CHCI BÝT RUKOJMÍM SLOVENSKÝCH VOLIČŮ

Magda Vášáryová

Slavná slovenská herečka se znovu vrací do politiky. Její diplomatickou kariéru na postu československé velvyslankyně ve Vídni ukončil rozpad federace, ale nyní je rozhodnuta předložit slovenským občanům svou vizi Slovenska budoucnosti.

Magda Vášáryová (51)

Vystudovala sociologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Potom působila devatenáct let jako herečka na významných slovenských scénách. Počátkem 90. let přijala funkci velvyslance ČSFR v Rakousku. Založila a od října 1993 řídí Slovenskou společnost pro zahraniční politiku, významně se podílí na paralympijském hnutí. Hovoří česky, polsky, rusky, srbsky, chorvatsky, německy, anglicky a francouzsky, je vdaná za slovenského herce Milana Lasicu a má s ním dvě dcery.

EURO: Herec se stal už jednou slavným prezidentem, dokonce Spojených států amerických. Myslíte si, že herecká zkušenost je tou pravou prezidentskou průpravou?

VÁŠÁRYOVÁ: Na prezidenta se nestuduje. Ale v každém případě je nutné říci, že bývalý herec, čímž narážím i na bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana, dnes už alespoň není apriori vyřazen z jakýchkoliv možných funkcí.

EURO: Herec však umí například vstřícně oslovit široké davy a to je dnes velké plus. VÁŠÁRYOVÁ: Všichni moderní prezidenti touto průpravou projdou před tím, než nastoupí do úřadu. Je to na nich vidět. Sama jsem připravovala několik špičkových lidí na styk s médii a na vystupování. Pak mám možná tu výhodu, že jsem přípravu měla mimořádně dlouhou - dvacet šest let.

EURO: Necítíte nebezpečí manipulace davem?

VÁŠÁRYOVÁ: Každé vystupování na veřejnosti je určitým druhem manipulace. Právě proto je dobře, že v demokratickém režimu se člověk musí podrobovat velkým rozhovorům - například s vámi - a musí se představit veřejnosti. Samozřejmě v t otalitním režimu je manipulace nebezpečná. V demokratickém režimu podléhá několikanásobné kontrole.

EURO: Jaká je role prezidenta ve státě, jako je Slovenská republika? Má to být kladeč věnců, jak říká pan prezident Havel s jistým despektem, nebo to má být politická figura?

VÁŠÁRYOVÁ: Slovenský prezident tak, jak je nyní postaven novým zákonem, se stává úplně novým prvkem v politickém a společenském životě Slovenska. Je to vůbec poprvé v našich dějinách, kdy si občané vynutili přímou volbu prezidenta. Pokud by prezident zůstal volen parlamentem, velmi těžko by se budovala nová kvalita postu prezidenta. Myslím si, že tento nový začátek může do určité míry smazat všechno negativní, co se za poslední čtyři roky odehrálo okolo slovenského prezidenta.

EURO: Ale co bude ten nový prezident?

VÁŠÁRYOVÁ: Prezident začíná úplně novou tradici. Má určené ústavní pravomoci - to je jedna část jeho pozice, ale druhá část je dána tím, že je volený přímo a musí odpovídat i očekáváním obyvatelstva. To je nová autorita a nová kompetence slovenského prezidenta. Jaká bude, to bude záležet také na jeho osobnosti.

EURO: V čem se přímo volený prezident cítí jinak? V čem je to těžší a v čem lehčí?

VÁŠÁRYOVÁ: Prezident volený parlamentem je výsledkem dohody politických stran. Přímo volený prezident může, ale nemusí vyjít z dohody politických sil. O to se bude nyní na Slovensku hrát. Pozice prezidenta, který je svým způsobem rukojmím poli tických sil, které ho zvolily, je jiná než pozice prezidenta, který musí získat na Slovensku nadpoloviční většinu voličů různého spektra.

EURO: Ale bude rukojmím těchto voličů, pokaždé bude někoho rukojmím.

VÁŠÁRYOVÁ: Samozřejmě, ale být rukojmím voličů je něco, o co stojím.

EURO: Myslíte si, že přímá volba hlavy státu je lepší?

VÁŠÁRYOVÁ: Já bych to nehodnotila - lepší, nebo horší. Je jiná. Znám velmi dobře fungování prezidenta Rakouské republiky, který už je léta přímo volen. Byl to vždy kandidát jedné politické strany a byl zvolen na základě dohody hlavních politických sil. Ale už se objevila i velm i silná protikandidátka, která najednou dokázala za relativně velmi krátkou dobu a velmi amatérskými prostředky získat poměrně velmi silnou pozici patnácti procent. Máme i příklad v Polsku, kde se nový prezident volil také přímou volbou. A byl to zase kandidát jedné z nejsilnějších politických sil. Vlastně bychom se pouštěli do spekulací, kdybych chtěla říci, jakou pozici bude opravdu slovenský prezident mít. Pro mě je velmi důležité, že zakládáme úplně novou tradici.

EURO: Člověk však mívá sympatie k nějaké politické straně a občas si myslí, že by bylo dobré vyslovit se třeba k nějakému problému. Může se to stát i vám a pak byste byla prezidentkou jedné strany.

VÁŠÁRYOVÁ: Nemohu být prezidentem jedné strany. Koalice, která je dnes ve vládě na Slovensku, se zavázala, že bude podporovat kandidáta ze svého středu. Hlavní politické síly budou tedy podporovat oficiálně svého koaličního kandidáta. Dostaly se tak do určité schizofrenie. Jestli mají kandidáta, mohli si ho zvolit v listopadu, ve chvíli, kdy sestavili koalici. Politické strany koalice se však dohodly, že splní svůj předvolební slib a připraví zákon o přímé volbě prezidenta. Pak musejí po čítat s tím, že jejich kandidát se vystavuje normálnímu předvolebnímu boji stejně jako ostatní kandidáti. Já jsem nestranický kandidát.

EURO: Kde byl ten zlomový moment, kdy jste řekla - ano, budu kandidovat?

VÁŠÁRYOVÁ: Čekala jsem, zda parlamentem projde zákon o přímé volbě prezidenta. Druhým momentem bylo vysvětlit to mému okolí a blízkým, třetím bylo mé vlastní sebezpytování, na co mám, na co nemám, co mohu Slovensku nabídnout. Čtvrtý moment byl velmi praktický. Potřebovala jsem přesvědčit, že prostor pro nestranického kandidáta na Slovensku existuje.

EURO: Co nabídnete slovenské veřejnosti?

VÁŠÁRYOVÁ: Právě z pozice občanského kandidáta nabízím stabilní prezidentku, která není objektem ani subjektem různých koaličních dohod. Stabilní prezident může být zárukou velmi jasného, klidného vývoje, což je velmi důležité nejen pro změnu polit ické atmosféry v zemi, ale i pro příchod investic.

EURO: Chcete říci, že pokud budete zvolena prezidentkou, že se v žádném případě nebudete jakkoliv vměšovat do jakýchkoliv politických šarvátek, diskusí nebo nějakých debat?

VÁŠÁRYOVÁ: Pokud mi to budou ukládat ústavní kompetence. Samozřejmě jako nestranický prezident budu moci v určitých zlomových okamžicích nabídnout nezávislou objektivní půdu pro urovnání některých komplikací.

EURO: Které zlomové momenty může Slovensko očekávat?

VÁŠÁRYOVÁ: Máme rozpočtové provizorium, to znamená, že odsouhlasení rozpočtu Slovenské republiky v dubnu může být velmi nepříjemným momentem. Bohužel v té době ještě prezidenta mít nebudeme. Ale to je jeden ze zlomových momentů, které na Slove nsku přijdou. Druhý zlomový moment je dostat Slovensko do první skupiny států v rozhovorech o vstupu do EU. Tuto šanci Slovensko má a je třeba ji využít. A prezident musí tuto šanci velmi vehementně podporovat.

EURO: Přirovnala byste svoje angažování ve zlomových momentech k tomu, jak do zlomových momentů vstupuje prezident Havel?

VÁŠÁRYOVÁ: Nechtěla bych hodnotit prezidenta Havla. Ale velmi ráda bych využila svých schopností přivést lidi k diskusi a poskytnout jim důstojnou atmosféru, aby se dohodli. Vidím svou úlohu v uklidnění a změně politické kultury na Slovensku tak, aby se prioritou stalo to, co je prioritou pro mě. A to je naše budoucnost, naše schopnost stát se znovu důvěryhodným partnerem.

EURO: Myslíte si, že budoucnost zemí, jako je Slovensko nebo Česká republika, může být nespojována s politickými stranami?

VÁŠÁRYOVÁ: Naopak, musí. V demokratické zemi je úloha politických stran nezastupitelná. Druhá věc je, že politická scéna na Slovensku ještě není vyzrálá a očekávám, že v následujících pěti letech budeme svědky velkých seskupení. Určitě mu sí na Slovensku vzniknout silná, skutečně sociálnědemokratická strana. Určitě by měla vzniknout na pravé straně od středu silná křesťanskodemokratická strana moderního evropského typu. Ale je ještě jedna možnost. Některé politické subjekty by chtěly, aby se Slovensko nevystavovalo nebezpečí vzniku pouze velké pravolevé koalice, která by mohla posílit extrémní síly. Pro slovenský vývoj by bylo mnohem lepší, kdyby zde vznikl i silnější středový subjekt. Očekávám velké přeskupování na politické scéně Slovenska ve smyslu zrání politické scény a myslím si, že by apolitický prezident mohl sehrát rozhodující roli.

EURO: Nezmínila jste se o tom, že na pravé straně by mohla působit strana občanského charakteru bez přívlastku křesťanská. Je na Slovensku vliv křesťanství tak výrazný?

VÁŠÁRYOVÁ: To, čemu se říká křesťanskodemokratická strana evropského typu, má v sobě většinou velmi silnou občanskou větev. Tak jsou stavěny moderní křesťanskodemokratické strany. V každém období tady byla snaha vyprofilovat jednu stranu jako občanskou, ale zatím se nepodařilo, aby tato strana získala dostatečnou voličskou základnu.

EURO: Prvek křesťanství tedy nelze na Slovensku pominout?

VÁŠÁRYOVÁ: Nemyslím si, že moderní evropské křesťanské strany jsou v tomto smyslu nábožensky orientované. Je to spojeno spíše s konzervatismem. Na Slovensku jsou lidé konzervativnější. Nebo spíše tradičně orientováni. Ale mladá generace je kom patibilní s lidmi, kteří vyrůstali v evropských zemích.

EURO: Čili je nutné počítat s vlivem katolické církve?

VÁŠÁRYOVÁ: Někteří biskupové, někteří mladí faráři mají jasnou představu o postavení církve na Slovensku a nesklouzávají do starých představ o úloze církve na Slovensku. Já si myslím, že tyto nové kruhy začínají podstatnou mírou ovlivňovat myšlení na Slovensku.

EURO: Takže je to tak, že církev nadále ovlivňuje život na Slovensku, ať je, jaká chce, moderní nebo nemoderní?

VÁŠÁRYOVÁ: Ale určitě ne politický život. Nemyslím si, že církev bude nějakým způsobem vstupovat do těchto voleb.

EURO: Slovensko zatím o možném vstupu do Evropské unie nejedná. Myslíte, že se mu podaří přiřadit se k třem zemím, které vidí vstup už za pár let?

VÁŠÁRYOVÁ: Já se o to snažím, a nejenom proto, že kandiduji jako prezidentka. Druhá otázka je, zda šanci využijeme. Zda nasbíráme uvnitř země dostatek sil, nebo zda budou příznivé okolnosti, protože Evropská unie prochází obrovskou reformou. I způsob jednání těchto tří zemí bude velmi ovlivňovat schopnost unie navázat dialog ještě minimálně s dalšími dvěma zeměmi, a to je Slovensko a Estonsko. To se týká i NATO. My jsme nyní velmi závislí na vaší serióznosti a důvěryhodnosti. Polsko jednoznačně projevuje jasnou snahu připojit také Slovensko, tytéž s ignály jdou z Maďarska, ale i z České republiky. Budeme nyní procházet velkými ekonomickými problémy, to víme velmi dobře. Očekávání obyvatel na Slovensku jsou realističtější než očekávání lidí v České republice. Optimismus může pomoci Slo vensku přenést nás přes toto období.

EURO: Co bude hlavní téma vaší kampaně?

VÁŠÁRYOVÁ: Myslím si, že zatím tam jsou tři základní témata. Jedno je změna atmosféry země a pověsti Slovenska, o to lidem velmi jde. Druhá věc je udržet Slovensko jako vážného kandidáta na vstup do EU v první skupině a udržet ho ve velmi těsné spolupráci se státy NATO. Třetí téma bude stabilita země s jasnými průhlednými podmínkami pro vstup investic. Země je v tomto smyslu vyrabovaná. Spolupráce se skutečně dobrými firmami, které přicházejí, aby žily a nechaly žít, je mimořádně důležitá. Jde o to, aby mladá generace, která se v dobrém slova smyslu zpolitizovala, nepřemýšlela o emigraci.

EURO: Vy jste osoba velmi dobře známá v České republice, Maďarsku, Polsku. Proč vy jste v minulých letech neemigrovala do České republiky, kde byste byla přivítána s otevřenou náručí?

VÁŠÁRYOVÁ: Založila jsem Slovenskou společnost pro zahraniční politiku, která dnes patří mezi největší nevládní organizace na Slovensku. Potom najednou začali mladí lidé vstupovat do nevládních organizací, začali pracovat, najednou jsem viděla, že naděj e tu je.

EURO: Proč nejste feministka?

VÁŠÁRYOVÁ: Nejsem feministkou amerického ražení. Proč? Protože my nemusíme bojovat o to, o co musely bojovat ženy na Západě - hlavně ve Spojených státech amerických. My jsme nebyly zavřené doma, abychom se staraly o děti. Naopak, my jsme dávaly děti do školek, abychom pomohly udržet alespoň nějakou životní úroveň našich rodin. V tomto smyslu my začínáme někde úplně jinde. Moje kandidatura je ovšem také trochu testem, i když já necítím žádnou výraznou, zásadní diskriminaci jako ženy na Slovensku. Ano, ženy jsou diskriminovány, mají za stejnou práci nižší platy, musí znát o mnoho více, aby se udržely na některých místech, aby postupovaly na žebříčku. Ale je tam ještě jedna věc. Mnoho žen se neangažuje ve veřejném životě proto, že podmínky, které někteří muži vytvořili, jsou špinavé a pro ně morálně nepřijatelné.

EURO: V České republice panuje výrazný mužský šovinismus, je to diskriminující společnost. Je slovenská společnost odlišná?

VÁŠÁRYOVÁ: I muži zralejšího věku, dokonce i starší muži za mnou chodí a říkají - my vám držíme palce. Je to jasný signál, že Slovensko začíná být jinou zemi, než jste si ji všichni zachovali ve svých vzpomínkách. Považuji dnešní slovensk é ženy za jednu z nejprogresivnějších sil ve společnosti. Ženy, se kterými se setkávám, mají jasné cíle. A do politiky vstupujeme tehdy, když splníme jeden z dalších cílů. A to je - dovést své děti na práh dospělosti. Protože žena je pro politický život země mimořádně důležitá v tom, že jejím cílem není pouze její vlastní kariéra. Jejím primárním cílem je budoucnost. Potřebujeme vizi Slovenska třetího tisíciletí, sebevědomého, úspěšného. A musíme to umět také rozkouskovat n a každodenní přikládání cihly k cihle. Je to nevděčná role, protože jdete den po dni a cíl se vám ztrácí. Ale nesmíte ztratit optimismus a energii, kterou tomu věnujete. A to já mám.