Menu Zavřít

Chceme decentralizovat policii

10. 6. 2010
Autor: Euro.cz

U ministerstev vedených představiteli Věcí veřejných se...

Celý podtitul: U ministerstev vedených představiteli Věcí veřejných se o zakázky ucházet nebudeme, tvrdí poslanec a spolumajitel agentury ABL

EURO: Často se agentuře ABL vytýká, že díky vašim politickým kontaktům získává lukrativní zakázky. Jaká část tržeb ABL připadá na veřejný sektor? BÁRTA: Podíl veřejného sektoru na našich výnosech pravidelně uvádíme a nikdy to nebylo více než sedm procent, zbytek pochází od komerčních firem. To, že ABL nijak neprofituje z nějakých politických kontaktů, potvrzuje i fakt, že agenturu jsem založil před 18 lety a ona celou dobu roste přibližně stejným tempem. Nikdy nás dopředu nepostrčila žádná velká státní zakázka. Naopak naši klienti, k nimž patří velká obchodní centra a nadnárodní společnosti, stát ke své činnosti příliš nepotřebují, a často k němu mají dokonce rezervovaný vztah. To znamená, že pro podnikání ABL je velmi důležitá nezávislost na politice. I proto jsem veškeré dary straně Věci veřejné (VV) dával já jako fyzická osoba, nikdy to nebyla ABL.

EURO: Nezískala by přece jen ABL výhodu vůči konkurenci, kdyby strana VV v případné koaliční vládě obsadila pozici ministra vnitra? BÁRTA: K našim zákazníkům patří Tesco nebo Škoda Auto, jak myslíte, že by jim v jejich podnikání pomohly nějaké zpravodajské informace? Pokud budou chtít tyto firmy komunikovat se státem, tak to určitě umí přímo a nepotřebují k tomu bezpečnostní agenturu. Jakékoliv podezření, že zkouší komunikovat nějak zprostředkovaně, by je naopak značně poškodilo. Stejný závěr můžete udělat i pro naše klienty z veřejného sektoru. Pracovali jsme například pro Prahu 10 a Prahu 11, kde se jednalo o velice jednoduchou detektivní aktivitu – takzvanou pasportizaci bytových jednotek. V principu šlo o kontrolu oprávněnosti užívání bytů ve vlastnictví města, což pomáhá radnicím zbavit se černých nájemníků. Pasportizace v praxi znamená, že obejdete jednotlivé bytové jednotky, podíváte se na poštovní schránku, zeptáte se sousedky, kdo tam bydlí, zkontroluje katastr nemovitostí a máte hotovo. Jistě uznáte, že u takové zakázky opět moc prostoru pro využití informací od tajných služeb nebo z ministerstva vnitra není.

EURO: Můžete ale zaručit, že když VV ve vládě bude mít ministra vnitra, tak agentura ABL z toho nebude přece jen profitovat? BÁRTA: Mně vadí jakýsi dvojí metr, který se tu vytváří. Karla Schwarzenberga také nikdo nenutí, aby se vzdal svých lesů a rybníků, přestože na ně čerpá zemědělské dotace a zřejmě se stane členem vlády, jež o podpoře agrárního sektoru bude rozhodovat. Ten základní problém je v transparentnosti – je třeba vědět, kdo za firmou ucházející se o nějakou státní zakázku stojí. Proto prosazujeme zákaz zadávání veřejných zakázek firmám s neznámou vlastnickou strukturou a zrušení akcií na doručitele. Navíc podpisem etického kodexu VV jsem se – stejně jako všichni ostatní poslanci této strany – zavázal, že nikdy nepodpořím veřejné zakázky jakékoli obchodní společnosti, v níž figuruji já sám nebo osoby mně blízké. Jinými slovy, pokud politik VV stane v čele nějakého ministerstva, tak ABL se nebude účastnit žádného tendru vyhlašovaného tímto resortem. Můžete brát jako jakýsi veřejný závazek. Přitom si hospodaření ABL může každý zkontrolovat, každoročně zveřejňujeme výroční zprávu, která také obsahuje informaci o zakázkách z veřejného sektoru. Pokud by se jejich podíl v příštích letech dramaticky zvyšoval, tak novináři určitě přijdou a budou mi klást všetečné dotazy. Takový vývoj ale nepředpokládám.

EURO: Největší veřejnou zakázkou ABL je správa pražských věží. Nakolik je to pro agenturu zisková záležitost? BÁRTA: V době před příchodem ekonomické recese, tedy v roce 2008, Pražská informační služba (PIS) vydělávala 45 milionů korun ročně na vstupném. Počátkem loňského roku však tyto příjmy prudce klesly, a to o jednu třetinu. Proto se PIS rozhodla vyhlásit výběrové řízení na provozovatele věží. Tendr ABL vyhrála a nyní PIS garantujeme roční příjem ve výši 50 milionů korun bez ohledu na vývoj návštěvnosti. Přestože ABL získala věže do správy jen na jeden rok, tak jsme do objektů značně investovali. A to jak do jejich propagace, tak úpravy expozic; celkově to bylo pět milionů korun. Nejvíce peněz zamířilo do věže kostela svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, kde došlo k rekonstrukci někdejší pozorovatelny Státní bezpečnosti a vytvoření vůbec první expozice tohoto typu v Praze. Takové kroky nám pomohly na některých svěřených věžích výrazně zvýšit návštěvnost. A co se ziskovosti týče, v tomto okamžiku ABL na pražských věžích rozhodně nevydělala. Vnímáme to však jako investici do budoucna a doufám, že dokážeme PIS přesvědčit, abychom mohli ve správě těchto objektů pokračovat. Dlouhodobě věřím, že tento projekt bude ziskový.

MM25_AI

EURO: Zpět k resortu ministerstva vnitra, o který zřejmě Věci veřejné poměrně stojí. Jaké máte v tomto ohledu plány? BÁRTA: Věci veřejné chtějí decentralizovat policii a vytvořit metropolitní policie. Ty by měly vzniknout alespoň v největších českých městech s více než sto tisíci obyvateli, kde vzniká 50 procent veškeré trestné činnosti. Nyní zde vedle sebe často nepříliš efektivně funguje státní a obecní policie. Naším cílem je spojit obecní i státní pořádkovou a dopravní policii do jednotného systému řízení tak, aby se dostala pod větší kontrolu samospráv. To zaručí více policistů v ulicích a vyšší efektivnost výdajů. Za druhé požadujeme, aby pod předsedou vlády vznikl inspekční a kontrolní orgán všech bezpečnostních složek, tedy vyvedení z resortu ministerstva vnitra. Za třetí požadujeme reformu tajných služeb, které chceme sjednotit, protože nyní je považujeme za těžko koordinovatelné a řiditelné.

EURO: Dle programu Věcí veřejných chcete ministerstvo vnitra sloučit s ministerstvem obrany. Proč? BÁRTA: Mělo by tak vzniknout ministerstvo bezpečnosti. V dnešní době totiž hranice mezi vnitřním a vnějším bezpečnostním rizikem splývá. O podobném kroku se diskutovalo i v USA po útocích 11. září 2001. Potřeba lepší koordinace obou resortů by byla žádoucí nejen v případě teroristických hrozeb, ale i například u živelných katastrof. Kromě sloučení obou resortů chceme také snížit ministerstvu obrany 20 procent rozpočtu, jedná se o deset miliard korun. Ty se přesunou do rozpočtu ministerstva školství, kde jsou z našeho pohledu pro budoucnost Česka mnohem více potřeba. Potřebujeme tu inženýry, vědce, techniky a počítačové odborníky. Jen tak totiž získáme důvěru zahraničních investorů, že se v Česku vyplatí budovat vývojová centra a výroby s vysokou přidanou hodnotou. Navíc komplexní armádu považujeme v případě naší země za úplný nesmysl. Chceme přimět ozbrojené složky ke specializaci. Prostě celá bezpečnostní politika VV je postavena na jasném zprůhlednění bezpečnostního systému a také snížení jeho nákladů.

  • Našli jste v článku chybu?