Menu Zavřít

Chladná sprcha pro nová média

29. 2. 2008
Autor: Euro.cz

Společnosti Deloitte zjistila, že čtenáři mají internetové reklamy pokrk

  • Letos tomu bude patnáct let, co byl na webové stránky poprvé umístěn placený reklamní proužek.
    • Loni byla americká společnost Google, největší inzertní médium na internetu, pátou nejdražší společností na americké burze.
    • A přesto - internetová komunikace začíná narážet na své meze.

    Že by letošní zpráva poradenské společnosti Deloitte nazvaná Předpovědi pro média - TMT Trends nadšeně předpovídala boom nových komunikačních technologií, v to věřili snad jen obyvatelé Kybérie. Minulý týden zveřejněné prognózy znějí však tvrdě i pro pesimisty.
    Stará dobrá televize, papírové noviny i knihy a nákup hudebních nosičů ve fyzické formě budou vládnout komunikačnímu trhu.

    Bariéry internetové inzerce

    Podle odhadů Deloitte letos firmy za internetovou reklamu utratí přibližně 41,6 miliardy dolarů, což je nárůst o 23 procent ve srovnání s loňskem a více, než kolik vynese reklama rozhlasovým stanicím. Růst se však zpomaluje. Omezí jej především relativně malé publikum. Připojením k internetu disponuje pouze pětina světové populace a přibližně jen 330 milionů domácností využívá připojení širokopásmové. Proti tomu 2,2 miliardy lidí poslouchá rádio, 1,4 miliardy obyvatel planety má televizi a denně se prodává 515 milionů kusů tištěných novin. Další překážkou je odpor k internetové reklamě. Například tři čtvrtiny respondentů v USA tuto reklamu považují za dotěrnější než tištěné inzeráty a více než čtvrtina občanů USA by si připlatila za stránky bez inzerce. Při pohledu na mumraj, v nějž se vyvinuly české zpravodajské weby, na tom něco bude i ve střední Evropě.
    Klasická média naopak přecházejí do protiofenzivy. Tištěné noviny si již našly způsob jak prosperovat vedle elektronických informačních zdrojů. Jednou z cest, kterou budou využívat stále více, je „adopce“ nadaných autorů internetových novin a blogů na tištěné novinové stránky.

    Staré televize se nevyhazují

    Téměř shodné rozestavení šachovnice lze podle studie společnosti Deloitte pozorovat také v televizní branži. Internetová televize má narazit na omezení technologického rázu. Vyžaduje velkokapacitní připojení, kterým ovšem disponuje relativně málo domácností. Stahování filmů tedy zatím trvá déle než jejich promítání, nehledě k tomu, že spolehlivost a rychlost připojení ovlivňuje kvalitu obrazu. Průzkumy sice ukazují, že jeden videoklip na internetu zhlédne během dvou týdnů zhruba deset milionů lidí. Obrovské číslo, jenže právě tolik lidí se v USA dívá na jednu úspěšnou televizní show v nejlepším vysílacím čase. A pro srovnání: jeden člověk loni věnoval videu po internetu v průměru tři hodiny měsíčně, zatímco na klasickou televizi se díval 4,5 hodiny denně. Bez šance je zatím také digitální kniha. „Zatímco digitální formy jiných médií – rádia, televize, novin - akceptují miliony lidí po celém světě, tištěná kniha je zatím nedotknutelná,“ konstatuje senior manažer pro oblast TMT společnosti Deloitte za Českou a Slovenskou republiku Jiří Batěk. V čem by však digitalizace mohla uspět, jsou bibliografie, přehledy, výňatky a výběry z knih.

    Hmota je hmota

    Poučnou úvahu na téma klasická versus elektronická média, uvádí Eva Usai Blumentalová ze společnosti Deloitte. Jak je možné, že za vstupenku na živý koncert dají posluchači klidně i sto dolarů, když při nákupu hudby jednoznačně preferují stahování z internetu právě z cenových důvodů?
    Podle průzkumu Deloitte je jednou z příčin to, že dnešní mladí posluchači těžko chápou, že mají platit za cosi nehmotného, jako je digitální písnička. Kdyby byla spojena s něčím „hmotným“, jako dříve bývala například vinylová alba zasazená do umělecky ztvárněných obalů, ochota utrácet více peněz za hudbu by se vrátila. Výsledky výzkumu ilustruje na příkladu: Jistá hudební skupina loni umístila své album na internet k volnému stažení s tím, ať posluchači zaplatí, kolik sami uznají za přiměřené. V prvních měsících tři z pěti stahujících nezaplatili nic. Tak hudebníci album na internetu zrušili a vydali je ve fyzické verzi, zabalené do krabice, jež obsahovala vinylovou desku, CD a brožurku s texty. Úspěšně se prodávala po 80 dolarech.

    Ubavíme se k udušení?

    Na závěr ještě jedno naprosto šokující zjištění. Domácí elektronická zábava stále více devastuje životní prostředí. Spotřeba domácích přístrojů pro informace, zábavu a komunikaci by se do roku 2020 mohla podílet na celkové spotřebě elektřiny v domácnostech až polovinou, uvádí zpráva Deloitte. Jak se to stalo? Ke klasické televizi se dnes připojují set-top boxy, dekodéry, DVD nahrávače a přehrávače a videokonzoly pro elektronické hry. Také plazmové obrazovky se stopalcovou úhlopříčkou mají v přepočtu na palec čtvereční téměř třikrát vyšší spotřebu elektřiny než obrazovky CRT. Vyvíjejí za provozu tolik tepla, že místnost, ve které jsou instalovány, potřebuje klimatizaci. Počítačové konzoly upgradované na videohry třetí generace zase potřebují čtyřikrát vyšší příkon (200 W) než konzoly generace předešlé (50 W).

    Prognózy ze studie TMT Trends 2008

    • Antipatie vůči internetové reklamě se značně vyostřují. Roste tlak na zavádění stránek, které nevedou záznamy o návštěvnících. Na některých vyspělých trzích může navíc poklesnout poptávka po vysokorychlostním připojení.
    • Po digitalizaci řady odborných a neodborných textů jsou na řadě referenční dokumenty a příručky
    • V boji s internetovou kriminalitou ještě zdaleka není vyhráno. Ochranou před zneužíváním internetu by snad mohly být nejen náležité poučení uživatelů, pokuty, ale i zablokování vysokorychlostní přípojky.
    • Zákazníci jsou ochotni si připlatit za hudbu, které se mohou dotknout. Trh směřuje od digitálního stahování muziky k přehrávačům MP3 se širokou nabídkou konkrétních nahrávek. Výzvou je hudbu opět nabízet na hmotných médiích a zároveň zachovat flexibilitu digitálního stahování.

    Realita komunikačního světa 2,2 miliardy lidí poslouchá rádio
    1,4 miliardy obyvatel planety má televizi
    515 milionů kusů, tolik se denně prodá tištěných novin
    330 milionů domácností využívá širokopásmové připojení k internetu

  • Našli jste v článku chybu?