Prudký propad cen uhlí značně sníží příjmy společnosti Vršanská uhelná miliardáře Pavla Tykače
V březnu 2013 uzavřela Vršanská uhelná dlouhodobou smlouvu na dodávky hnědého uhlí pro elektrárnu ČEZ, čímž zakončila několik let trvající korporátní válku.
Součástí dohody mezi vlastníkem Vršanské uhelné Pavlem Tykačem a ČEZ bylo také to, že se cena dodávek bude odvíjet od ceny černého uhlí, které se obchoduje na evropských burzách.
spoří me
Jelikož se od té doby cena černého uhlí propadla z 86 dolarů za tunu na přibližně dvaapadesát dolarů, tedy o čtyřicet procent, uhlobaron Tykač to výrazně pocítí. „Současný pokles ceny černého uhlí se částečně promítne i do výnosů společnosti Vršanská uhelná,“ potvrzuje vedoucí komunikace a vnějších vztahů skupiny Czech Coal David Vidomus, „od roku 2013 totiž pracujeme s obchodním modelem, jehož princip spočívá v navázání cen hnědého uhlí na ceny černého uhlí se zohledněním jeho nižších užitných vlastností v cenovém vzorci.“ Vazbu dodávek uhlí z Vršanské uhelné na cenu černého uhlí potvrdil rovněž ČEZ.
Pád cen černého uhlí se už zřejmě projevil na loňském hospodaření. V uplynulém roce totiž výrazně propadly výkony hnědouhelné společnosti na 3,1 miliardy z 3,46 miliardy korun v roce 2013. Tykačova firma už plánuje, jak nepříznivý vývoj alespoň částečně zvrátit. „Vzniklou situaci vnímáme jako motivaci ke zvýšení efektivity výroby, propouštění neplánujeme,“ dodává Vidomus.
Vzhledem k současné situaci na trhu s černým uhlím bude hledání úspor nutností. Ani napřesrok se nečeká, že by cena černého uhlí rostla. „Příští rok by měla přetrvat nízká cena uhlí v důsledku vysoké produkce a dostatečných zásob,“ říká Boris Tomčiak, ředitel správy aktiv ve společnosti Colosseum.
Ztrátová těžba
Za poklesem stojí zpomalující čínská ekonomika, která je největším spotřebitelem komodit na světě. Růst čínské poptávky po uhlí je podle Tomčiaka o polovinu nižší, než se původně předpokládalo.
Uhlí se navíc pokládá za největší zdroj emisí skleníkových plynů, které jsou příčinou globálního oteplování. To ovlivňuje energetickou politiku v Evropě a USA, kde se již snižuje počet tepelných elektráren. „Ve vyspělých zemích už sledujeme výrazný odklon od uhlí. Například v Evropské unii se nyní spotřebovává o 44 procent méně uhlí než v roce 1990,“ upozorňuje Tomčiak. Výsledkem cenového pádu černého uhlí je, že podle analytiků z Moody’s Investors Service je dokonce polovina světové těžby uhlí nyní ztrátová.
Vliv propadu cen černého uhlí na dodávky z Vršanské uhelné pro ČEZ, který je dominantním odběratelem uhlí Tykačovy firmy, se přitom má v příštích letech ještě zvyšovat.
Podle dohodnutého vzorce se totiž do roku 2023 cena uhlí bude postupně přibližovat úrovni pětašedesáti procent ceny černého uhlí na evropských burzách v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách. Na těchto komoditních trzích se obchoduje především australské a jihoafrické černé uhlí.
Očekávaný pokles cen uhlí by znamenal nižší příjmy a tím i tlak na zisky Vršanské uhelné. Miliardáře Pavla Tykače tak čekají horší časy než před deseti lety, kdy do hnědouhelných dolů vstoupil. Tehdy těžební firmy na celém světě zažívaly boom kvůli rostoucí světové poptávce. Tyto zlaté časy ale končí, pokud již neskončily.
Generátor hotovosti Dravý finančník Pavel Tykač dokazuje, že je stále hoden jedné ze svých mnoha přezdívek, která zní „generátor hotovosti”. Jeho společnost Vršanská uhelná totiž dokázala předčasně splatit obří úvěr od Československé obchodní banky včetně úroků. Ke konci loňského roku byla jeho výše impozantních 825 milionů korun. Splacení úvěru o téměř osm měsíců dříve nechtěl zástupce firmy David Vidomus komentovat. Neuvedl ani, zda došlo ke splacení úvěru z vlastních prostředků, či refinancováním prostřednictvím půjčky od jiného bankovního domu. Nicméně Vršanská uhelná v poslední době dramaticky snižuje bankovní úvěry, když už během loňského roku klesl objem půjček z přibližně dvou miliard na 825 milionů korun.
O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz
