek.
