Nový šéf ABB zbožňuje svoji rodinu a samozřejmě počítače
Správní rada švédsko–švýcarského koncernu Asea Brown Boveri (ABB) koncem loňského října velice překvapila, když oznámila, že funkci výkonného ředitele od ledna roku 2001 opustí pětapadesátiletý Göran Lindahl. Týž Lindahl, kterého předloni americký časopis Industry Week Magazine vyhodnotil jako světového manažera roku. Byl tak prvním „neameričanem , jemuž se takové pocty dostalo. Hlavní akcionáři ABB ale usoudili, že koncern potřebuje mít v čele někoho, kdo silně tíhne k počítačům a informačním technologiím vůbec. Při jmenování nebyla porušena tradice posledních desetiletí – do křesla prezidenta a výkonného ředitele ABB usedl už potřetí Švéd devětačtyřicetiletý Jörgen Centerman. Předtím šéfoval největší divizi ABB – segment automatizace. Rozhodnutím správní rady byl - jak sám přiznal – trochu zaskočen i samotný Centerman. Podle německého časopisu Manager stále zůstával v Lindahlově stínu, ale v branži byl velmi známý a uznávaný. „O tom, že se mnou akcionáři počítají na post výkonného ředitele, jsem se dozvěděl asi týden před jmenováním, uvedl Centerman. Střídání stráží v curyšské centrále ABB proběhlo tiše a nenápadně – bez přípitků a projevů. Zaměstnanci o ní byli informováni několika strohými řádky přes firemní intranet. Náhlá výměna na nejvyšším výkonném postu ABB zřejmě mnoha investorům pořádně pocuchala nervy, jak poznamenal britský časopis The Economist. Centerman totiž ohlásil razantní tah na „New Economy v době, kdy v tomto sektoru padaly kursy akcií a začalo se propouštět. Kromě toho se nestává tak často, aby takový hospodářský kolos jako ABB (zaměstnávající kolem 160 000 lidí ve více než stovce zemí) ohlašoval „zásadní transformaci . „Nejsem žádný bezhlavě jednající revolucionář, hájí se Centerman před těmi, kteří se obávají, že by „supertanker ABB mohl pod jeho velením najet ve vodách „New Economy na mělčinu. Akcionářům slíbil, že prodejní obrat ABB se bude do roku 2005 zvyšovat nejméně o šest procent ročně a zisková marže by se měla skoro zdvojnásobit. Nový šéf ABB je podle svých nejbližších spolupracovníků nositelem amerického manažerského stylu. Nepotrpí si na žádné „kudrlinky . Jedná rázně a přímočaře, což se projevilo už letošního 11. ledna, kdy rozšířil výkonné vedení ze sedmi na jedenáct členů. Přivedl si své dva věrné spojence a naopak oslabil pravomoci dvou Lindahlových lidí. Asi stovce klíčových manažerů ABB z celého světa rozeslal podrobné dotazníky a poté je pozval na „strategickou poradu o budoucích aktivitách firmy. Odborníci soudí, že hlavní důvodem Centermanova jmenování je urychlit reorganizaci koncernu tak, aby se z něho stal lídr v oblasti průmyslových informačních technologií. Právě do ní rázně nakročili dva hlavní konkurenti ABB
- americký koncern General Electric (hlavně po akvizici firmy Honeywell) a německý Siemens. „Nic nevylučuji. Pokud by to mělo smysl, tak proč ne, odpověděl Centerman na otázku švýcarského deníku Tages Anzeiger, zda se ABB nehodlá v rámci restrukturalizace zbavit některých svých aktivit.
Znalci společnosti ABB jsou přesvědčeni, že Centerman nedělá nic, co by nekonzultoval se šéfem představenstva a bývalým výkonným ředitelem ABB Percym Barnevikem. Připomínají, že ten dovedl také riskovat, což prokázal v roce 1988, když jeho švédská Asea uzavřela sňatek se švýcarskou Brown Boveri. Spojená firma ABB pod Barnevikovým vedením v devadesátých letech úspěšně expandovala a po celém světě se prosazovala jako technologický koncern. V tomto kursu pokračoval od roku 1997 také Lindahl, který změnil regionálně uspořádanou strukturu koncernu na strukturu podle výrobkových skupin. Za jeho šéfování se koncern zbavil svých dvou „historických divizí elektrárenské techniky, kterou odkoupil francouzský Alstom, a železniční divize, jež přešla pod křídla DaimlerChrysleru. Hlavní akcionáři ale usoudili, že Lindahlovi se potřebným tempem nedaří samotná výstavba nového koncernu. Nespokojenost s jeho prací vyjádřila jak švédská průmyslová dynastie Wallenbergových (držící pět procent akcií ABB), tak švýcarský finanční magnát Martin Ebner (7,2 procenta akcií). Proto musel Lindahl z křesla výkonného ředitele odejít, zůstal však členem správní rady. Jörgen Centerman se narodil 6. listopadu 1951. Vystudoval elektrotechniku na Univerzitě ve švédském Lundu. Do společnosti Asea nastoupil jako pětadvacetiletý v roce 1976. Během své manažerské kariéry působil nejenom ve Švédsku (ještě u firmy Asea) a ve Švýcarsku, ale také v Singapuru, Německu a USA. Manželé Jörgen a Ulla Centermanovi žijí na břehu Curyšského jezera. Obě jejich děti zůstali ve Švédsku, kde studují – syn ekonomii a dcera medicínu. Centerman v mládí velice rád hrával stolní tenis, nyní by se chtěl věnovat golfu. Jeho přátelé ho hodnotí slovy „family man . S rodinou totiž tráví volný čas nejraději. V létě na chatě ve Švédsku, kde se cítí nejspokojenější na lodi či při rybolovu. Ani o volných chvílích nezapomíná na své oblíbené počítače. A má ještě jednu zálibu, na „chladného Švéda neobvyklou. Vyznává dobré víno.
