Reaganovy Hvězdné války by sotva získaly věrohodnost, kdyby je svým jménem nepřikryl nukleární vědec George Keyworth
Bylo 23. března 1983 večer a celá Amerika lapala po dechu. Prezident Ronald Reagan jí právě v půlhodinovém televizním projevu slíbil, že v budoucnu už se v podstatě nebude muset bát nukleárního útoku ze strany Sovětského svazu. Dal totiž pokyn k vytvoření protibalistického deštníku. „Ne, není to sci-fi,“ ujistil prezident, načež vypustil verbální pumu: Ten deštník bude umístěn ve vesmíru.
Ředitel Úřadu pro vědeckou a technologickou agendu v Bílém domě (tedy nejvyšší Reaganův vědecký poradce) George A. Keyworth II (30. listopadu 1939 - 23. srpna 2017) byl jedním z mála lidí, kteří byli s přesným obsahem projevu obeznámeni předem. Strávil předchozí rok zuřivými konzultacemi, zda je něco podobného vůbec technicky možné. Mírná většina odpovědí byla negativní, ale Keyworth si nechal pochyby pro sebe a prezidenta ujistil, že to půjde.
A teď to vyrobte
„Vy jste se snad zbláznil,“ řekl mu další den šokovaný ministr zahraničí George Shultz. Podobný postoj zaujal i ministr obrany Caspar Weinberger. Reaganův slib národu byl totiž vágní a zavádějící. I kdyby soustava raket a laserových děl na oběžné dráze, schopných rozbít sila se sovětskými mezikontinentálními balistickými střelami ještě před vypuštěním raket, doopravdy fungovala, o čemž tehdy pochybovalo skoro 60 procent expertů, pořád nemohla ochránit Ameriku před bombardéry s klasickými raketami vzduch-vzduch a dalšími konvenčními nosiči.
Jenže Keyworth, nukleární fyzik z Los Alamos, věděl, co dělá. I kdyby to snad nevyšlo - projekt Strategické obranné iniciativy (SDI) alias Hvězdné války nikdy neopustil stadium raných pokusů -, alespoň to mocně pozvedne výzkum, na který Reagan slíbil v první fázi uvolnit 26 miliard (dnešních 60 miliard) dolarů. A sám George byl trochu snílek. Fantazíroval o vývoji laserů a pulzních děl, která budou laciná a účinná a na oběžné dráze nebudou vyžadovat nic víc než jedno velké zrcadlo.
„Nápad pocházel čistě od prezidenta Reagana,“ zdůraznil po svém odstoupení v roce 1986 Keyworth. Šlo o to, postavit vědeckou komunitu a zbrojní průmysl před hotovou věc - teď to vyrobte. Stěžejní vzkaz Američanům byl podle něj následující: když už nelze jaderné zbraně úplně zahodit, je třeba je učinit zastaralými.
V rozhovoru na univerzitě v Georgetownu dodal: „Můj vědecký cíl nebyl postavit nad USA raketový deštník. Chtěl jsem na SSSR položit poklop.“
Vynervovaná Moskva
Podle dnešního výkladu konzervativců, které Keyworth po zbytek života mohutně podporoval, byla Moskva z Reaganova plánu tak vynervovaná, že brzy tahala v odzbrojovacích jednáních za kratší konec a ukončení studené války se ocitlo na dosah.
Liberální historici raději zmiňují vnitřní tenze ruského impéria a upozorňují, že pokud by SDI byla skutečně uvedena v činnost (Reagan v roce 1983 hovořil o konci století), učinilo by to jaderný konflikt ve skutečnosti možným.
Keyworth se po pětiletém působení „uklidil“ do správních rad firem General Atomic a Hewlett-Packard, odkud byl počátkem minulé dekády vyloučen pro vynášení interních informací. Do konce života ale nepřestal romanticky snít o laserech a elektromagnetických dělech. „Určitě je možná obrana, proti níž jsou nukleární rakety bezmocné,“ řekl posluchačům přednášky v roce 2000.
O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz
