"Chuť je špatná, je to jako olizovat popelník," říká Shaw. Hrozny pěstuje na rozloze 85 akrů, zhruba 40 kilometrů od hlavního města Canberra. "Byly znečištěny silným kouřem, který foukal z ohně vzdáleného více než 80 kilometrů. Nemůžeme ohrožovat naši značku tím, že budeme letos vyrábět víno nebo prodávat ovoce."
Shaw je jedním z nejméně 12 australských producentů vína, kteří letos nebudou kvůli požárům vyrábět víno. Požáry už zničily více než 11 milionů hektarů půdy, což odpovídá velikosti Islandu. Způsobily také smrt 34 lidem a toxický kouř z nich se rozšířil až na Nový Zéland.
Některým pěstitelům v Adelaide Hills, na Klokaním ostrově a v části Nového Jižního Walesu vinice úplně shořely. Mnoho vinařství pak zjistilo, že jejich hrozny do sebe natáhly sloučeniny z kouře, které během kvašení dodávají vínu špatnou chuť.
Sucho, požáry a extrémní počasí jsou už dlouho součástí australského klimatu. Vědci ale varují, že jak se zvyšují teploty, jsou i požáry a sucha častější a intenzivnější. Podobné to je i v dalších oblíbených vinařských regionech a v posledních letech katastrofické požáry zažili i v Kalifornii, Portugalsku a ve Španělsku.
"Požáry jsou varováním před tím, jak bude vypadat budoucnost, pokud vlády neudělají nic se změnami klimatu," řekl profesor zemědělských věd na Melbournské univerzitě Snow Barlow. "Hrozny jsou velmi citlivé na změny životního prostředí, takže vinaři jsou v první linii. My (vinaři) jsme se vyrovnali s oteplením o jeden stupeň, ale oteplení o dva nebo tři stupně by bylo velmi obtížné."
Barlow odhaduje, že produkce ročníku 2020 by se mohla snížit až o osm procent. Podle australského vinařského svazu Wine Australia bude letošní sklizeň nižší o čtyři procenta.
Letos navíc koronavirus přiměl vinaře zrušit marketingové akce v Číně, která je pro firmy z Austrálie největším vývozním trhem v hodnotě 1,28 miliardy australských dolarů (19,2 miliardy korun). "Pro australský vinařský průmysl je to kvůli požárům a koronaviru nejobtížnější rok od finanční krize," uvedl generální ředitel Wine Australia Andreas Clark.
V dlouhodobém horizontu se všichni producenti obávají dopadu oteplování, které může zkrátit dobu zrání. Podle pěstitelů to může ovlivnit složitost vína či zvýšit obsah alkoholu. "Když otec začal před půl stoletím s produkcí vína, sklízeli jsem ryzlink rýnský v prvním květnovém týdnu. Teď sklízíme v březnu, nebo když je teplý rok, tak dokonce v únoru," řekl majitel firmy Clonakilla Tim Kirk. Také jeho firma letos nebude dělat víno kvůli kouři.
Společnost Clonakilla investovala do dalších strojů a vyšší produkční kapacity, aby se lépe vyrovnala se zkrácením období sklizně. Kvůli teplejšímu počastí začala také pěstovat nové odrůdy, včetně Grenache, Mourvedre a Counoise.
Na ochranu před vysokými teplotami začali vinaři také používat "opalovací" sprej na bázi jílu, který má ochránit hrozny. Ty ale nechrání před kouřovým zápachem. Z dalších vinic se třeba Brown Brothers spojila s australskou vědeckou agenturou CSIRO s cílem vyvinout novou odrůdu, která lépe vyhovuje suchým podmínkám na jejich vinicích.
Aktuálně se ale vinaři zaměřují na dopady požárů. Jedním z nejhůře zasažených regionů je Adelaide Hills, kde požáry zničily koncem prosince 25.000 hektarů půdy a asi třetinu vinic.
Majitel vinice Beira Hills Greg Horner tři dny bránil svůj majetek před ohněm včetně své vinice, kterou byl nucen znovu vysadit po devastujícím požáru v roce 2015. "Bylo to hrozivé, opravdu stresující, ale dokázali jsme to. Bohužel kvůli kouři ministerstvo pro víno náš Pinot Noir odmítlo," říká Horner. "Pravděpodobně uvidíme, že někteří pěstitelé, kteří přišli o vinici, toto odvětví opustí. Obnova je velmi drahá," dodává.
