ZÁKON O NÁJEMNÉM NEŘEŠÍ JEN STRANY VLÁDNÍ KOALICE. TAKÉ OPOZIČNÍ ODS MÁ SVOU PŘEDSTAVU JAK ZÁSADNĚ ZMĚNIT VZTAH MEZI MAJITELI DOMŮ A NÁJEMNÍKY.
Foto - Bratský: Přestaňme už dotovat menšinu, která měla výhodu výhry v loterii, tedy bytu s dekretem.
říká poslanec ODS Petr Bratský * V čem spočívají vámi navrhované změny?
Úvodem bych předeslal, že budeme bojovat především za změnu v občanském zákoníku, kde je ukotveno nerovnovážné postavení mezi nájemci a nájemníky v neprospěch pronajímatelů. Vzhledem k takovéto právní úpravě nelze vůbec hovořit o právním státě, neboť se jedná o protiústavní ustanovení. Přestože k tomu existují už i výroky Ústavního soudu, vláda tato ustanovení zatím ani nenavrhla zrušit. Změnu občanského zákoníku proto považujeme za základní v celém souboru dalších zákonných změn.
* V čem je ta nerovnováha?
Nemůžete dát nájemníkovi výpověď bez přivolení soudu. A to v žádném případě. Ať již užívá byt bez placení nájemného či v rozporu s dobrými mravy - výpověď musí nejprve schválit soud. My chceme celý proces obrátit. Aby nájemník dostal výpověď, a on pak případně doložil soudu, že je všechno v pořádku a soud tedy výpověď zrušil. Dnes je důkazní břemeno na pronajímateli, a často trvá i několik let, než neplatícího či nepřizpůsobivého nájemníka dostane z bytu pryč. Právo by ale mělo stát na straně toho, kdo poskytuje službu, to znamená nájemní bydlení, a jemuž je příjemce povinován určitým zákonným či smluvním plněním.
* Přejděme však k samotnému zákonu o nájemném…
Podstatou tohoto zákona je, aby byla v určitém čase ukončena regulace nájemného. S tím, že bude existovat místně obvyklé nájemné, které bude směrodatné pro soudy. Toto místně obvyklé nájemné by měl stanovovat Český statistický úřad nebo nějaký jiný nezávislý úřad pro jednotlivé kraje a pro jednotlivé obce. Tak by mělo dojít k nezávislosti při stanovení výše nájemného. Určitě by výši obvyklého nájemného nemělo určovat obecní zastupitelstvo, protože obec má v každé oblasti poměrně dost bytů, takže by její údaje mohly být zkreslující a znamenaly by i střet zájmů.
* Co je to vůbec „místně obvyklé nájemné“ a jak by se vypočítávalo? Myslím, že se bude velice blížit nájemnému, které je v obecních bytech, to znamená v bytech, v kterých je nájemné regulováno, než ceně na černém trhu. S tím, že cena bude zhruba v jedné třetině nad cenou regulovanou. Pokud bych měl uvést příklad: Jestliže se v Praze dnes platí pět a půl tisíce, na černém trhu dvanáct tisíc, tak by se tržní nájemné ustálilo na sedmi a půl až osmi tisících. Praha je ovšem extrémní příklad, a i zde bude ještě nájemné limitováno polohou - v Pařížské ulici či v Nerudovce bude nepochybně nájemné jiné než na Jižním Městě či na Lužinách. Stejně jako jinde ve světě tak vzniknou velmi dobré adresy, dobré adresy a horší adresy. * Měla by se polohová renta vypočítávat či stanovovat úředním postupem, nebo by ji měl určit trh? Na to je velice složitá odpověď. My musíme za prvé dosáhnout toho, aby nájemné nebylo odvozováno pouze od ceny na trhu, ale i od ceny nemovitosti. Tedy od ceny, kterou musí zaplatit za stavbu nemovitosti její majitel. Když to propočítáme třiceti lety životnosti nemovitosti, tak za tu dobu by měl dostat onu investici zpátky. To odpovídá trendu, který je dnes běžný ve světě. Málokdo nám může říkat, že to tak není - je to i v zemích Evropské unie, kde vládnou sociálnědemokratické vlády. Sám jsem proto zvědav, jak bude naše vláda reagovat, až tyto věci do zákona zapracujeme. Ke zmíněné amortizační ceně staveb, jejíž výši si určí trh, by se měl připočítat ještě přiměřený zisk stavebních společností. Ceny bytových staveb určí trh. Banky snad už konečně začnou na tyto stavby dávat zajímavé úvěry, hypotéky a přestanou žít jenom z poplatků. * Hovořil jste o sociálním bydlení. Mělo by být zajišťováno pouze obcemi, anebo i privátním sektorem?
Určitě je dnes ještě prostor pro další privatizaci bytového fondu. Navíc si nemyslím, že by sociální byty měly spravovat pouze obce, že by to měla být výlučně jejich záležitost. Sociální byty mohou být spravovány i různými nadacemi, církvemi či občanskými sdruženími, které mají v náplni práce sociální pomoc. Pochopitelně může dojít i k tomu, že sociální bydlení budou zajišťovat privátní majitelé, s tím, že se jim rozdíl mezi normálním a sociálním nájemným dorovná z veřejných zdrojů. Do té doby by mělo být ale zajištěno, že sociální bydlení nebudou zneužívat bohatí lidé, ale jenom ti, kteří se skutečně ne vlastním zaviněním ocitli v nějaké kritické životní situaci.
* Vedlo by přijetí vašich návrhů i k odstranění spekulací s bytovým fondem?
Samozřejmě, protože fungující trh znamená dostupnější ceny bydlení, než jsou dnes ceny na černém trhu. Proč by lidé, kteří dnes platí horentní sumy darebákům, pronajímajícím nezákonně byty, jež nejsou jejich, měli platit tyto horentní sumy, pokud by nemuseli? Je rovněž obtížné zjišťovat - protože obce mají i spoustu jiných úkolů - kdo a kde pronajímá byt neoprávněně. Nemluvě o tom, že mnozí z nelegálních pronajímatelů ze svých neoprávněných a nezdaněných zisků neplatili majiteli - tedy především obcím - nájem, a přitom je obec nebyla schopna z bytu v dohledné době vyrazit. I to by mělo napravit zrychlené řízení - v případě přijetí novely občanského zákoníku. Deregulace přinese konec toho, že většina národa přestane dotovat ze svých daní onu menšinu, která měla výhodu výhry v loterii, kterou pro ni znamenal byt s dekretem.
* Radnice na Praze 13 svého času pod vaším vedením zavedla jako první nulovou toleranci vůči neplatičům. Dnes tento postup používají i další města. Neobáváte se negativních sociálních dopadů v případě masového vyhánění neplatičů na ulici?
My jsme zavedli nulovou toleranci vůči všem přestupkům, ale neplatiči pro nás znamenali skutečně největší problém. Dohodli jsme se na spolupráci se soudem pro Prahu 5 a s exekutory, a dnes je již okolo sta případů, které se nám podařilo vyřešit. To znamená, že v těchto bytech bydlí občané, kteří chtějí nájemné platit, a jsou rádi, že dostali možnost bydlet kulturně a bez problémů. Navíc pohledávky, které u nás za dlužným nájemným odkoupili, mají možnost uplatňovat u dlužníků prostřednictvím soudu. Přitom mnozí z oněch neplatičů nebyli žádní chudáci, kteří by na nájem neměli. V jiných případech se jednalo o nepřizpůsobivé občany, kteří byt zavalili nejrůznějšími odpadky a učinili ho prakticky neobyvatelným. V každém případě jsme se setkali s kladnou odezvou u veřejnosti. A pokud se týká nějaké nespravedlnosti či podobně, o čemž občas mluví věci ne příliš znalá média? Do doby, než dojde k exekuci, může občan kdykoli přijít na radnici a říci, že se dostal do nezáviděníhodné životní situace, že je na tom momentálně špatně a domluvit splátky či odklad, nebo že žádá o pomoc při shánění zaměstnání. Dodnes nemáme i přes oněch sto výpovědí obsazenou celou ubytovnu. Ti zbylí ale ani nespí v metru či v nějakých tunelech. Z toho je vidět, že ti lidé měli kam jít, a že onen problém není takový, jak se říká.
PETR BRATSKÝ (narozen roku 1955 v Klatovech) Po dokončení Střední průmyslové školy dopravní pracoval jako výpravčí, v roce 1982 ukončil Vysokou školu dopravní v Žilině. Poté působil v Dopravním rozvojovém středisku v Praze a bydlel na pražském sídlišti Lužiny, kde byl v komunálních volbách na podzim 1990 zvolen starostou. V roce 1994 byl znovu zvolen starostou tentokrát již nově pojmenované Prahy 13, nyní působí v radě a zastupitelstvu této městské části. Je poslancem za ODS.
