Ministr dopravy už nechce být senátorem, nýbrž poslancem
Milan Šimonovský (56) Místopředseda vlády a ministr dopravy. Narodil se v Brně, kde také absolvoval Střední průmyslovou školu stavební a v roce 1973 ukončil studium na Stavební fakultě VUT Brno, obor konstrukce a dopravní stavby. V letech 1984 až 1986 absolvoval postgraduální studium Systémy městské hromadné dopravy. Od roku 1973 do roku 1990 pracoval jako specialista pro dopravní systémy Útvaru hlavního architekta města Brna. V letech 1990-2000 působil jako náměstek brněnského primátora, od roku 2000 je senátorem za obvod Brno-město. Od roku 1990 je členem KDU-ČSL, v letech 1995 až 2000 byl v Brně místopředsedou městského výboru strany. Od roku 2001 až do letošního roku byl místopředsedou celorepublikového vedení KDU-ČSL. Jako koníčky uvádí horolezectví, lyžování, plavání a jízdu na kole. Je ženatý, má jednoho syna.
EURO: Pracuje se vám po vedením premiéra Paroubka dobře? V čem spatřujete rozdíl oproti Stanislavu Grossovi? ŠIMONOVSKÝ: To bych nechtěl komentovat. Já si myslím, že ministr dopravy je kompetentní k ministerstvu dopravy a prakticky by mu nemělo záležet, kdo je zrovna premiérem. Samozřejmě že Jiří Paroubek má jiné metody práce, než měl Gross či Špidla, ale za věci dopravy odpovídá resortní ministr. Žádný premiér mu v tom nemůže příliš pomoci.
EURO: Ve vládě ale zastupujete KDU-ČSL a není možno zapomenout na nedávnou vnitrokoaliční krizí, která vyvrcholila i vaší demisí a posléze demisí Grossova kabinetu. Cítíte nějaký kvalitativní posun? ŠIMONOVSKÝ: Až do vládní krize jsem ale s premiérem Grossem neměl žádný komunikační problém, oslovovali jsme se křestními jmény. V době krize jsme však nebyli schopni jej veřejně hájit, protože on sám nám žádné argumenty pro obhajobu neposkytl. Je těžké zachovat loajalitu člověku, který není schopen doložit pořádek ve svých příjmech a výdajích.
EURO: Gross při svém odchodu v nějakém rozhovoru prohlásil, že prý měl být jako premiér daleko razantnější a konkrétně uvedl, že Šimonovského měl odvolat. ŠIMONOVSKÝ: Já jsem od něj předtím nikdy žádné výtky neslyšel a skoro si myslím, že by to mě říct nejdříve mě, než někde začne něco trousit.
EURO: Paroubek při svém nástupu řekl, že si chce některé resortní věci osobně ohlídat, a mluvil například o projektu elektronického mýtného pro dálnice a vybrané silnice. Vnímáte, že by této záležitosti věnoval nějakou zvýšenou pozornost? ŠIMONOVSKÝ: Hodně se mě na to ptá. Scházíme se na poradě ekonomických ministrů i na koaličních jednáních. Samostatně jsme se k této věci ale nesetkali. On má informovanost zajištěnu i tím způsobem, že jsme k celé záležitosti vytvořili meziresortní řídící výbor, kde je i zástupce úřadu vlády. Není to můj projekt, kterých by připravoval někde ve skrytu na ministerstvu. Je to víceméně kolektivní dílo.
EURO: Když už mluvíme o mýtném, cítíte nějakou „houstnoucí atmosféru“, že by firmy přitvrzovaly v lobbingu? ŠIMONOVSKÝ: Abych pravdu řekl, v tuto chvíli už ne. Kolegové, kteří mají věc na starosti, sami říkají, že teď, kdy tendr by zahájen a investoři si vyzvedli zadávací dokumentaci, si konečně vydechli. Firmy se daly do práce. Předtím se přímým i nepřímým způsobem snažily dosáhnout, aby vláda podmínky udělala skutečně otevřené a všechny měly šanci se do tendru se svou technologií přihlásit. Před závěrečnou formulací podmínek soutěže měl lobbing nějaký smysl, teď už je zbytečný. Dva měsíce se bude zpracovávat nabídka a …
EURO: …a potom se opět začne lobbovat, až se budou nabídky hodnotit. ŠIMONOVSKÝ: To je možné. Teď je každopádně takové mezidobí, kdy se jen pracuje.
EURO: Bez toho, abyste předjímal výsledek soutěže, zda dostane přednost mikrovlnná, či satelitní technologie, případně nějaká kombinace obou systémů, jak by podle vás mělo vypadat vítězné řešení? ŠIMONOVSKÝ: Naše zásadní stanovisko je v tom, že systém musí být modulární a umožňovat v jednotlivých prvcích inovaci. Důležité je, že si nebudeme najímat generálního dodavatele infrastruktury, ale dodavatele technologických služeb. Je na něm, aby mu jeho jednotliví subdodavatelé dodávali služby, které jsou na patřičné úrovni. Pokud by tomu tak nebylo, za pět let smlouva vyprší a kontrakt nebude prodloužen. Bude vypsána nová veřejná zakázka a poptávána modernější technologie. Jenom bych chtěl dodat, že zkušenosti z Evropy ukazují, že i to nákladově nejnáročnější řešení se zaplatilo za necelý rok. I my očekáváme návratnost do roka.
EURO: Vybrané mýtné má sloužit k dalšímu rozvoji dálniční a silniční sítě, ale veřejné prostředky nestačí. Kdy bude do výstavby nových komunikací formou PPP zapojeni i soukromí investoři? ŠIMONOVSKÝ: Připravujeme pilotní projekt na jednom z úseků dálnice D3 do Českých Budějovic, konkrétně z Tábora do Bošilce, obdobně jako chystáme železniční pilotní projekt na trati Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně. Připravujeme i spoustu dalších PPP projektů. Vzpomenu jen rychlostní silnici R6, kde se jedná zejména o úsek mezi Karlovými Vary a Sokolovem. Též chceme urychlit touto formou práce na R35 z Hradce Králové do Olomouce a silnice R52 z Brna na Vídeň. Napadá mě řada dalších. Jde o komunikace, které by mohly být zahajovány v nejbližších letech, ale nedostává se na ně prostředků. Počítáme s tím, že i příští vlády budou klást důraz na úplné dokončování staveb než na rozmělňování. Proto by všechny jmenované silnice měly dostat šanci být postaveny ze soukromého kapitálu.
EURO: Bude rozdíl proti tomu, jak kabinet Miloše Zemana připravoval PPP projekt pro dálnici D47 s izraelskou firmou Housing & Construction? ŠIMONOVSKÝ: Naprosto zásadní v tom, že investoři budou mezi sebou soutěžit, aby bylo docíleno co nejlepších podmínek pro Českou republiku. Druhé poučení z dálnice D47 vidím i v tom, že chceme vyhlašovat výběrové řízení jen na technicky prověřené trasy, kdy víme, co od toho můžeme očekávat a uchazeč si může své náklady dobře propočítat. Zakázka na D47 byla formulována jako spojení z bodu A do bodu B, z Lipníka do Ostravy, které si investor mohl provést, jak ho napadlo. To už nikdy nechceme opakovat. Do výběrového řízení musí jít dobře zmapovaná trasa.
EURO: U kontroverzní D47 se objevily informace, že konečná cena může být při vámi prosazeném státním financování nakonec vyšší než při zavrženém PPP projektu s Housing & Construction, ač jsou PPP projekty obvykle dražší. ŠIMONOVSKÝ: Určitě to postavíme levněji. U nákladů na D47 se ale zcela jistě musí projevit změna sazby DPH za stavební práce z pěti na 19 procent. Akce má stát 55 miliard korun, takže zvýšení DPH o čtrnáct procent znamená asi osm miliard navíc. To je vážný problém, který vláda teď řeší. Celková částka 55 miliard se ale nesmí zvýšit a to včetně všech přivaděčů, které původní smlouva s Housing & Construction vůbec neobsahovala. Tyto doprovodné stavby měly být totiž stavěny z peněz Státního fondu dopravní infrastruktury. Jde zhruba o 70 kilometrů komunikací, přičemž vlastní trasa dálnice má 80 kilometrů. Za stejné peníze, které měla stát jen dálnice, my postavíme daleko více komunikací.
EURO: Nedávno jste odvolal generálního ředitele České správy letišť (ČSL) Martina Kačura kvůli pochybení v účtování firmy v letech 2000 až 2002, kdy byl Kačur jen provozním náměstkem. Objevily se i spekulace, že by to mohlo souviset s přípravou privatizace ruzyňského letiště. ŠIMONOVSKÝ: Ředitel Kačur je mým velkým zklamáním. Dával jsem ho všude za vzor. Kupříkladu rozšíření letiště o nový terminál je mimořádný výkon, za něž jsem mu několikrát poděkoval. To zvládl na jedničku. Nedokázal ale v podniku vést řádně účetnictví. Je to zásadní zanedbání jednoho z úseků firmy. Tvorba rezerv byla podle stanoviska auditorů v rozporu se zákonem a také finanční úřad, který tam teď přijde na ohlášenou kontrolu, zjistí pochybení. Pan ředitel nám zčistajasna poslal na ministerstvo zprávu, v níž nám oznamuje, že ČSL bude dodaňovat zatím ve výši 135 milionů korun a že hrozí penále ve stejné výši a že probíhá revize dalších účtů a nakonec to může být ještě vyšší. Já jsem požádal dozorčí radu, ať okamžitě problém prozkoumá, a s jejím předsedou (Josefem Tureckým - pozn. red.) jsem tady měl velkou debatu, jak je možné, že mě na to rada neupozornila. On mi řekl, že o tom vůbec nevěděl, pan ředitel jim výhrady auditora vůbec nesdělil. Mohlo se to řešit již loni, s nižším penále, Kačur si to ale všechno nechával pro sebe. Jenom doufám, že z toho nebudou nějaké ještě větší problémy než jen to dodanění. Podle sdělení dozorčí rady i podle nové ředitelky se o to zajímá policie.
EURO: Nová ředitelka Hana Černochová byla zatím jen pověřena výkonem funkce. Děláte nějaký konkurs na definitivního generálního ředitele? ŠIMONOVSKÝ: Hledám vhodné typy, přičemž nechávám i pověřené ředitelce prostor, aby dokázala jak je schopna podnik zvládnout. Je to člověk, který mě již několikrát překvapil přesným odhadem situace. Není při výběru rozhodně bez šance. S výběrem se nechci ukvapit.
EURO: Ještě jste ale neřekl, jak je to s onou přípravou privatizace ČSL? ŠIMONOVSKÝ: Připravuje se transformace státního podniku. My jsme to vysvětlili na vládě ministru financí, že potřebujeme v Ruzyni dokončit nový terminál, zavést ho do účetnictví a tento majetkový balík potom transformovat na akciovou společnost. Neuvažujeme o klasické privatizaci. Naše úvahy vedou k prodeji části podniku či k upisování zcela nových akcií, tak aby se tímto získaly prostředky na rozšíření kapacity přistávacích a vzletových drah.
EURO: S novým generálním ředitelem Českých drah Josefem Bazalou jste spokojen? ŠIMONOVSKÝ: Ano. Hlavně v tom, co bývalý ředitel Kousal dostatečně neřešil, komunikaci s kraji a zachování objemu osobní dopravy na regionálních tratích, což letos na jaře hrozilo přerůst v kolaps. Ředitel Bazala osvědčil svůj obchodní a přesvědčovací talent a uzavřel na krajích dohody, které jsou základem pro budoucnost. Jsem s ním spokojen, ale pořád je velký prostor pro zlepšování.
EURO: Kde konkrétně? ŠIMONOVSKÝ: Když třeba dráha dokáže plnit časovou dopravu náhradních dílů do německých automobilek, tak si myslím, že to může fungovat i jinde. Vytýkám bývalému řediteli a apeluji na toho současného, že musí navštívit všechny rozhodující ekonomické subjekty v zemi a snažit se s nimi jednat, za jakých podmínek lze dohodnout širší obchodní spolupráci. Udělat případně v podnicích i nějaké předinvestice. Takto jsme začali třeba s automobilkou v Kolíně. Bude se tam stavět nová vlečka. Já sám jezdím po firmách a říkají mi, že přešly na silniční dopravu jenom proto, že s nimi České dráhy nejednaly, nebo s nimi jednaly způsobem,který nebyl obchodní. Neuměly nabídnout slevy, neuměly se podívat množstevně na nárůst produkce. Například celulózka v Paskově. Běžte se tam zeptat. Vlečka je až v podniku, ale 400 tisíc tun se vozí po silnici. Oni tvrdí, my bychom chtěli využívat dráhu, ale obchodní ředitelství v Ostravě nám řeklo, že nám slevu nemohou dát.
EURO: Ústavní soud nedávno zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě. Svým verdiktem rozhodl, že zákonem nelze označit za veřejný zájem výstavbu jezů na Labi. Ovlivní to nějak plánovanou výstavbu jezu v Děčíně. ŠIMONOVSKÝ: Jez se připravuje klasickým způsobem. Tu vsuvku, kterou do námi navrhovaného zákona vložili poslanci, a kterou Ústavní soud zrušil, že jezy a vodní stavby jsou veřejným zájmem, jsme neplánovali využít. Veškeré karty má v rukou vláda. Když jí předložím návrh na výstavbu jezu, na němž jsme se dohodli s panem ministrem Ambrozkem, tak má kabinet všechny možnosti říct, toto nechci, či naopak říct ano, toto je exekutivním rozhodnutím - po zvážení všech okolností - veřejný zájem. Ačkoliv jsme původně chtěli dva jezy, tak i tento jeden umožní, aby se do Děčína dostaly lodě z Hamburku 365 dnů v roce a plně vytížené. Se soukromým investorem tam hodláme vybudovat velký terminál, aby byla využita pravobřežní železnice. Má to obrovský význam i pro odlehčení provozu na dálnicích D1 a D8.
EURO: Před vládní krizí jste byl místopředsedou KDU-ČSL. Budete do této stranické funkce na podzim znovu kandidovat? ŠIMONOVSKÝ: Byl bych rád, kdybych tu pozici mohl obhájit. Můj život v posledních patnácti letech souvisí s politikou a já považuji za svou povinnost, ač to může znít jako fráze, v ní setrvat. Politika je způsob, jak měnit svět kolem sebe k lepšímu.
EURO: Jste i senátorem za obvod Brno-město, ale příští rok vám šestileté volební období skončí. Chtěl byste v horní komoře Parlamentu zůstat? ŠIMONOVSKÝ: Rozhodl jsem se kandidovat do dolní komory. Jak už jsem řekl,chci měnit svět kolem sebe a ten se mění především v Poslanecké sněmovně, alespoň z pohledu okamžitého řešení. Senát má dlouhodobější zaměření. Pětiletá práce senátora mě příliš nenaplnila. Kdybych zároveň nepracoval ve vládě, tak bych toho pro svůj volební obvod příliš hmatatelného udělat nemohl. Mojí ambicí je v rámci stranických primárek se prosadit na kandidátku v Jihomoravském kraji a pracovat pro tento kraj.
EURO: Nedávno vyšla pod názvem Odstřelte premiéra! kniha Rostislava Yichaka Roda, muže známého z kauzy Gross, který bývalému šéfovi vlády skrze strýčka Františka Vika půjčil peníze na byt. V této románové fikci vystupujete i vy pod jménem Miloš Matoušovský. Je tu naznačeno, že za celou krizí je jakési obchodní a politické spojenectví mezi KDU-ČSL, Sudetoněmeckým krajanským sdružením a německou stavební firmou Hochtief. Vy jste tam líčen jako člověk, který skrze státní zakázky na dopravních stavbách zajišťuje do stranické pokladny peníze. ŠIMONOVSKÝ: Slyšel jsem o tom, jak mě tam hanlivě pojmenovávají, ale já tento druh literatury nečtu a odmítám takovéto vidění světa. Nikdy jsem se o nic podobného nesnažil, nikdy jsem nikoho o peníze nežádal, ani pro sebe, ani pro stranu. Když se zeptáte kteréhokoliv dodavatele, nikdo vám nic nečestného a nezákonného nemůže potvrdit, pokud nebude lhát. Je to hloupost.
EURO: Tato konstrukce ale zřejmě vychází od lidí blízkých Grossovi. ŠIMONOVSKÝ: Moje babička říkala: podle sebe soudím tebe. Pokud jejich vidění světa je takové, že jim někdo překazil jejich ekonomické plány, tak jsem tomu jedině rád.