Hlavní zpráva letošních voleb se dá ve výsledcích přečíst úplně všude. Jak v malé vesnici, tak v hlavním městě. Voliči na základě své konkrétní zkušenosti vystavili bez ohledu na politickou příslušnost svým zastupitelům vysvědčení a ty neschopné nebo uplacené poslali k ledu. Co se zdá jako samozřejmost, kvůli níž byly volby vlastně vymyšleny, je v tuzemsku ve skutečnosti pokrokem.
A také dobrou zprávou, že demokracie funguje.
Abychom nezůstali u vzletných frází, podívejme se na konkrétní příklady.
Vesnici Hrobce v okrese Litoměřice zná kromě místních jen pár lidí z okolí a možná ještě hrstka těch, kteří její jméno zahlédli na nádražní vývěsce za oknem rychlíku mezi Prahou a Drážďany. Víc nikdo.
V letech 2010 až 2014 se tu ale pokládaly inženýrské sítě a stavěly silnice a chodníky v místě, kde rostou nové domy. Za údajnou manipulaci veřejné zakázky stojí tehdejší starosta Luboš Matek před soudem. V minulosti už dostal jednu podmínku, když působil v sousední Roudnici nad Labem. V obou případech se podle svých vyjádření v regionálním tisku cítí sice nevinný, ale není to moc platné. Jeho sdružení skončilo ve volbách poslední a má dva zastupitele. Včetně jeho samotného, je nutné dodat. Okres je mimochodem součástí volebního obvodu, kde se pokoušel získat křeslo v Senátu odsouzený, tím nepravomocně, bývalý prominent ČSSD David Rath. Ten vyhořel úplně.
Stejný scénář jako v Hrobcích se odehrál v hlavním městě. Když Pražané unaveni klopýtáním přes výkopy a kličkováním kolem zavřených ulic dorazili do volebních místností, vylili svou zlost na partaje, které jim tenhle člunkový běh připravily. ČSSD reprezentovaná na radnici náměstkem primátorky Petrem Dolínkem se do zastupitelstva poprvé v novodobé historii vůbec nedostala a ANO bývalé primátorky Adriany Krnáčové dostalo na zadek, když skončilo páté. To, že se už podle všeho nebude podílet na vedení města, je konečně naplněním hesla, že bude líp. A nepomohlo ani 7950 porcí guláše, 8700 porcí bramboráků a tisíce piv, kterými hnutí ANO zkoušelo uplatit voliče.
Bez centrálních pravidel
Ale nejde tu o neúspěch ANO jako takového. Jde o konkrétní zkušenost voličů, což je skvělý důkaz toho, že regionální volby zafungovaly tak, jak měly. Ostrava je třeba jedním z měst, kde ANO bodovalo, velmi pravděpodobně po právu. Tam hnutí získalo přes 32 procent hlasů a koalice pod vedením primátora Tomáše Macury se chystá ve vládě pokračovat.
Stejně jako s ANO je to s ČSSD. Zatímco v Ostravě sociální demokraté získali jen něco přes pět procent hlasů, což primátor (a bývalý koaliční partner ČSSD) Macura glosoval slovy „dobře jim tak“, v Karviné partaj získala drtivých 44 procent a může si vybírat, s kým upeče vládu. Navzdory celostátním výsledkům tady ČSSD zvítězila dokonce ještě výrazněji než před čtyřmi lety.
Že nejde o stávající lídry, ale o zkušenosti voličů s vládnutím dané partaje, se ukázalo i v Brně. Tady jasným plamenem shořelo hnutí Žít Brno. Nedostalo se do zastupitelstva. Když náměstka primátora pro dopravu Matěje Hollana přistihli revizoři při jízdě načerno a veřejnost měla to štěstí vidět jeho video, v němž se nechával bičovat v baru na Ukrajině, výsledek není překvapením. Naopak ANO populárního primátora Petra Vokřála volby vyhrálo, ale jedna věc je volby vyhrát a druhá složit koalici. Vokřál patrně končí s hnutím v opozici.
Test zakázkami
Zajímavé je, že konkrétní zkušenost voličů se poměrně přesně zrcadlí v ekonomických číslech z radnic. Nebo jinak řečeno - podle ekonomů lidé poměrně přesně odhadli inteligenci svých radních v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. I to je jedna z dalších skvělých zpráv těchto voleb.
Podívejme se na data. Žebříček zIndex.cz měří zhruba kvalitu zadávání veřejných zakázek - jaký je o ně zájem, zda se příliš neruší, nekouskují ani nezadávají „z ruky“. Před měsícem autoři uveřejnili seznam dobře zadávajících měst, ta nejlepší ocenili soškou Neplejtváka.
Nyní ekonomové z Univerzity Karlovy zjistili, že dobré zadávání zakázek skutečně vedlo k úspěchu u voličů. „Mezi vítězi zIndexu strana starosty obhájila či zlepšila volební výsledek v 81 procentech měst. Na druhém konci žebříčku je to pouze 59 procent. Závěr je proto jasný: pokud starosta nezadává dobře zakázky, má dvojnásobnou pravděpodobnost propadu u voličů. Naopak průhledně utrácející radnice se bát nemusejí,“ shrnuje vedoucí projektu zlndex.cz Jiří Skuhrovec.
Například v Děčíně, který vyhrál cenu Neplejtváka mezi velkými městy, si vládnoucí ANO 2011 polepšilo o pět procent.
Stejné zlepšení vidí odborníci i u Hnutí nezávislých v Aši, vítězi kategorie malých měst. Naproti tomu v Praze či Plzni si vládnoucí ANO 2011 a ČSSD citelně pohoršily - podle zIndexu právem, neboť obě města skončila mezi podprůměrnými.
Už to bublá
Zatímco se ve městech skládají staré i nové koalice, výsledky nemohly nechat představitele stran klidnými. Třeba úspěch Jiřího Čunka, který na Vsetínsku prošel do Senátu hned v prvním kole, přiměl tohoto jadrného Valacha k úvahám o návratu do čela KDU-ČSL. Jakkoliv zavedl stranu svými zmatky a skandály na kraj propasti, na jaře může opět na volebním sjezdu kandidovat na předsedu. Láká ho prý souboj se stávajícím šéfem Pavlem Bělobrádkem.
Špatné výsledky ČSSD, která ztratila třeba hlavní město a minus zaznamenala i v Senátu, přiměly k přemýšlení i místopředsedu strany, děčínského Jaroslava Foldynu. Poté, co oznámil, že se vzdá stranických funkcí, aby vyburcoval ostatní ke změně, ho ale od kroku začali zrazovat přátelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Bouřlivák Foldyna pak vychladl a v ČSSD tak opět žádná revoluce nehrozí. Odmítli ji jak předseda Jan Hamáček, tak místopředseda Roman Onderka. Přitom rebelové by se pořád našli, třeba bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle nějž je strana krok od hřbitova. Nejslavnějšího aktéra lánské schůzky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 ale už nikdo nebere moc vážně. To bývalý starosta první pražské městské části Oldřich Lomecký (TOP 09) už nebude předsedou regionální organizace, protože se rozhodl po volebním debaklu odejít. Před čtyřmi lety strana v Praze 1 vyhrála, letos skončila pátá. Důvodem prohry je podle starosty fakt, že lidé byli nespokojeni s hlukem a davy opilých turistů v centru, fenoménem ubytování Airbnb nebo podle něj nedostatečnou prací městské policie. V reálu nemůže starosta s těmito věcmi moc nadělat, protože jsou dílem věcí legislativy a dílem věcí magistrátu, ale to už prostě voliče nezajímá.
Tlak na změnu je i uvnitř KSČM, což je vzhledem k tradiční disciplíně v partaji nezvyklé. Bývalý místopředseda strany Josef Skála vyzval šéfa Vojtěcha Filipa k vyvození odpovědnosti za výsledek voleb a chce také, aby strana znovu zhodnotila podporu vlády Andreje Babiše.
Naopak v pražském ANO se i přes neúspěch stále tančí na parníku. Tedy myslí si to volební lídr a zakladatel Fincentra, podnikatel Petr Stuchlík. Babiš mu podle jeho slov poděkoval před nastoupenou jednotkou a prý se počítá s jeho další politickou budoucností. Reálná situace ANO v Praze je ale o poznání kritičtější.
Andrej Babiš vyzval šéfa pražské organizace Jana Říčaře k rezignaci, postavil se za něj ale zastupitelský klub v čele s vyměněným volebním lídrem Patrikem Nacherem. Zdá se, že Stuchlík dostane od Babiše úkol udělat si v pražské organizaci pořádek, což ale nebude hezká práce. Obě party už na sebe začínají vytahovat špínu.
Návrat idiota se nekoná
Z výsledků voleb vyplývá ještě jedno důležité zjištění. Volby do zastupitelstev i Senátu neměly i přes snahu celostátních lídrů žádné jednotné nosné téma.
Pryč jsou doby, kdy ČSSD převálcovala kraje kampaní proti zdravotnickým poplatkům. Když se nyní snažila například Okamurova SPD strašit uprchlickou vlnou, ukázalo se, že mezi voliči toto téma zdaleka tak nerezonuje, jak si radikálové přejí.
A voliči také prokázali notnou dávku soudnosti, když do Senátu nepustili vedle Davida Ratha také třeba expremiéra Jiřího Paroubka, Martu Semelovou (KSČM) či žádného z kandidátů SPD, za něž chtěli v horní komoře parlamentu zasedat například bývalý tajemník Václava Klause Ladislav Jakl nebo exministr zdravotnictví Zemanovy vády Ivan David.
Neuspěl ani entomolog a protiislamistický aktivista Martin Konvička. Další smolný okamžik zažil i Petr Hannig, dědeček hříbeček prezidentské kampaně. Kromě křesla prezidenta chtěl být už dvakrát europoslancem a čtyřikrát českým poslancem. Tak snad příště.
Je dobré se díky volbám ujistit, že hlasy podivínů, extremistů a korupčníků vlastně nejsou tak silné, ač oni sami hodně křičí. Za tyhle volby se sluší Čechům poděkovat. Pokud by si dali tu práci a měli stejně blízkou a intenzivní zkušenost s celostátní politikou, bylo by to úplně skvělé. •
Když Pražané unaveni klopýtáním přes výkopy a kličkováním kolem zavřených ulic dorazili do volebních místností, vylili svou zlost na partaje, které jim tenhle člunkový běh připravily. Pět dobrých zpráv letošních voleb 1. V Senátu nebudou zjevní podivíni, korupčníci a extrémisté. 2. Ilegální migrace a czexit nejsou pro voliče nejdůležitějším tématem. 3. Předvolební hostiny a další úplatky na voliče neplatí. 4. Voliči se řídili instinktem a konkrétní zkušeností nehledě na celostátní politiku. 5. Hnutí ANO ztratilo aureolu neporazitelnosti. Že nejde o stávající lídry, ale o zkušenosti voličů s vládnutím dané partaje, se ukázalo i v Brně. Tady jasným plamenem shořelo hnutí Žít Brno. Nedostalo se do zastupitelstva.
Kdo ovládl velká města (výsledky voleb v %) Úspěšnost kandidátů Zastupitelé zvolení podle strany v městech, městysech a obcích (bez koalic)
SNK – místní sdružení celkem
58,0 %
Nezávislý kandidát
10,5 %
KDUČSL
5,42 %
Sdružení STAN, NK
3,62 %
ODS
3,25 %
2,97 %
Starostové a nezávislí
2,54 %
KSČM
2,31 %
ANO 2011
2,25 %
POZN.: AKTUÁLNÍ POVOLEBNÍ VÝVOJ SLEDUJTE NA EURO. CZ
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz * V
