České vědecké týmy mají šanci zapojit se do grantů na vývoj inovativních léčiv. Celkem se rozdělí přes šest miliard korun
Výzkumné instituce, univerzity i soukromé firmy se mohou zapojit do největšího PPP projektu Evropské unie.
V aktuální výzvě Iniciativy pro inovativní léčiva (IMI), která se uzavírá 19. března, se může rozdělit v přepočtu zhruba až 6,2 miliardy korun. EU do dotačního programu této už osmé výzvy investuje přes 143 milionů eur. Její partner ze soukromého sektoru, Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), dodá 99,4 milionu eur.
Za Česko od roku 2008, kdy IMI vypsalo první dotační výzvu, prozatím uspěly dva vědecké týmy. Země ze střední a východní Evropy se totiž obecně do účasti v podobných projektech příliš nehrnou. „Proces čerpání financí není totiž úplně jednoduchý. Přesto by se účastníci neměli nechat odradit. Přinese jim totiž nejen řadu znalostí a dovedností, které jinde nezískají, ale také partnerství s farmaceutickými společnostmi nadnárodního významu. A do budoucna i další potenciální spolupráci s farmaceutickým průmyslem,“ říká Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Ta v Česku sdružuje 30 společností a je zároveň členem evropské EFPIA.
Evropské kontakty Program aktuální osmé výzvy je rozdělen na čtyři prioritní osy. Cílem první je vytvořit Evropské centrum excelence pro vývoj léčiv proti rezistenci antibiotik. Druhá priorita se soustředí na inovace při klinickém vývoji léčiv proti stafylokokovým onemocněním.
Třetí, v níž mají čeští vědci největší šanci, je výzkum revmatoidní artritidy, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby nebo chronické obstrukční plicní nemoci. Poslední unijní prioritou je vybudování evropské banky kmenových buněk pro zefektivnění spolupráce a komunikace mezi širokou vědeckou veřejností.
Detailní informace k osmé výzvě jsou k dispozici na internetových stránkách IMI.
Ty ostatně zájemcům o jednotlivé oblasti nabízejí i možnost spojit se s dalšími partnery, a tím se zapojit do mezinárodních konsorcií, jež pak na jednotlivých projektech pracují.
Právě snaha přivést dohromady akademické instituty a farmaceutické či diagnostické společnosti za ideou IMI programu stojí.
„Akademická pracoviště mají svůj cílený výzkum a dlouhodobé zkušenosti práce s pacienty a biologickým materiálem, zatímco výzkumná oddělení farmaceutických společností jsou většinou úzce zaměřena a hledají někdy obtížně možnosti aplikace a ověření tohoto výzkumu,“ upozorňuje Jiří Vencovský, statutární zástupce ředitele Revmatologického ústavu, který se do IMI zapojil.
První fáze výzvy skončí v březnu, do července se budou hodnotit finální projekty, další dva měsíce jsou rezervovány na dojednání a podpis kontraktů. Od září 2013 projekty konečně odstartují a budou trvat zhruba pět let. „Samozřejmě je to něco nového, a všichni se učíme, jak s takovým spojením v jednom projektu zacházet. Jen uzavření základní smlouvy na počátku projektu trvalo skoro rok, protože právní oddělení velkých firem nebyla stále spokojena s formulacemi smlouvy a diskuse se někdy vedla dlouho kvůli jednomu slovíčku,“ dává k dobru vlastní zkušenosti Vencovský.
Efektivní investice Na chronické nemoci se výzva nezaměřuje náhodou – patří k nejdražším chorobám v Evropě. V Česku dosáhly v roce 2011 výdaje na zdravotnictví bezmála 220 miliard korun. Průměrně na jednoho člověka vyšlo podle Ústavu zdravotnických informací a statik přes 21 tisíc korun, o 1,3 procenta více než o rok předtím. Veřejné výdaje tvoří zhruba 75 procent z celkových nákladů na zdravotnictví. Právě v případě chronických nemocí má vývoj nových léčebných metod nákladům postupně ulehčit, i když ani to není zadarmo. Vývoj nového léku vyjde zhruba na 25 miliard korun. „Investice do vývoje nových, efektivnějších léků se vyplatí, přestože jsou na první pohled dražší. Moderní medicínské metody nemoc odhalí dříve, léčba chronických chorob je tak efektivnější a levnější,“ tvrdí Dvořáček.
Se zapojením do evropských programů, které mají takové cíle, má dlouhodobé zkušenosti i výše zmíněný pražský Revmatologický ústav. Zapojen byl už do projektu Autocure, který EU podporovala od roku 2006 prostřednictvím šestého rámcového programu. „Vedle výzkumu nemoci zvané revmatoidní artritida se zabýval také autoimunitními zánětlivými nemocemi svalů. Právě tento podprojekt jsme řídili z našeho pracoviště,“ říká Jiří Vencovský.
Jeho tým se účastní i projektu BTCure, který už je financován ze zdrojů IMI. Odstartoval v září 2011 s celkovým rozpočtem přesahujícím 38 milionů eur. Účastní se ho 22 akademických institucí a deset farmaceutických společností z celkem patnácti zemí.
Na základě požadavků IMI se ústav zaměřil pouze na výzkum revmatoidní artritidy a za cíl si dal najít nové léčebné možnosti, především pro časné fáze nemoci. Jedním ze směrů výzkumu je využití experimentálních modelů onemocnění, které umožňuje poznat mechanismy onemocnění, vznikajícího kvůli poruchám imunitního systému, jež dosud nejsou dokonale známy.
Druhou částí programu, na níž se Vencovského tým podílí, je snaha zmapovat změny v lidském organismu, které onemocnění doprovázejí i na molekulární úrovni. Je vedena snahou o zlepšení současných možností léčby, které nemocným pouze ulevují, ale nemohou revmatoidní artritidu vyléčit.
„S tím souvisí potřeba časné diagnostiky nemoci, abychom ji mohli určit již při prvních příznacích, které mohou být velmi mírné a nespecifické. My potřebujeme být schopni i v případě minimálních známek říci – ano, to jsou příznaky budoucího těžkého onemocnění a musíme rychle zasáhnout. Zdá se, že pokud se zasáhne včas, je možné zabránit dalšímu vývoji onemocnění,“ vysvětluje Vencovský.
Další součástí BTCure je dlouhodobé sledování výsledků léčby, ale také jejich nežádoucích účinků na rozsáhlých skupinách nemocných, kteří jsou evidováni v celonárodních registrech. Podle Vencovského je velkým přínosem jeho týmu i možnost zprostředkovat údaje z českého registru, kde jsou i informace o pacientech využívajících takzvané biologické léky.
Šetří i stát „S kolegy se účastníme také hledání potenciálních ukazatelů popisujících aktivitu choroby, možný další vývoj či možnost předpovědi reakce na léčbu. Vzhledem k tomu, jak jsou podávané léky drahé, byla by možnost určení pacientovy reakce na lék předem přínosná jak pro něj, tak z ekonomického hlediska,“ popisuje další okolnosti výzkumu Vencovský.
Podobně vnímá včasnou diagnostiku i výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček. Ke chronickým chorobám se počítají i různé druhy rakoviny, jež jsou nejčastějším předmětem klinických studií v Česku. V současnosti je podle AIFP v laboratořích farmaceutických firem vyvíjeno a testováno 948 léčiv na různé formy onkologických onemocnění.
Díky klinickým testům firem z AIFP stát šetří podle studie poradenské společnosti Ernst & Young zhruba 850 milionů korun za rok jen ve třech nejzávažnějších terapeutických oblastech. Testy přitom trvají i šest až sedm let a farmaceutické firmy i kvůli nim do výzkumu a vývoje investují zhruba miliardu korun. Podle zprávy Ernst & Young se farmaceutický průmysl dá označit za jednoho z tahounů ekonomiky. Zvlášť když do výzkumu a vývoje investuje 5,1 procenta ze svých tržeb, což několikanásobně převyšuje v pořadí druhé odvětví hospodářství – automobilový průmysl. „Už dřívější průzkumy ukázaly, že každá koruna investovaná členy AIFP generuje 2,18 koruny v české ekonomice,“ dodal Dvořáček.
Klinické studie v Česku • 1 miliardu korun investují ročně v průměru do výzkumu a vývoje inovativní farmaceutické společnosti v ČR. • 850 milionů korun ušetřil systém veřejné zdravotní péče na léčbě pacientů ve třech nejzávažnějších oblastech léčby díky klinickým studiím financovaným těmito společnostmi. • 300 klinických studií tyto firmy vypracují ročně, od roku 2008 proběhly klinické zkoušky na osmi tisících pracovišť za účasti zhruba 22 tisíc lékařů a 80 tisíc pacientů.
pramen: AIFP/E&Y, 2012
Iniciativa pro inovativní léčiva (IMI – Innovative Medicines Initiative) • Byla ustanovena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady EU z 18. prosince 2007. V dubnu 2008 byla vyhlášena historicky první výzva pro předkládání návrhů projektů do IMI. • Zakládajícími členy jsou Evropská komise a Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA). • Rozpočet IMI pro období 2008 až 2017 činí dvě miliardy eur, z čehož miliardou přispívá Evropská komise a minimálně stejnou částku dává k dispozici soukromý sektor. • Soustřeďuje se na vývoj nových postupů léčby, a tím i nových léků. • Má čtyři hlavní oblasti projektů: předpovídání účinnosti, předpovídání bezpečnosti, management znalostí a vzdělávání a školení. • Ve výzkumu se soustředí na tyto priority: rakovina, mozkové nemoci, poruchy spojené s metabolismem, kardiovaskulární choroby, infekční nemoci a zánětlivá onemocnění.
pramen: Czelo.cz
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
