Cholesterolové myšky

Usilujeme o dotaci 82 milionů na výzkum, říká přednosta IKEMu

Kdo by to byl řekl, že v pražské Krči běžně potká muflony… Potulují se přímo v areálu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Ale měli by se mít na pozoru. Po čertech odvážně a blízko procházejí nedaleko Pracoviště experimentální medicíny (PEM), kde jejich nepříliš vzdálené příbuzné – ovce – ale i vepře či potkany využívají vědci k bádání nad léčbou řady chorob. Mají tu rekonstruovaný zvěřinec i nové chovné prostory. „Když už se tolik investovalo do infrastruktury, řekli jsme si, že by bylo vhodné zmodernizovat i přístrojové vybavení a využít naší jedinečnosti v úzkém propojení základního a klinického výzkumu. Proto jsme koncem března podali žádost do Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Hodnota záměru činí 82,461 milionu korun,“ sdělil týdeníku EURO profesor Luděk Červenka, přednosta Pemu. Nový projekt Centra experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad (CEVKOON) má i podporu ředitele Ikemu Jana Malého: „Měl by využívat integrální genomický a fyziologický přístup k výzkumu a přenášet poznatky do klinické praxe a zvýšit konkurenceschopnost Ikemu – a tudíž i Prahy – v oblasti výzkumu a léčby kardiovaskulárních chorob a transplantační problematiky.“

Od buňky po operaci chlopně

Když vstupujete do moderní budovy, která byla v Krči otevřena loni na jaře, postřehnete i povinně nalepenou výzvu na dveřích: „Nevypouštějte zvířata do přírody! GMO.“ Ano, vyšlechtěny jsou zde geneticky modifikované myšky s různými „vadami“, aby se ozkoušelo, jak je léčit. Jednopatrová budova – obložená modřínem a vkusně sladěná s okolím – stála včetně nákladného vybavení asi 150 milionů. „Projekt se stále rozšiřoval. Na prvotní záměr postavit zvěřinec pro malé laboratorní živočichy se nabalila výstavba několika oddělení. Vznikl tak rozsáhlý komplex se složitými vazbami,“ vyprávěl architekt Petr Neřold z ateliéru 4arch, jenž musel s kolegy řešit i speciální nároky na provoz budovy – ať již šlo o vzduchotechniku, úpravnu vod nebo hygienické bariéry. Zvláštní řešení si vyžádalo i zásobování; jen steliva se měsíčně spotřebuje asi 3,5 tuny! Aby také ne: oddělení má kapacitu až 20 tisíc pokusných zvířátek… PEM, v němž pracuje asi 80 lidí a který je výzkumnou základnou pro trojici klinických středisek Ikemu, sestává z šesti laboratoří, jež se zabývají výzkumem kardiovaskulárních chorob, transplantací orgánů, diabetologie či poruch metabolismu. „Možnost propojení výzkumu s uvedením experimentálních výsledků do praxe je strategickou výhodou Ikemu. Například před zahájením transplantace jater u člověka byly tyto operace prováděny na zvířeti. Stejně postupujeme při přípravě transplantace střev, které by v krátké době měly být součástí programu,“ říká docent Malý. A snese objekt mezinárodní srovnání? „Ano, pracoviště tohoto typu je minimálně v Evropě jedinečné právě svým charakterem, kdy výzkum začíná na buňce a končí na velkých laboratorních zvířatech. A takových zařízení, jež propojují poznatky z genomiky a proteomiky s metodikami fyziologickými až experimentálně chirurgickými není na světě mnoho,“ tvrdí Malý. Váží si též práce přednosty Červenky, jenž kolem sebe soustředil a nadchl pro práci mnoho mladých lékařů, přírodovědců i inženýrů a zároveň získal řadu „hotových“ vědců. „Vidím velkou budoucnost této výzkumné skupiny,“ říká. Kromě výzkumu nabízejí v Krči i šance pro výuku doktorandů z lékařských fakult Univerzity Karlovy, ale i Západočeské a Jihočeské univerzity či VŠCHT a ČVUT.

Potkánci s PHHC, HTG či ITGR

Pozorným průvodcem nám je profesor Červenka, specializací nefrolog. Detailně popisuje přípravnu krmiv, klícky, operační sál a pyšně vysvětluje, co k čemu slouží. „Tady se připravují speciální diety,“ ukazuje tučnou směs, díky níž rostou „cholesterolové myši“. V místnostech žijí uzpůsobení živočichové: třeba pražské hypercholesterolemické krysy (s cedulkou PHHC), hypertriglyceridemické (HTG) nebo ty s hypertrofovaným srdcem, na jejichž dvířkách se skví značka ITGR. Opravdu podivná ZOO… A co víc, některá zvířata bývají pod neustálým dohledem – a to tak, že mají zabudovány implantáty, které bez ustání sbírají data. Když nahlížíme pod ruce veterinárního lékaře Libora Kopkana, který už voperoval stovky sond, nestačíme se s fotografem divit. Ono také krysu v plné anestezii nevidíte každý den!
Pracoviště má roční rozpočet 97 milionů korun, na čemž se podílejí granty, výzkumný záměr i zadané studie. Právě k zamýšleným změnám ve financování vědy je šéf Červenka lehce skeptický: Kdy přechází základní výzkum ve výzkum aplikovaný? A upozorňuje na příklad kolegů, jejichž dlouholetá badatelská činnost v oblasti takzvaných Langerhansových ostrůvků přešla v přímé uplatnění teprve nedávno. „Nejprve musejí být základní poznatky. Úkolem státu je podporovat základní výzkum a vzdělanost – na vysokých školách, v Akademii věd, resortních výzkumných ústavech. Aplikovaný výzkum má i jiné legislativní možnosti: zrychlené odpisy, daňové úlevy… Výzkum není, když firma vyvine převodovku. To dělají všechny automobilky, ale žádná neobjevila princip spalovacího motoru,“ říká činorodý Červenka. Politici prý nyní došli k tomu, že potřebujeme moderní technologie. Něco praktického. Výsledky. A chtějí je hodně rychle. Proto reformy. „Jenže fotbalistu kvalit Pavla Nedvěda nepořídíte tím, že zadáte shora úkol: chci tři Nedvědy za rok. Musí existovat široká základna, mnoho hřišť, aby někdo takový vůbec vyrostl,“ přirovnává.

Moderní hřiště pro srdcaře

A jedním z hřišť – takříkajíc na pomezí základního, experimentálního i aplikovaného výzkumu – by se mohl stát projekt CEVKOON za 82 milionů korun. „Hlavním cílem je vybudovat pracoviště, které se bude věnovat experimentálnímu výzkumu patologických procesů krevního oběhu při využití nejnovějších poznatků z genomiky, proteomiky, fyziologie a imunologie. Výsledky výzkumu Centra ve spolupráci s klinickými spolupracovníky by měly být v blízké budoucnosti využity pro prevenci a léčbu chorob krevního oběhu v naší populaci a pro zlepšování transplantací orgánů,“ píše se v podkladech, které má týdeník EURO k dispozici. Nemoci srdce a krevního oběhu přitom představují nejzávažnější onemocnění v ČR, takže o nezbytnosti výzkumu není třeba pochybovat. Totéž platí i pro možné zlepšování výsledků u transplantací plic, jater, ledvin, či dokonce střev.
„Objekt už máme, nemusíme nic stavět. Domníváme se proto, že jde o smysluplný záměr. Stačí dokoupit potřebná zařízení a od 1. ledna 2010 bychom mohli fungovat,“ věří Červenka. O zhruba miliardu z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost se však nezajímají jen v Krči; obří plány za 920 milionů má například i Akademie věd ČR (EURO 7/2009). Dle Červenky by ale byla škoda, kdyby takřka celou dotaci spolkla jediná investice. „Logičtější mi přijde rozložení peněz na více projektů,“ myslí si. Jasno by mělo být asi v září či říjnu, kdy rozhodne Rada hlavního města Prahy. Ředitel Malý uzavírá: „Jsme si vědomi, že konkurence bude velká a posuzování přísné. Avšak IKEM připravoval projekt posledních čtrnáct měsíců a s čistým svědomím mohu říci, že jsme jak po stránce odborné přípravy projektu, tak i technické stránce udělali maximum.“

*
GRAF (koláč)
Bez peněz do vědy nelez**
Příjmy Pemu za rok 2008 (v mil. Kč)
Granty, výzkumný záměr Ikemu 59,55 mil./61,25 %
Zdravotní pojišťovny, studie, ostatní výnosy 5,24 mil./5,39 %
Vlastní zdroje Ikemu 32,44 mil./33,36 %
Celkové příjmy 97,23 mil./100,00 %
Pramen: týdeník EURO