Vybudovat v Česku televizní stanici vyžaduje především silné nervy a ještě silnějšího investora.
Na českém televizním trhu vzniká díky digitalizaci prostor pro několik nových stanic. Ve čtyřech digitálních sítích, takzvaných multiplexech, bude možné vysílat až dvacet programů. Prozatím jsou obsazeny pouze multiplexy dva – veřejnoprávní síť České televize a multiplex označovaný číslem 2, který provozují České radiokomunikace. Zbývající dva stále mají volné pozice připravené pro další zájemce. Ti po vypnutí analogového signálu mohou od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dostat licenci na vysílání v podstatě automaticky a je jen na nich, s kterým provozovatelem sítě se dohodnou.
A jaké jsou náklady na vybudování nové televize? Například TV Barrandov, která zahájila vysílání letos v lednu, patří známému ocelářskému magnátu Tomáši Chrenkovi. „Disponujeme jednou miliardou korun, kterou investoři na rozjezd TV Barrandov poukázali,“ naznačuje výši Chrenkovy investice do komerční celoplošné televize místopředseda představenstva TV Barrandov Janis Sidovský. Za zpravodajskou Z1 stojí zase finanční skupina J&T. Vzhledem k zaměření televize však byly náklady nižší. „Je to interní číslo, ale řádově se jedná o stovky milionů korun,“ tvrdí generální ředitel Z1 Martin Mrnka. A například plánovaná stanice Fera Feniče Febio TV, která zatím existuje pouze na papíře, bude vyžadovat investici až 1,5 miliardy korun.
Vedle nákladů na vybudování zázemí nebo najímání zaměstnanců tvoří významnou položku i poplatek za umístění stanice do digitálního multiplexu. Vzhledem k obrovským investicím na budování sítě si totiž provozovatelé nechají také patřičně zaplatit. Podle Mrnky, jehož Z1 vysílá v sítí Czech Digital Group, se tyto náklady pohybují v desítkách milionů korun ročně. V multiplexu Českých radiokomunikací je tomu podobně. Ceny se však liší podle délky trvání smlouvy.
Hlavní podmínkou přežití komerční televizní stanice je především získání dostatečného podílu na sledovanosti, či přitáhnutí specifických skupin diváků. Jedině tak se televize stane zajímavou pro inzerenty. Pro stanice typu TV Barrandov to znamená jediné – musí se pustit do nerovného souboje o diváka se zavedenými hráči Novou a Primou. Vinou nižšího pokrytí oproti konkurenci nová televize téměř nemá šanci dosáhnout zajímavého podílu na trhu. I podle Sidovského začne fungovat konkurenční prostředí až po skončení digitalizace, tedy zhruba za tři roky. Martin Nováček z mediální agentury OMD soudí, že kritickou hranicí, kdy je televize zajímavá pro inzerenty a začíná vydělávat, je v Česku zhruba čtyř až pětiprocentní podíl na sledovanosti.
„Každá sledovanost, která není nulová, je pro inzerenty zajímavá. Musí ji ovšem odpovídat adekvátní cena a skladba cílové skupiny,“ upozorňuje Josef Hladík z agentury Arbo Media. Potvrzuje to například zpravodajská Z1. Podle Mrnky jí stačí podíl jedno až tři procenta. A to díky tomu, že se zaměřuje na jasně specifikovanou diváckou skupinu. „Náš původní odhad cílové skupiny, kterou jsme si definovali před startem – lidé s vysokým socioekonomickým statusem, v rozhodujících funkcích, s velkým zájmem o veřejné dění – se ukázal být správný,“ potvrzuje Mrnka.