Jak se změnila nabídka ze strany zaměstnavatelů? Proč nemůžu najít zaměstnání tak rychle jako dříve? Takové i jiné otázky slýcháme dnes a denně z úst jednotlivých uchazečů hledajících uplatnění v době, která je typická velkým množstvím nezaměstnaných pohybujících se na trhu práce a nižším počtem aktuálně otevřených pozic.
Autor: Martin Siebert
Štědrost a hýčkání zaměstnanců, na které jsme byli zvyklí, se totiž vytratilo a nahradilo je vyšší sebevědomí zaměstnavatelů, kteří po delší době získali převahu a pevnější půdu pod nohama. To vše vyústilo v pročištění trhu, nabídky i poptávky, a pravděpodobně srazilo i rozumně křivku ocenění hodnoty pracovního výkonu.
Před ekonomickou recesí, která se projevila koncem roku 2008 pobírali zaměstnanci poměrně vysoké mzdy ve většině profesí a často se dalo hovořit o „přeplácení“ jen proto, aby dotyčného společnost získala a udržela ve svým řadách. Sebevědomím tudíž dříve oplývali hlavně zaměstnanci mající rozličné možnosti nového uplatnění v případě rozchodu se stávajícím zaměstnavatelem. Avšak v průběhu prvních „kritických“ měsíců si mnoho lidí začalo rychle uvědomovat reálný dopad nové situace na trhu práce na možnosti získání uplatnění a změnili svůj dosavadní postoj. V současnosti vnímáme znatelně odlišný přístup většiny uchazečů nejen ke stanovení dolní hranice očekávané peněžní odměny, ale k celkovému balíčku výhod k dané pracovní pozici. Z pozice moci dnes může jednat zaměstnavatel.
Z pohledu personálně poradenské společnosti, jejíž konzultanti se běžně setkávají s velkým množstvím různých uchazečů, můžeme konstatovat, že obecný pokles finančních nároků se může pohybovat až do 20% v porovnání s dřívějším obdobím. Mnoho uchazečů se snaží vzniklé ztráty v peněžní složce kompenzovat jinými nepeněžními benefity. Intenzivně toto vnímáme především v oblasti jako je administrativa, lidské zdroje, komunikace nebo služby obecně. Pro uchazeče přestává být na prvním místě výše základní hrubé mzdy, ale do popředí řadí spíše prokazatelná stabilita společnosti, případně možnost vzdělávání, a kariérního růstu. Občas se setkáváme i s tím, že je uchazeč ochoten akceptovat pouze 50% dosavadní mzdy. Tyto výjimečné případy se stávají spíše u pozic specifických, kdy má kandidát ztížené nebo limitované podmínky pro vyhledání odpovídajícího uplatnění na lokálním trhu.
Podstatným nástrojem při vyjednávání o budoucích podmínkách je především tzv. přidaná hodnota uchazeče, tedy konkurenční výhoda, kterou se odlišuje od ostatních. Doporučujeme být v obecném očekávání poměrně flexibilní, jelikož co u jedné společnosti bude velmi žádanou dovedností, za kterou je ochotna připlatit, u druhé může být naprosto nepotřebné, tudíž neoceněné. Toto se projevuje hlavně nyní, kdy takřka každý uchazeč cítí velikou konkurenci při hledání práce a aby uspěl, musí nabídnout něco navíc.
Nakolik jsou dnes lidé hledající práci se situací na trhu dobře obeznámeni? Poměrně ano, nicméně setkáváme se s případy, kdy uchazeč upřednostní několikaměsíční pracovní prodlevu, než aby ustoupil ze svých požadavků. Toto jednání však přináší spíše negativní důsledky a to hlavně nejistotu v očích personalisty (každá delší mezera mezi zaměstnáními s sebou nese otazníky), změnu ve stereotypech a pracovních návycích, případně snížení odbornosti ve specifických případech. Dá se říci, že každým měsícem, kdy uchazeč nepracuje ve svém oboru, ztrácí výhodu oproti svým konkurentům. Na straně druhé, ani varianta, kdy neúspěšně hledající uchazeč volí změnu svého oborového zaměření, není nejšťastnější volbou. Společnosti dnes nedávají příliš šancí těm, kteří v obdobné pozici dosud nepracovali a pokud ano, jedná se spíše o výjimky nebo o nábor absolventů. Toto vše se jeví jako začarovaný kruh a mnohdy není jednoduché tuto situaci řešit.
Obecně řečeno, dnešní doba nahrává uchazečům, kteří umí zhodnotit a prodat své přednosti, mají zdravé sebevědomí a dokáží se přizpůsobit. Pokud přece jen z jakýchkoli důvodů odmítá uchazeč přizpůsobit své nároky trhu, pak se musí připravit na delší hledání, které ale ve finále může skončit pro něj neúspěšně – ostatně jako vždy je důležité být ve správný čas na správném místě a mít i trochu onoho pověstného štěstí.
