Národní alokační plán
PRAHA (foj) - Členové Svazu chemického průmyslu jsou rozladěni. Když Brusel seškrtal původní návrh české vlády na objem povolenek emisí oxidu uhličitého ze 107,88 milionu na 96,7 milionu tun, ministerstvo průmyslu připravilo plán, jak takové snížení rozdělit mezi jednotlivé sektory průmyslu. A právě tento návrh svaz kritizuje. Tvrdí totiž, že snížení objemu proti původnímu plánu vlády nejvíce postihne právě chemickou výrobu a rafinérie, zatímco některých odvětví, například energetických firem, se dotkne jen minimálně.
V původním návrhu vlády se počítalo s tím, že chemický průmysl obdrží povolenky na 6,435 milionu tun emisí, po revizi z Bruselu ministerstvo navrhuje pouze povolenky na 5,048 milionu tun, což je o 22 procent méně. Ještě hůře dopadly rafinérie, z původních 1,55 milionu tun jim zbylo jen 1,047 milionu. To je snížení o 32 procent. Naopak objem povolenek pro veřejnou energetiku by se měl snížit jen o dvě procenta, z původních 65,921 milionu tun na ministerstvem navrhovaných 64,309 milionu tun emisí oxidu uhličitého.
„Některé sektory, zejména chemie a rafinérie, které v letech 1999 až 2004 již realizovaly významné investice s razantním efektem v energetických úsporách a snižování emisí, měly v roce 2004 kvůli řadě potíží technického a provozního charakteru emise pouze na úrovni roku 2003,“ tvrdí v prohlášení Svaz chemického průmyslu. Část těchto zařízení se kvůli technickým potížím nepodařilo uvést na plnou projektovanou výrobní kapacitu. „Použitý algoritmus krácení pak vedl v předběžných výsledcích ke krácení objemu povolenek o uvedené hodnoty,“ uvádí svaz v prohlášení. Dodává, že krácení povolenek v takovém objemu by pro chemický a rafinérský průmysl znamenalo vynaložení 339 až 699 milionů korun do nuceného nákupu povolenek. „Takový masivní dopad by znehodnotil již realizované investice nebo by vedl k významnému poškození tržní pozice a zhoršení konkurenceschopnosti,“ píše se v prohlášení. Jen holding Unipetrol investoval v letech 1999 až 2004 do energetických úspor a snižování emisí 35 miliard korun.
„Z uvedených důvodů považujeme navržený postup krácení za nepřijatelný a žádáme relevantní partnery o podporu v dalších jednáních o národním alokačním plánu s ministerstvy životního prostředí, průmyslu a vládou,“ konstatuje svaz. Jeho zástupci požadují, aby se na sníženém objemu emisních povolenek podílely všechny průmyslové sektory stejným dílem, například patnáctiprocentním propadem oproti původnímu návrhu.
