Malé příčiny mají velké a často závažné důsledky, zatímco někdy ani velké úsilí k ničemu nevede. Tuto zákonitost využívají třeba teroristé a měli by si ji osvojit i politici a podnikatelé. Těm pomůže s malými náklady dosáhnout lepších výsledků.
Foto: Archiv
Jak vznikla aféra Wikileaks? Americké ministerstvo obrany nezabezpečilo přístup do intranetové sítě Pentagonu. Americké ministerstvo zahraničí mělo propojené své stránky s Pentagonem. Pak se objevil člověk, který se chce proslavit za každou cenu a dát mocným tohoto světa za vyučenou. Řadového vojáka „přemluvili“ ke krádeži statisíců tajných dokumentů. Prestižní noviny na celém světě kradené dokumenty odkoupily, aby si zvýšily svou sledovanost. Série tzv. malých příčin synergicky vyústila v obrovský skandál, který nemá v dějinách obdoby.
Všichni se diví, co všechno se spustilo ve jménu demokracie a svobodného přístupu ke kradeným informacím. Řada slibných kariér politiků a diplomatů skončí. Navázané dobré vztahy mezi zeměmi a státníky ochladnou. Mnohé slibné předjednané obchodní, vědecké a kulturní kontrakty se buď nepodepíší, nebo se odloží a zredukují. Řada firem díky tomu zkrachuje. Některé konflikty v Africe či Asii neutichnou a přibude mrtvých. Řada naplánovaných charitativních projektů se neuskuteční a více lidí zemře hladem. Vzniknou nečekané aliance mezi zeměmi a naruší se staré. Změní se sféry politického vlivu. Oslabí se pozice USA a Británie. Může se vyvinout řetězec událostí, který časem někde vyústí ve svržení některých vlád či v lokální válku. Stojí to za to?
Škola nás již staletí učí, že svět je lineární. Není. Že příčina má jasný následek, že po A vždy následuje B, pak C, D. Ani to není pravda. Posloupnost A, B, C, D neplatí. Po A sice může být B, ale pak klidně bude K, pak P, aby se to vrátilo k C a D. Svět se řídí specifickými zákonitostmi chaosu, pravidlem nelinearity a Paretovým pravidlem 20/80 o malých příčinách a velkých následcích či velkém úsilí a nicotných výsledcích.
Za málo peněz mnoho muziky a naopak Paretovo pravidlo nejefektivněji využívají teroristé. Vždy jim stačí velmi málo úsilí a financí, aby celému světu způsobili škody. Akce 11. září 2001 stála teroristy všeho všudy asi sto tisíc dolarů a způsobila v USA smrt čtyřem tisícům lidí a škody v objemu miliard dolarů. Od té doby, kdykoliv se najde něco podezřelého v zavazadle na letišti či v letadle, spustí se obrovská mašinérie kontrol a způsobí se nejen škody ekonomické, ale hlavně psychologické. Nastává panika, malá hrstka fanatiků dokáže díky globalizaci ovlivňovat dění na celém světě. Proč teroristé dokáží nalézt malé příčiny s velkými následky a politikům se to nedaří?
Paretovo pravidlo platí i naopak, kdy velké úsilí nevede k adekvátním výsledkům. Angela Merkelová nedávno v televizi přiznala, že celý poválečný model multikulturalismu selhal. Padesátiletá námaha evropských zemí na začleňování imigrantů stála vlády nesmírně mnoho peněz a výsledek nikde. Imigranti z Východu a islámských zemí se místo asimilace izolují a nechtěně vytvářejí podhoubí pro terorismus. Vše je o míře. Když jich bude v Evropě velmi málo, nebudou problémem. Když jich však bude v nějaké zemi 5 až 10 procent populace, začnou se domáhat různých práv menšin, zakládat politické strany, náboženská hnutí, prosazovat právo šaría, ovlivňovat morálku a kulturu, stavět mešity a vytvářet tak podhoubí fundamentalismu a terorismu.
Většinová společnost s tím nic neudělá. Díky tomu vznikají radikální a extrémistické strany, které začnou polarizovat společnost. Můžeme to sledovat ve Švýcarsku, Nizozemsku a ve Švédsku. Co s tím? Německo už nemůže vyhnat milióny Turků ze země. Může však zastavit jejich další příliv a soustavně přeškolovat islámské učitele a duchovní, aby se stali loajálními vůči novému domovu. A ihned vyhostit nepřizpůsobivé. Tento program stojí relativně málo peněz a má zatím dobré výsledky.
Nedávno proběhla tiskem zpráva, že Saúdská Arábie vydává ročně dvě miliardy dolarů na šíření ortodoxního islámu ve světě. Nikoho to nevzrušuje. Není známo, že by tzv. křesťanské země preventivně vydávaly obrovské prostředky na potlačování jakýchkoliv ortodoxních a fundamentalistických forem náboženství – jedno jestli islámského, křesťanského či jiného. Místo toho např. USA „vyvážejí“ do světa životní styl typu Mc Donalds, který leze na nervy nejenom muslimům, ale také mnohým Evropanům. Tato tzv. „McDonalizace společnosti“ pak způsobuje velký odpor vůči všemu americkému včetně základních hodnot demokracie. Fundamentalisté nepokrytě říkají, že demokracie zahubí sebe samu přílišnou otevřeností a bezbřehými právy pro všechny.
Paretovo pravidlo všedního dne Princip malých příčin a velkých následků můžeme vidět na každém kroku. V příčinách dopravních nehod, v nechtěných těhotenstvích, v rozvodech, ve volebních výsledcích i vzestupu i pádu politiků. I nedávná česká korupční aféra na Státním fondu životního prostředí je o souběhu „maličkostí“, které unikly pozornosti. Paretovo pravidlo zřetelně vidíme i v životě firem. Když manažer v práci chválí své lidi a povzbuzuje je, dosáhnou vynikajích výkonů. Kolik to firmu stojí? Nic. Jenom energii manažera. Kolik firma vydělá? Mnoho na vysoké produktivitě práce a vysoké přidané hodnotě v podobě nápadů a vylepšení.
Kurzy pro politiky? Lidstvo se potýká s mnoha závažnými problémy. Je třeba je efektivně řešit. Je velká škoda, že se ve školách od malička neučí Paretovo pravidlo o malých příčinách a velkých následcích. Je škoda, že politikové nemají speciální kurzy o využívání Paretova pravidla a chaotiky v politice. Škoda, že se neučí politické a manažerské kreativitě. Vždyť všude okolo existuje mnoho nevyužitých malých kroků s velikými důsledky.
Autor je předseda Asociace pro rozvoj kreativity a inovativního myšlení
