Chemické továrny hrozí svému okolí zásobami jedovatých látekO Spolchemii, chemičce v Ústí nad Labem, se příliš často nehovořilo. To se ale letos změnilo. Způsobila to letní tradiční předvolební rétorika, kdy, obrazně řečeno, se na jednom rohu náměstí hlásalo, že chemička v Ústí musí být, že přinese městu práci a peníze.
Chemické továrny hrozí svému okolí zásobami jedovatých látek
O Spolchemii, chemičce v Ústí nad Labem, se příliš často nehovořilo. To se ale letos změnilo.
Způsobila to letní tradiční předvolební rétorika, kdy, obrazně řečeno, se na jednom rohu náměstí hlásalo, že chemička v Ústí musí být, že přinese městu práci a peníze. Na druhém rohu zas bylo slyšet, že je pro obyvatele severočeské metropole nebezpečná. Nedávný požár v jednom z provozů továrny potvrdil, že budoucností Spolchemie je třeba se vážně zabývat.
Výbušná atmosféra
Když přijíždíte od Prahy k centru Ústí, už na první pohled vás zaujme velký komplex budov s komíny, který zabírá rozlehlou plochu údolí podél Labe, do kterého je situováno severočeské krajské město. Ze svahů s vilovými čtvrtěmi mají jejich obyvatelé „báječný“ výhled na chemičku a dým, který se line z jejích komínů. Od správních budov města a hlavních ulic s obchody a spoustou lidí je to do Spolchemie jen kousek. A právě tento kousek některé z občanů Ústí děsí. Už si zřejmě zvykli na permanentní drobné nehody, ke kterým dochází v každém velkém podniku. Nejsou ale schopni žít s vědomím, že v areálu Spolchemie se uskladňují stovky a tisíce tun nebezpečných látek, jako je chlor nebo propylen. Tyto látky jsou nebezpečné nejen svou vysokou hořlavostí a výbušností, ale i tím, že například při uvolnění do ovzduší poškozují dýchací cesty a způsobují řadu dalších zdravotních potíží.
Něco je tu cítit
To, co tyto látky dokáží, jsme mohli vidět na konci listopadu. Shořel totiž jeden z provozů továrny. Policie ještě případ vyšetřuje jako trestný čin obecného ohrožení a zatím není schopna říct, co (případně kdo) havárii způsobilo. Onen čtvrteční večer však po ústeckých ulicích jezdila auta městské a státní policie a z tlampačů se ozývalo, aby lidé nevycházeli ven a nevětrali. Policisté, kteří u požáru zasahovali, mají podle mluvčí severočeské policie problémy s játry. Náhlé zdravotní potíže několika z celkem šedesátky zasahujících policistů lékaři i sami policisté přičítají látkám, které unikly při požáru. Při měření hodnot toxických látek v játrech několika ze zasahujících dopravních policistů byly naměřeny zvýšené hodnoty. Policisté proto dostali léky, které mají pomoci jejich organizmům účinek těchto látek minimalizovat. Oficiálně však policie nepřipouští, že by důvodem výskytu toxických látek byl právě požár Spolchemie. To, jaký rozsah požár měl, dokládá, že hasiči k němu přijeli krátce po deváté hodině večer a poslední z nich odjížděli druhý den kolem poledne. Na internetových stránkách Hasičského záchranného sboru Ústí nad Labem je možné číst: „Ve 20:59 hod. vyjela jednotka HZS k požáru do Spolchemie v ul. Tovární. Vzhledem k rychle se rozšiřujícímu požáru byla nucena jednotka s ohledem na bezpečnost zasahujících příslušníků opustit po cca 20 min. prostor. Ve spolupráci s obsluhou zajistila odtažení dvou vlakových souprav z bezprostřední blízkosti objektu. S rostoucí intenzitou požáru se jednotka soustředila na ochlazování přiléhající technologie.“
Poděkujme přírodě
Miroslav Šuta, konzultant organizace Greenpeace, říká: „My se domníváme, že ten požár naprosto jednoznačně prokázal nebezpečnost takových provozů v centru města. Hořely tam velmi nebezpečné látky, jako je například styren. Máme svědectví místních lidí, že se jim špatně dýchalo a pálily je dýchací cesty.“ Krajský hygienik Alexandr Vordenwinkler zdůrazňuje, že při požáru ústecké obyvatele zachránila příroda. „To, co se stalo, byla věc, která mě při vědomí toho, jaké látky jsou v areálu Spolchemie, vylekala. Teploty při požáru byly velmi vysoké, i 2000 stupňů. Při takovéto teplotě dochází ke spalování velmi nebezpečných látek, proto nebyly nalezeny ve volném ovzduší. Pomohla nám i meteorologická situace, protože dým stoupal spolu s nebezpečnými látkami vzhůru a dostal se nad inverzní vrstvu, kde se teprve rozptýlily. My jsme samozřejmě měřili výskyt jedovatých látek, ale žádnou zvýšenou koncentraci jsme nezaznamenali.“ Deníky Bohemia ale v minulém týdnu přinesly informaci, že po požáru byla v Ústí naměřena pětkrát vyšší hladina toluenu v ovzduší, než je dlouhodobý průměr. (Naměřilo se až 340 mikrogramů toluenu na metr krychlový, zatímco průměr je 20 až 70 mikrogramů.) Podle hygieniků ale nejde o hodnoty, které by byly z dlouhodobého hlediska zdraví nebezpečné. Šéf laboratorního odboru Krajské hygienické stanice Pavel Šubrt pro Deníky Bohemia uvedl, že zdraví nebezpečné koncentrace jsou o několik řádů vyšší a dodal: „Existují limity pro lidi pracující ve fabrikách. A ty jsou mnohem vyšší. Na druhou stranu se zaměstnanci továren pohybují v takovém ovzduší jen osm hodin, ale obyvatelé Ústí jsou ve městě stále.“ Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika má na zvýšenou hladinu toluenu v ovzduší jiný názor. „Co může toluen udělat s člověkem, můžeme vidět na narkomanech, kteří mají rozleptanou sliznici.“ Proti rizikům, která skýtá existence chemické továrny v centru města, velmi ostře vystupuje Občanská liga. To je sdružení ústeckých občanů, které už více než deset let bombarduje všechny kompetentní úřady dopisy a výzvami, aby Spolchemii (a především její nebezpečné provozy) z Ústí vystrnadily. Ředitel pro komunikaci Spolchemie a její tiskový mluvčí Zdeněk Rytíř proto, a celkem pochopitelně, Občanskou ligu příliš v lásce nemá. „My je známe už řadu let, ale ničím konstruktivním nás diskuze s nimi neobohatila.“ Jaromír Veselý z Občanské ligy popírá tvrzení mluvčího Rytíře o tom, že provozy, které pracují s chlorem, byly v dostatečné vzdálenosti od hořící budovy. To, že nebezpečí rozšíření požáru hrozilo, ostatně ve své zprávě uvedli i hasiči. „Pokud by oheň přeskočil jen několik kolejí, mohl by pak dál řetězově vznikat v dalších a dalších místech. Pak by se mohlo stát, že by zasáhl i provoz Epitetra, který je považován za nejnebezpečnější spolu se zásobníky propylenu. Podle bezpečnostní zprávy, kterou si Spolchemie musela nechat vypracovat od nezávislé firmy, je v areálu 73 nepřijatelných rizik, z nichž 35 je velkoobjemových,“ uvádí Jaromír Veselý z Občanské ligy. Mluvčí Rytíř sice hovoří jen o dvou rizicích, ale to jen shrnuje v bezpečnostní zprávě uváděná rizika na chlor a propylen. Bezpečnostní zpráva zcela jednoznačně pojmenovává důsledky jednotlivých typů havárií. Nelichotivá čísla uvádí oběti v tisícovkách. Ta nejhorší havárie by však podle Jana Kaiseršata z Občanské ligy znamenala fatální důsledky až pro 60 000 lidí. To, že diskuze o rizicích nejsou jen spekulací na dané téma a zbytečně nevytvářejí paniku mezi obyvateli Ústí, dokládá i fakt, že od poslední havárie v chlorovém provozu do data požáru uplynulo jen čtrnáct dnů. Automatické detektory Spolchemie totiž 16. listopadu zaznamenaly netěsnost aparatury v provozu chlorové chemie. V tiskové zprávě na internetových stránkách chemičky se k tomuto případu uvádí toto: „Nepříznivé rozptylové podmínky způsobily, že mohl být chlor v některých lokalitách Ústí nad Labem po krátkou dobu čichově detekován, přestože se jednalo o jeho nepatrné a prakticky neměřitelné koncentrace. Nemohlo tedy dojít k žádnému ohrožení zdraví ani životního prostředí a nebyl nutný ani žádný zásah složek integrovaného záchranného systému.“
Nad bezpečnostní zprávou
Samotnou bezpečnostní zprávu měl už dřív
e schválit ústecký magistrát. Ten to ale odmítl, a tak se v současnosti zpráva předělává. Primátor Ústí Petr Gandalovič je rád, že město má vůbec možnost bezpečnostní zprávu firmy zkontrolovat. „Je to poprvé, kdy máme možnost se vůbec bavit s chemičkou nad bezpečnostní zprávou a my tuto šanci samozřejmě využijeme. Ta rizika, která tam jsou, musejí být vždy řádně vysvětlena, musí být jasně řečeno, jak se dají minimalizovat, a jestliže je minimalizovat nelze, tak jakým způsobem se naloží s těmi výrobami.“ Podle krajského hygienika Alexandra Vordenwinklera by měla určitě nová podoba bezpečnostní zprávy obsahovat analýzu zdravotních rizik. „Já bych si strašně rád představil situaci, že by Spolchemie takovouto analýzu měla. Pak by se daly objasnit daleko lépe dopady zdejšího chemického průmyslu na ovzduší.“ Primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič je ve vyjádřeních o Spolchemii opatrný. V tuto chvíli neumí říct, zda bude prosazovat změny v chemičce. „Bezpečnostní zprávu musíme vyhodnotit, navrhl jsem tři etapy postupu. Nejdříve zjistíme okolnosti požáru, tedy to, co se mohlo stát, v druhé etapě budeme řešit, jak chemička bude nyní vyrábět a teprve ve třetí etapě budeme hovořit o tom, jaké provozy tady budou do budoucna a jaká rizika z toho plynou. Nějaká rychlá a populistická prohlášení bych teď nechtěl dávat,“ říká Gandalovič a dodává, že celý proces by měl skončit do několika měsíců. Klub zastupitelů Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu, který společně s ODS ovládl ústecký magistrát, však bude požadovat vypracování studie o vystěhování provozů Spolchemie z města. Podle předsedy Klubu Jiřího Madara má studie stanovit termíny etap vymístění jednotlivých provozů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Klub si podle vyjádření Madara pro ČTK dovede představit, že nové místo chemičky by bylo v průmyslové zóně, kterou vedení města právě buduje. Naopak současná lokalita, kde továrna leží, by podle architektů mohla být ideální oblastí pro rozšiřování středu města. Názor hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce, který stejně jako Petr Gandalovič přijel přímo k požáru, se od úhlu pohledu primátora na budoucnost Spolchemie odlišuje. České televizi řekl, že chemička v této podobě by v centru města být neměla. Šéf ústecké pobočky České inspekce životního prostředí Jiří Balej také už několikrát řekl, že rizika plynoucí z umístění chemičky v centru města jsou neúměrná. Přestěhování některých provozů mimo město v případě shody s vedením Ústí nevyloučil ani generální ředitel Spolchemie Martin Procházka. „Ta varianta je. A myslím, že je reálná,“ uvedl.
A stavět se bude dál
Shodou okolností se už delší dobu chystá výstavba nového provozu na výrobu umělých pryskyřic. Ten původní, doufejme nešťastnou náhodou, shořel. Před pár týdny na něj dostala Spolchemie stavební povolení, a tak se může do budování licencované japonské technologie pustit. Občanská liga však nevnímá stavbu nového závodu jako modernizaci firmy. V dopise premiéru Špidlovi liga píše: „V podstatě jde o prodlužování agonie neperspektivních výrobních komplexů uprostřed stotisícového města. V podstatě jde o prosté ždímání ze stávajících výroben, obvyklé ve velmi zaostalých zemích. Tyto nebezpečné provozy jsou daleko za mezí své životnosti a svou existencí prokazatelně ohrožují na životě a zdraví desetitisíce obyvatel města.“ Faktem je, že nový závod na výrobu umělých pryskyřic z centra města nebezpečné látky nevytěsní. Ekologové však touží právě po tomto kroku. Jsou smířeni s tím, že chemička bude v Ústí nadále (nehledě na to, že na místě jednoho z dnes největších českých měst nebylo v době založení chemičky zhola nic). Chtěli by však, aby velké zásobníky s výbušnými a toxickými látkami nahradil systém jejich plynulých dodávek v takovém množství, aby je firma mohla přesně využít, a aby potenciální rizika z této výroby byla co nejvíce minimalizována.
Budou v Ústí bez práce?
Spolchemie, která se samozřejmě obává negativních reakcí veřejnosti a politiků na svoje hospodaření, dává najevo, že bez ní by zaměstnanost v Ústí výrazně poklesla. V současnosti sice zaměstnává jen 1500 lidí, ale další soukromé firmy jsou na ni navázány přímo v areálu a další figurují v odběratelském řetězci. Pak se z relativně malého počtu zaměstnanců na začátku stávají desetitisíce lidí odkázané na to, zda Spolchemie bude pracovat či ne. Na diskuzi o budoucnosti Spolchemie také reagovala tamní Okresní hospodářská komora. Její šéf je znepokojen údajnou snahou některých zájmových skupin zastavit podnikání firmy v současné lokalitě. „Důsledky tohoto kroku by přinesly katastrofální dopady na hospodářský život města,“ uvedl předseda představenstva komory Jan Horák ve svém prohlášení z konce listopadu. Podle Horáka je hospodářská komora přesvědčena o tom, že Spolchemie naplňuje všechny legislativní podmínky pro provozování technologií s ohledem na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Spolchemie možná však působí přesně opačně, tedy že hospodářskou situaci města zhoršuje. Alespoň si to myslí Jaromír Veselý z Občanské ligy. „Jde o image města a jde o to, že existence takové továrny tady vytváří takové divné klima. Dokládá to fakt, že tady například nemáme žádného významného zahraničního investora.“
Peníze se jen sypou
Spolchemie v současnosti patří státu a dokonale toho využívá. Z peněz Fondu národního majetku se podařilo na likvidaci starých ekologických zátěží vytáhnout více než miliardu korun. Dalších 350 milionů je hodnota investičních pobídek k výstavbě nového závodu na umělé pryskyřice v celkové hodnotě 700 milionů. Jan Kaiseršat z Občanské ligy však tento nový provoz také odsuzuje. „Stát tady nedělá ze sebe nic jiného než jakousi dojnou krávu. Stále do Spolchemie sype peníze. Ať už to je na likvidaci starých ekologických zátěží, na vybudování skládek, nebo i právě na výstavbu nového závodu na výrobu umělých pryskyřic. Teď, po nezvykle krátké době, dostala Spolchemie stavební povolení pro výstavbu tohoto provozu, ale zřejmě nikdo si neuvědomuje, že tím se zakonzervuje současný stav. Stále se na výrobu pryskyřice budou používat látky třetího stupně nebezpečnosti.“ Zdeněk Rytíř, mluvčí Spolchemie, s těmito tvrzeními nesouhlasí. Říká, že technologie, kterou firma nakoupila, je tou nejbezpečnější, jaká může být. „Technologie se těžko hodnotí jako bezpečné. V chemickém průmyslu se prostě pracuje s nebezpečnými látkami. My se samozřejmě snažíme udělat vše pro to, aby negativních ekologických důsledků bylo co nejméně,“ uvedl Rytíř. Na odstraňování starých ekologických zátěží firma uzavřela smlouvu s Fondem národního majetku v roce 1994. Ten by měl uhradit nápravu všech ekologických problémů, které vznikly před tímto datem, a to až do výše tehdejšího základního jmění chemičky, tedy více než dvou miliard korun. V současnosti Fond národního majetku hradí práce na skládce v Chabařovicích a právě probíhá výběrové řízení na firmu, která bude sanovat podloží závodu. V tomto případě je rozpočet zhruba 800 milionů korun. Kromě České republiky dává peníze do Spolchemie i Německo. To celkem pochopitelně kvůli směru toku řeky zaplatilo zlepšení kvality vody v Labi.
Patřím státu a chci od něj peníze
Spolchemie patří z převážné většiny státu. Česká finanční, dceřiná společnost České konsolidační agentury v ní má přes 50 % akcií a
Fond národního majetku okolo 12 % akcií. Podle vyjádření tiskového mluvčího ČKA Jiřího Pekárka sice stát chce svůj podíl v chemičce prodat, ale ne v nejbližší době. To mimo jiné znamená, že požadované investice do zmírnění rizik plynoucích z používání nebezpečných chemických látek bude muset zaplatit stát. Bez těchto peněz by zřejmě ani o chemičku nebyl mezi investory zájem. Po vysokých investicích by se mohla Spolchemie přiblížit západoevropským standardům. „Mezi přístupem chemických firem k ekologii je velký rozdíl, ať už je porovnáváme v rámci České republiky, nebo mezi jednotlivými evropskými státy. Například skandinávské země zavedly velmi přísnou legislativu, přístup Řecka nebo Španělska je podobný tomu, jak na chemické továrny nahlíží české státní úřady,“ říká konzultant Greenpeace Miroslav Šuta a upřesňuje: „My k problematice nebezpečné chemie přistupujeme zatím tak, že se postaví nějaká vysoká zeď nebo se dá na komín filtr nebo se odpadní vody začnou vypouštět místo do říčky Bíliny přímo do Labe, tak aby se jedy rozpustily ve větším množství vody. To ale není to správné řešení.“ Podle Greenpeace by Spolchemie své místo uprostřed velkého města v západní Evropě neobhájila. Naopak se tam prý hledají možnosti jak se zcela vyhnout potřebě takového množství nebezpečných látek, jako je chlor. Odstupuje se prý od produkce PVC, které mimochodem tvoří hlavní zisk Spolchemie, a nahrazuje se například polyethylenem, který je plně srovnatelný s PVC, ale při jeho výrobě nehrozí taková nebezpečí. Greenpeace na svých internetových stránkách zveřejnilo analýzu slovenského Státního zdravotního ústavu o zdraví dětí v blízkosti chemičky v Novákách, která se specializuje na podobné produkty jako Spolchemie. V této analýze se uvádí, že ve vlasech a nehtech dětí se našly zvýšené koncentrace rtuti, že děti jsou kvůli tomu nemocnější, mají i horší paměť než jejich vrstevníci, kteří žijí ve větší vzdálenosti od chemičky. Tiskový mluvčí Spolchemie tuto analýzu zpochybňuje. Tvrdí, že rtuť se vyskytuje v přírodě zcela běžně. Miroslav Šuta z Greenpeace oponuje, že rtuť je produktem především sopečné činnosti. „A tady už dlouho žádná sopka nevybuchla,“ ironicky komentuje názor mluvčího Rytíře Miroslav Šuta.
Jako Spolana
Potíže ústecké Spolchemie se porovnávají s těmi, kterými od srpnových povodní prochází neratovická Spolana. (Spolchemie povodněmi zasažena nebyla. Veškeré nebezpečné látky se podařilo včas, alespoň podle vyjádření pracovníků firmy, odvézt do bezpečí.) Spolana, která byla kritizována za uskladnění velkého množství chloru, ho přitom má jen zlomek v porovnání se Spolchemií. Minulý týden v úterý se ve Spolaně opět po nákladné rekonstrukci rozjel provoz na výrobu PVC zničený povodněmi. Všichni tvrdili, že bezpečnostní opatření jsou už na vysoké úrovni, ne tak jako před srpnovou velkou vodou. Proti startu výroby neměla námitky Česká inspekce životního prostředí ani hygienici. Ředitelka ekologické inspekce Eva Tylová pro Hospodářské noviny uvedla: „I když se havárie nikdy nedá zcela vyloučit, bezpečnostní opatření jsou na výrazně vyšší úrovni než před povodní.“ Představitelé obcí, které leží v blízkosti Spolany, si dokonce přišli Spolanu prohlédnout a se spuštěním provozu také souhlasili. Jediným, kdo veřejně vystupoval proti znovuotevření závodu elektrolýzy, kde se chlór, jedna ze základních surovin pro výrobu PVC, vyrábí, bylo ekologické sdružení Arnika. Podle jeho zástupců je stále riziko dalšího úniku nebezpečných chemikálií vysoké. Všechny ale zřejmě překvapilo to, co se stalo hned další den po spuštění provozu. Uniklo totiž malé množství chlóru a vzhledem k nízkým koncentracím Spolana vyhlásila první, tedy nejnižší, stupeň chemického poplachu. Ten trval 26 minut a podle mluvčího chemičky Jana Martínka se chlor nedostal mimo areál firmy. Podle prvních zjištění únik zavinila chyba obsluhy a nejednalo se o technologickou závadu na zařízení. To sice může někoho uklidnit, ale v podstatě je úplně lhostejné, jestli selhal člověk, nebo technika. Lidé, kteří v okolí chemičky žijí, mohou být permanentně ve strachu, co dalšího přijde, co jim zničí úrodu či v horším případě poškodí jejich zdraví.
Část bezpečnostní zprávy vypracované pro Spolchemii s analýzou možných rizik
Iniciační Popis scénáře
událost
Koncový stav Atm. Stabilita/ Frekvence Počet osob Počet obětí
scénáře rychlost větru/ scénáře na zasaženém na zasaženém
směr větru (rok -1 ) území území
A2 Únik kapalného chlóru velkým otvorem z ŽC - část chlóru steče do kanalizačního
systému odpadních vod3)
IV/1/Z 2,18 x 10-10 412 67
II/3/JZ 3,45x 10-8 23 4
A3 Únik kapalného chlóru mimo budovu z potrubí pro plnění cisteren - x-minutový
únik do doby uzavření potrubí, šíření oblaku do okolí
C9 IV/1/Z 1,06 x 10-9 90 15
A3 Únik kapalného chlóru mimo budovu z potrubí pro plnění cisteren - Kontinuální
únik chlóru, šíření oblaku, ohrožení širokého okolí
C11 IV/1/Z 5,10 x 10 -10 5519 900
A4 Únik kapalného chlóru mimo budovu z potrubí pro plnění cisteren - Kontinuální
únik chlóru, šíření oblaku, ohrožení širokého okolí
C16 IV/1/Z 3,27 x 10 -11 5519 900
A8 Únik zplyněného chlóru z asanačních věží - Kontinuální únik zplyněného chlóru,
tvorba a šíření oblaku, ohrožení širokého okolí - osoby nejsou informovány C28
C27 IV/1/JV 4,63 x 10 -8 490 80
B1 Únik kapalného propylenu otvorem z kulového zásobníku na OV - Požár uniklého
kapalného propylenu (Pool Fire)
P1 -/1/- 7,65 x 10 -9 2 2
- /3/- 2,96 x 10 -8 5 5
B1 Únik kapalného propylenu otvorem z kulového zásobníku na OV - Exploze
vytvořeného oblaku (VCE)
P2 IV/1/JZ 6,97 x 10 -11 2714 4) 529
II/3/JZ 4,66 x 10 -9 3726 5) 790
B1 Únik kapalného propylenu otvorem z kulového zásobníku na OV - Bleskové
vyhoření vytvořeného oblaku (Flash Fire)
P3 IV/1/JV 4,35 x 10 -11 1575 1575
II/3/JZ 1,09 x 10 -8 684 684
3) Tento scénář byl dodatečně zařazen pro vyhodnocení. Jedná se o toxické ohrožení okolí při iniciační události A2, kdy část chloru steče do kanalizačního systému odpadních vod.
4) V zóně přetlaku