Přerozdělení povolenek na na emise oxidu uhličitého projedná tripartita
Vedení českých chemiček a rafinerií vyrazilo do boje s ministerstvem průmyslu a obchodu. Kapitánům průmyslu se nelíbí, jakým způsobem navrhuje Urbanův rezort přerozdělení povolenek na emise oxidu uhličitého. Česko v Bruselu před několika měsíci požadovalo, aby tuzemské firmy mohly ročně vypustit do ovzduší 107,8 milionu tun emisí. Evropská komise však povolila „pouhých“ 97,6 milionu tun. Ministerstvu průmyslu a obchodu pak nezbývalo nic jiného než vymyslet způsob, jak mezi průmyslové firmy přerozdělit značně omezený objem povolenek. A právě nový návrh ministerstva kritizují zástupci chemiček a rafinerií. Tvrdí totiž, že většina škrtů v povolenkách jde na jejich úkor.
Hledání viníka.
„Není možné, aby tímto způsobem bylo poškozeno jedno odvětví českého průmyslu. Objem povolenek, který České republice povolil Brusel, je fatálním neúspěchem české vlády,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Šéf svazu zároveň reaguje i na to, proč se českým úředníkům v Bruselu nepodařilo prosadit původní návrh na vypouštění emisí: „Vláda buď schválila neodborný dokument nebo delegace, která vyjednávala s Evropskou komisí, postupovala neodborně, popřípadě nevystupovala jednotně.“ Svaz na téma emisní povolenky začal vyjednávat s ministerstvem průmyslu a obchodu. Zároveň společně s odbory požaduje, aby kabinet prošetřil, jakým způsobem byla vedena jednání v Bruselu. „Viník má být potrestán. Pokud něco podobného způsobí manažer firmy, má okamžitě na krku škodní komisi,“ vysvětlil Míl. Soudí, že špatně dojednané podmínky s Evropskou komisí připraví české firmy o stovky milionů korun ročně. „S více povolenkami se mohlo obchodovat, což by mělo přínos pro české hospodářství, bohužel se tak nestalo. Vláda je v této oblasti neschopná,“ dodal Míl.
Propouštění.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo dvě varianty, které počítají s přerozdělením povolenek na emise oxidu uhličitého pro období 2005 až 2007. První varianta počítá s rozdělením povolenek ve výši 1,033 milionu tun pro rafinerie a 5,184 milionu tun pro chemický průmysl. Druhá pak s 1,233 milionu tun emisí pro rafinérie a 5,452 milionu tun pro chemický průmysl. Svaz chemického průmyslu však tvrdí, že zcela nezbytné hodnoty pro plánovaný rozvoj jsou na úrovni 1,4 milionu tun oxidu uhličitého pro rafinerie a 5,7 milionu tun pro chemický průmysl. O variantách navrhovaných ministerstvem prohlašuje, že jsou založené na zcela chybném výpočtovém základu, a to na skutečných emisích za rok 2004. Generální ředitel Unipetrolu a předseda Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc tvrdí, že pokud bude některá z variant navrhovaných ministerstvem přijata, musí členové svazu každoročně utratit 400 až 800 milionů korun za nákup povolenek. „Oba návrhy výrazně znemožňují další konkurenceschopnost chemických firem a rafinérií. Nákup povolenek představuje další tlak na snižování nákladů,“ vysvětlil Švarc. Připustil, že jednou z možností, jak se se situací vyrovnat, je propouštění zaměstnanců. „Obrátili jsme se na nového majoritního vlastníka Unipetrolu, společnost PKN Orlen, aby kvůli přerozdělení povolenek intervenovala po vládní linii u české strany,“ dodal Švarc.
U náměstka.
PKN dlouho nečekal a začal rychle jednat. Polský obchodní rada Bernard Blaszczyk se před několika dny spojil s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Martinem Pecinou. Upozornil jej, že polští investoři jsou nespokojeni s přerozdělováním povolenek pro chemický průmysl. Rovněž pohrozil, že se PKN může v krajním případě obrátit na soud. „Panu obchodnímu radovi jsem sdělil, že Unipetrol nebude minimálně v letošním roce povolenky nakupovat, s tím, že jsem mu to ochoten i slíbit. Pokud se jim nějak obrovsky podaří zvýšit produkci, pak jim možná povolenky nebudou stačit v roce 2006. Ale tímto způsobem reagují všechny průmyslové firmy,“ konstatoval Pecina.
Přemrštěné požadavky.
Náměstek Pecina, který má přerozdělení povolenek na starosti, s tvrzením chemiček a rafinerií nesouhlasí. „Své požadavky zdůvodňují očekávaným růstem sektoru. Tak masivní nárůst výroby je takřka nemožný,“ konstatoval s tím, že chemičky a rafinérie minimálně v letošním roce budou povolenky spíš prodávat. „V žádném případě nehrozí, že bude chemický průmysl a rafinerie dokupovat povolenky. Musely by totiž rozjet na sto procent své výrobní kapacity, takhle to ale v reálném světě nechodí.“ Jako příklad uvádí rafinerii v Kralupech nad Vltavou: „Již několik let vyrábí na 65 procent, na víc ji nepustí trh, proto jí přidělujeme také příslušný objem povolenek. Stejným způsobem, tedy na 65 procent, pracují i tepelné elektrárny. Pokud by se v tomto případě počítalo se stoprocentní produkcí, musela by energetika dostat povolenky místo na 38 milionů tun na padesát.“
Na tripartitu.
Přerozdělováním povolenek se na žádost Svazu průmyslu a dopravy bude zabývat 2. června tripartita. „Původně byl teto bod zařazen do kategorie různé, to znamená, že by ho tripartita pouze projednala bez jakéhokoli závěru. Požadujeme, aby o emisích jednala jako o jednom z aktuálních problémů a vyjádřila se, jak postupovat dál,“ konstatoval Švarc. Svaz chemické výroby požaduje krácení objemu povolenek všem průmyslovým firmám stejným dílem, tedy o 7,5 procenta. „Na jednání tripartity budu vstřícný, pokud doporučí nějaké řešení, podřídím se, povolenky přerozdělím tak, jak navrhne. Poté dám materiál ke schválení vládě, tentokrát jen s jednou variantou. Pokud řekne tripartita: seškrtejte povolenky všem stejně, tak to tak udělám, ale pokusím se vysvětlit, že jde o špatné řešení,“ dodal Pecina. Generální ředitel ČEZ Martin Roman považuje variantu seškrtat povolenky všem stejným dílem za nespravedlivou. „Ten, kdo měl nejodvážnější požadavky, by dopadl nejlépe, naopak nejhůř by na tom byly firmy, které vycházely ve svých původních požadavcích z reálných předpokladů,“ upozornil.
