Menu Zavřít

Chceme plošné mýto

12. 4. 2007
Autor: Euro.cz

Stát musí dopravcům garantovat jednolitý mýtný systém

Tak jsme se dozvěděli, že mýto, zavedené letos na dálnicích, za první kvartál vyneslo 1,317 miliardy korun. Půjde-li to tak dále, na konci roku to může být až šest miliard. Máme padnout na zadek? Nic proti firmě Kapsch, která výběr zajišťuje, ale vzhledem k potřebám české dopravy je to nula celá nic. Navíc od těch šesti miliard musíme odečíst stamiliony, které bude třeba firmě Kapsch zaplatit za dodávku technologie a poskytování služeb. Státní fond dopravní infrastruktury, který má letos rozpočet 60 miliard korun, velmi rychle vysychá stejným tempem, jako se zužují privatizační příležitosti. Je politicky neúnosné, aby vláda i v dalších letech vysypávala prasátko jménem ČEZ. Shodneme-li se na tom, že dokončení dopravní sítě je pro tuto zemi prioritou, je třeba hledat jiné zdroje. Bylo by přirozené, kdyby výstavba dálnic byla propříště financována jen z peněz vybraných od uživatelů sítě - z výtěžku spotřební daně z paliv a právě z mýta. Ministerstvo dopravy v těchto dnech řeší, jak s celým mýtným projektem naložit. Zdroje týdeníku EURO hovoří o tom, že plánovaná druhá etapa výstavby na vybraných silnicích první třídy bude odpískána. Respektive že se letos nebude stavět na avizovaných 1200 kilometrech, ale pouze asi na pětině „jedniček“ napojených na hraniční přechody, přičemž se stejně jako na dálnicích počítá s využitím čistě mikrovlnné technologie. Zbytek komunikací, které měl pokrýt satelit, se zatím odloží k ledu. Ministerstvo dopravy si je zřejmě vědomo rizika, že takzvané hybridní řešení smete ze stolu antimonopolní úřad, protože není v souladu s původní zadávací dokumentací veřejné zakázky. Ono bohatě stačí, kolik právních průšvihů musí resort řešit již nyní. Za současné situace je toto řešení asi jediné rozumné. Ale co dále? Je záhodno, aby ministerstvo začalo neprodleně připravovat zadávací řízení pro úplně novou zakázku, která by se zdaleka netýkala jen nedodělaných silnic první třídy. Na elektronickém mýtu je kouzelné především to, že systém dokáže být v maximálně možné míře spravedlivý. Největší částky platí ti, kdo komunikace nejvíce zatěžují. Spravedlnost nefunguje, jestliže zpoplatnění nepodléhají všechna vozidla na všech komunikacích. Starostové a hejtmani jsou v právu, když volají i po zpoplatnění silnic nižších tříd, protože si část kamionů už našla objízdné trasy skrze jejich města a obce. Kdyby celou věc posuzoval Ústavní soud, musel by konstatovat, že není možné, aby jeden vlastník komunikací (stát) získával na úkor druhého (samospráva). Možná se to dopravcům špatně poslouchá, ale plošné zpoplatnění je jediným myslitelným cílem celého projektu. A tak nový tendr musí být bezpodmínečně zorganizován tak, aby dodavatel technologie byl schopen pokrýt celou republiku, veškerou silniční síť. Politici poté rozhodnou, v jakém sledu bude plošné zpoplatnění nabíhat. Spor o to, kterou technologii použít, zda mikrovlnnou, či satelitní, už netřeba řešit. Mýtné brány mají své místo pouze na nejvytíženějších autostrádách, pro silnice nižších tříd s tisíci křižovatkami jsou prakticky nepoužitelné. Výběrové řízení by mělo být nastaveno tak, aby vyhrál dodavatel nabízející nejpříznivější poměr mezi náklady a výnosy. Že nejspíše uspěje satelitní řešení, je nabíledni. Stát ale musí dopravcům garantovat, že český mýtný systém bude navenek působit jako jednolitá hmota, přestože pod slupkou může být vícero poskytovatelů. Uživatelé musejí dostávat pouze jedinou fakturu a ve voze mít jednu univerzální palubní jednotku. Mělo by to fungovat jako ve světě telekomunikací, kde operátoři uzavírají dohody o propojení a zákazník komunikující napříč sítěmi dostává účet od toho operátora, u něhož je registrován. Topolánkův kabinet bude ještě letos rozhodovat, budou-li mýto platit i nižší hmotnostní kategorie než jen vozidla nad dvanáct tun. Ozývají se hlasy, že zavedení povinnosti pro auta nad 3,5 tuny by se již viditelně odrazilo v růstu inflace. Je sice pravda, že se tímto způsobem náklady na výstavbu silniční sítě plně promítnou do každé láhve piva, jogurtu a rohlíku, ale co je na tom vlastně špatného? Koneckonců to může být i docela účinná zbraň proti bezuzdné globalizaci a stále rostoucím transferům spotřebního zboží napříč Evropou. Lokální výrobci, kteří jsou nejblíže spotřebitelům, budou ve výhodě. Takže by plošné mýto měla podpořit hlavně Strana zelených.

  • Našli jste v článku chybu?