Cheopsova pomsta

Státní úřady dělají mrtvé brouky

Češi touží po vlastním bydlení. Proč? Snad proto, že za socialistické éry byl domek či byt tím jediným, co se dalo přenechat dětem. Samozřejmě že nebylo lehké byt získat. Ještě si pamatujeme ty nekonečné machinace, spekulace, výměny, doprošování, podplácení.
Pak přišla revoluce a trhy se otevřely. Fronty zmizely, „luxusní“ zboží se tísnilo na dříve prázdných regálech. Jen na trhu nemovitostí se situace nijak nezlepšila. Naopak, nůžky mezi cenami bytů a příjmy rodin se rychle rozevíraly. Hypotéky téměř neexistovaly, nebo byly jen pro smetánku.
„Obyčejným lidem“ banky dost nevybíravým způsobem ukazovaly dveře. Zbývalo stavební spoření, které bylo sice výhodné, ale bolestně zdlouhavé. O vlastním bydlení se mnoha lidem v této zemi znovu mohlo jen zdát. Není tedy divu, že systémům, které přátelským způsobem slibují jednoduché splnění snu o vlastním bytě, kvete v Česku pšenka. Chceme jim věřit. Je však s podivem, že i stát, který už zažil nespočet pyramid, letadel, H-Systemů a kampeliček, chce věřit také. Nápadů, jak lehce koupit byt, tu už bylo mnoho. Například před pěti lety nabízela Rodinná družstevní záložna Program rychlého bydlení. Podstatou systému bylo skupinové spoření s tím, že se každý měsíc vylosoval klient, který získal peníze na byt. Devadesát šest měsíčních splátek na milionový byt začínalo na jedenácti tisících korunách a končilo nad 20 tisíci. I tak byl tehdy v porovnání s jinými typy úvěrů tento program zdaleka nejlevnější. Dalo by se říci: nemělo to chybu. Bohužel mělo, záložna skončila v likvidaci. Lidé se ale nepoučili. Skupinové nákupy aut, ledniček či domů, které umožňují „specializované“ společnosti, je stále přitahují. Tyto systémy jsou oblíbené i proto, že v klubech skupinového nákupu jsme vítáni, starají se o nás důkladně proškolení lidé, kteří vědí jak vzbudit onen příjemný pocit, že jsme v té správné společnosti a že své peníze investujeme tím nejvýhodnějším a nejbezpečnějším způsobem. Navíc nám o této možnosti přeci řekli naši známí, kteří by jistě neporadili špatně. Proč bychom i my nepokračovali v řetězci a na příští schůzku nepozvali zase své známé? Když navíc za každého nově příchozího dostaneme slevu na měsíčních splátkách? Nepřipomíná to nechvalně proslulé pyramidové hry, kdy pro další fungování bylo potřeba více a více nových členů? Ano i ne. Skupinový nákup nemovitostí není klasickou pyramidovou hrou. Pokud se na zájemce usměje štěstěna, může bydlet již po prvním losování. Ti, kteří se do systému zapojili dříve, mají výhodou jen v tom, že se mohou účastnit dodatečných losování, které financují splátky nových členů. Jenže vůbec není vyloučeno, že stejně jako v klasických pyramidových hrách může přijít Cheopsova pomsta, kterou zná každý turista, který navštívil Egypt a nedbal varování před místní stravou a nápoji.
To, že třicet procent z měsíčních splátek si mezi sebou rozdělí firma a „aktivní“ klienti, kteří k účasti na skupinovém nákupu nemovitosti přemluví někoho dalšího, zájemci tolik nevadí. Přímo s nadšením hovoří o systému starostové menších obcí, kteří tvrdí, že by jinak úvěr nezískali – žádná banka se prý nechce zabývat částkami do milionu korun, které obce často potřebují na drobné opravy a akvizice. Například Andělská Hora na Bruntálsku za 600 tisíc vylosovaných u společnosti Carion, která organizuje skupinové nákupy, koupila traktor, auto a opravila střechu. Navíc mnoho obcí tvrdí, že nejsou schopné dát takové záruky, jaké banka vyžaduje.
Skvělá věc, pokud všichni budou dodržovat předem daná pravidla. Děsivá je ale představa, že firmy které organizují tyto, třeba i do určité míry výhodné systémy, nejsou nijak zajištěny a že nad nimi není žádný dozor.
Kdo zaručí, že si podobnou firmu nezaloží tunelář, který peníze před losováním z banky vybere? Státní úřady dělají mrtvého brouka: zatím se nic nestalo, tak není co řešit. V jiných zemích podléhají společnosti, které nakládají s vklady jiných lidí, přísné regulaci. V Česku stačí živnostenský list. Navíc tyto firmy jaksi prokluzují mezi zákony. O nějakém pojištění vkladů ani nemluvě. Hypotéky sice stále ještě není lehké získat, ale trh se rozšiřuje a ekonomika sílí. V tomto prostředí losování o byty už skutečně není nutné.